„Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem Božím. Vidím však jiný zákon v mých údech, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, jenž je v mých údech.“ 

Ve verši 20. je napsáno: „Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to již já, ale hřích, který ve mně přebývá.“ Zde je vyjádřeno, že v každém z nás je dědičný hřích neboli „starý člověk“. Ten s námi manipuluje a je příčinou otroctví, v němž se pak člověk nachází. Je to smutné dědictví po prvních rodičích. Tento duchovní jed, ďáblovo semeno, má program udržovat nás v nezávislosti na Bohu. Z Božího slova se dozvídáme, že svou sílu má v zákonu hříchu. Ve 23. verši je řečeno: „Vidím však jiný zákon v mých údech, který… mě činí zajatcem zákona hříchu…“

Mluví se zde i o zákonu naší mysli, tedy o svědomí – Božím hlasu v nás. Proti němu bojuje zákon hříchu. Zákon je stanoven tam, kde se jev periodicky opakuje. Tím se hřích stává zotročující silou. To je objektivní realita v každém člověku, ať si to uvědomuje nebo neuvědomuje či nechce uvědomovat. Je zde ukázáno na vnitřní boj vyššího s nižším – duchovního s živočišným.

1.8.2019

Tajemství dědičného hříchu je možné pochopit jenom ve vztahu ke Kristově smrti a vzkříšení. Boží slovo nám ukazuje na dvě protichůdné polarity – na Adama a na Krista. Kdo zůstává v Adamovi, je ve smrti a otroctví. Kdo vchází do Kristovy smrti, ten má nový život a pravou svobodu.

My jsme se narodily jako děti Adamovy bez Božího života. Pokud se znovu nenarodíme a zůstaneme v tomto stavu duchovní smrti, budeme věčně zavrženi. Ježíš řekl: „Musíte se znovu narodit. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.“ (J 3,6n) Jak se máme znovu narodit? Jde o přijetí Pána Ježíše do svého života skrze metanoiu a víru! „Těm, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ (J 1,12)

31. 7. 2019

Chtěli bychom upozornit na aktuální témata, která jsou nutně spojena s pravdivou obnovou církve. Je to otázka dědičného hříchu a Kristovy smrti na kříži.

Prvním hříchem se vtělila lež a s ní i duchovní smrt. Člověk se nestal jako bůh, ale od té doby nosí v sobě bůžka, ego. Člověk přestal respektovat Boha i objektivní pravdu. Má svou subjektivní pravdu a subjektivní dobro, které ho však táhne do zavržení. Prosazuje pod pozitivním názvem všechno to „své“ a ve své pýše se staví nad Boha. Ježíš říká: „Kdo hřeší, je otrok hříchu.“ (J 8,34) Toto otroctví ale ve své duchovní slepotě pokládá za své dobro.

Asi před 30 lety jsem byl ve farnosti, kam přicházeli mladí lidé a o prázdninách jsme se prakticky celý týden spolu modlili a rozjímali nad Božím slovem. Mnozí studenti přijížděli až z Prahy, jiní z Ostravy nebo z okolí. Chrám v mé farnosti byl zasvěcený právě Přesvaté Bohorodičce. Byla to vlastně taková katedrála. V neděli na mši svatou tam však přicházelo jenom 30 lidí, někdy ani to ne, a v týdnu jedna nebo dvě staré paní. Snažil jsem se proto využít podmínky, do kterých mě Pán dal. Věděl jsem, že teď je čas modlit se a pracovat s mladými lidmi, kteří na faru přijížděli. Přicházelo deset, dvadcet a někdy i 30 studentů ve věku 18 až 25 let.

Jednoho dne přišel mladý muž, který byl protestant,a řekl: „Navštívil jsem různá společenství a dozvěděl se o vás, že jste katolíci a působí zde Boží Duch.“ Měl jednu prosbu, proto jsem mu řekl, že jestli chce, může se s námi zůstat modlit. Modlili jsme se hodinu tak, že po patnácti minutách vnitřní modlitby byla vždy 5minutová přestávka. Poté jsme měli 15 minut, nebo i půl hodiny sdílení, co kdo prožil v modlitbě, nebo jak bylosloven Božím slovem, které četl o přestávce.

29. 7. 2019

To, že žiješ a dýcháš, je objektivní realita. Přijde ale realita smrti a vydechneš naposledy. Zatím nebyla ani jedna výjimka! Máš jistotu, že i tebe čeká smrt. Rovněž realitou je tento svět i celý vesmír se svým řádem a se svým tajemstvím i různými stupni života. Další realitou je protiklad v tobě samém. Toužíš po štěstí, po lásce a dokonalém dobru. Sám ale vidíš, že konáš zlo, ubližuješ druhým i sobě a jsi nespokojený a nešťastný. Toužíš po svobodě, ale sám se nedokážeš zbavit ani nejmenší závislosti vyplývající z tvého egoismu. I když se vlastní silou či nějakou technikou zbavíš malé závislosti, dřív či později padneš do větší. Zjišťuješ, že je v tobě ložisko zla a to vidíš i u druhých. A to je také důvod všech hádek, nevraživostí, nespravedlností, rozbitých rodin, opuštěných dětí, zločinů, vražd a válek.

Znáš smysl svého života, a co bude po smrti? Znáš smysl svého utrpení tělesného i duševního?

Toto video je možné zhlédnout i zde: 
https://rumble.com/v4htng0-ortopraxe-kontra.html   
https://ugetube.com/watch/xecoMPZ3RoqNvg7   
https://cos.tv/videos/play/51197039037158400   
https://www.bitchute.com/video/JLTa714JO3HZ/   

My jako katolíci věříme a přijímáme pravdu o očistci, že buď člověk má očistec zde na zemi, když žije skutečně z víry, anebo musí projít očištěním v očistci, pokud si však zachová základ, kterým je Kristus – jak je napsáno v listě Korinťanům: „Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy – dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.“ (1Kor 3, 11-15)

„Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro.Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.“

Boží slovo ukazuje, že ve mně přebývá zlo, které přemáhá dobro, které chci, a manipuluje mě k tomu, že nakonec konám zlo, které nechci. Zlo je ovocem dědičného hříchu, duchovní otravy, která přinesla disharmonii a smrt. Působí v nás, a pokud se zlu oddáme, připraví nám to nejhorší, a to smrt věčnou. Je to určitá nespravedlnost, forma znásilňování, manipulace a otroctví, i když si to nechceme přiznat. Vidíme, že ovocem tohoto zla jsou všechny zločiny, vraždy, zvrácenosti, války i genocidy národů. Zlo a hřích v nás je skutečně mystériem, které rozumem plně nechápeme, jen Boží světlo nám může odkrýt toto tajemství nepravosti. Naším úkolem ale není, abychom se vrtali v hříchu, je třeba, abychom se ho varovali! Nejdůležitější je, abychom věděli, co s ním máme dělat, v tom je pravá moudrost. Své hříchy máme dávat do Božího světla pod kříž, a kořen zla neboli starý člověk byl s Kristem ukřižován, a tato pravda má být vírou znovu a znovu aktualizována. Verš 24. říká: „Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z těla této smrti?“ Vysvobození je v Kristu Ježíši! Zbývá už jen Bohu děkovat.

„Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro.

Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.

Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.

Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já,

ale hřích, který ve mně přebývá.“

27.7.2019

Začátkem 60. let začala invaze neopohanství a neomodernismu. II. Vaticanum přesto odmítlo pokání i Ducha pravdy a otevřelo církev aggiornamentem duchu světa. Pokoncilní duch proto nevaroval před invazí pohanského hinduismu s jógou ani před amorálností. Bez koncilu by dnes nemohla být ani Synoda o Amazonii. Synoda vede už k totálnímu přechodu na neopohanskou církev antikrista, anticírkev New Age.

24. 7. 2019

Dokumenty II. Vaticana i Synoda o Amazonii prosazují zrušení 1. přikázání Desatera. Modlářství je však nejtěžším hříchem, jak tvrdí i sv. Tomáš Akvinský. Zahrnuje synkretismus a tzv. internáboženský dialog.

Vezmeme-li citáty z dokumentů II. Vaticana a citáty z Instrumentum Laboris Synody o Amazonii, zjistíme, že je zde stejný duch i stejná cesta apostaze.

Velmi pěkným příkladem věrnosti Bohu a Jeho přikázáním je sedm Makabejských mučedníků a jejich matka. V 2. knize Makabejských, v 7. Kapitole, je napsáno: „Stalo se, že bylo zajato sedm bratrů i s matkou, a král, aby je donutil jíst jim zakázané vepřové maso, chtěl toho dosáhnout mučením biči a řemeny…“ –aby přestoupili Boží zákony. Jak reagovali zajatí? „Jeden z bratrů prohlásil jménem všech:‚Co chceš na nás vyzvídat, co se chceš dozvědět? Jsme připraveni raději zemřít než překročit zákony otců.‘“A zákony otců byly Boží zákony. Král se na takovou řeč rozhněval a poručil rozpálit pánve a kotle. Jakmile byly rozpáleny, nařídil, aby tomu, co mluvil, vyřízli jazyk a stáhli kůži z hlavy, jak to dělají Skythové, a zohavili jej; ostatní bratři a matka museli přihlížet. Potom nařídil, aby ho na celém těle zmrzačeného, ale ještě živého, donesli k ohni a pálili na pánvi. Když se z pánve valil hustý dým, ostatní s matkou se navzájem povzbuzovali

22. 7. 2019

Je už veřejně známo, že Instrumentum Laboris Synody o Amazonii je záměrnou likvidací křesťanství. V médiích je autoritami nazván herezí, apostazí a stupidností! Dozrál čas, aby každý kněz a biskup přestal v liturgii zmiňovat jméno heretika a dělal všechno pro jeho odstranění z papežského úřadu, který nezákonně okupuje. K rezignaci Bergoglia už před rokem vyzval arcib. C. M. Viganò.

Církev má byt živým společenstvím. Sv. Basil Velký vnímal, že podstata křesťanství je žít tak jako první křesťané, kteří měli jedno srdce a jednu duši a nikdo neříkal o ničem, že je to jeho vlastní. Všechno měli společné. To neznamená, že člověk by neměl mít věci, ale nesmí na nich lpět. Musí si být vědom, že ty věci i mé zdraví patří Bohu. Já jsem jenom nájemník, správce. Nemáme mít postoj: „ To je moje, moje“ – moje ego. Vždyť to je k smíchu. Přijde smrt, hrob a zůstane z nás kupka prachu. Život je krátká zkouška. Naším úkolem je spasit svou duši a zachránit co nejvíce duší.

Jejich ústa jsou samá kletba a hořkost, jejich nohy spěchají prolévat krev,zhouba a bída je na jejich cestách; nepoznali cestu pokoje a úctu před Bohem nemají.Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.

V 3. kapitole listu Římanům apoštol hovoří o tom, že všichni jsou před Bohem obviněni. Apoštol se ptá: „Co má tedy žid navíc? A jaký je užitek obřízky? Veliký v každém ohledu! Předně ten, že židům byla svěřena Boží slova.“ V 9. verši se ptá: „Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu, jak je psáno: ‚Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha; všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech‘.“ A následují verše 14.−19., které si budeme připomínat dva týdny: „‚Jejich ústa jsou samá kletba a hořkost, jejich nohy spěchají prolévat krev, zhouba a bída je na jejich cestách; nepoznali cestu pokoje a úctu před Bohem nemají.‘ Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.“

„Jejich ústa jsou samá kletba a hořkost,

jejich nohy spěchají prolévat krev, zhouba a bída je na jejich cestách;

nepoznali cestu pokoje a úctu před Bohem nemají.

Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem,

aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.“

20. 7. 2019

Program Amazonie, prosazovaný pseudopapežem Františkem a jeho spolupracovníky, vede k sebezničení církve. Jde o přijetí ducha pohanství, spojeného s amorálností a s pseudoduchovnem, skrytě uctívajícím satana. V krátkém dopise pod názvem „Zhoubný nádor německé teologie v církvi“ a rovněž v dopise „II. Vaticanum byl a je heretický“ je stručně ukázáno na dva otrávené kořeny, kterým je modernismus a synkretismus. Zároveň je zopakován požadavek na odstoupení heretického papeže a nastolení pravověrného. Jeho prvořadým úkolem bude reforma církve skrze pravdivé pokání.

Kéž by ženy, zvláště starší, i ty, které jsou například vdovy, si našly čas na modlitbu.

Vzpomínám na jednu babičku ze své bývalé farnosti. Měla už asi 85 let. Vedl jsem s ní po svaté zpovědi rozhovor: „Modlíte se?“ Ona na to: „Ano.“ „Co se všechno modlíte?“ Říká: „Modlím se pořád.“ Podivil jsem se: „Jak se modlíte pořád?“ Odpověděla: „ Ráno se modlím ranní modlitby, pak jdu na mši svatou. A když se vrátím domů, tak Pánu Ježíši svěřuji problémy a potřeby své i svých nejbližších. Také Mu děkuji za dary a milosti, které mi dal… Když se v noci probudím, také se modlím. Jsem tak šťastná, že Pán Bůh mi daroval, abych se dožila stáří. Když jsem byla mladá, vládla tehdy nezaměstnanost. Měla jsem 10 dětí. Bylo těžké uživit je a vychovat. Častěji jsem si povzdychla k Bohu: ‚Kéž bych měla pokojné stáří a mohla se věnovat své duši a také se modlit za své děti.‘ A teď jsem šťastná, že mi to Pán dal, že se mohu modlit, hovořit s Bohem o svých dětech a vnucích. To je moje misie. Děkuji Bohu za stáří.“

15. 7. 2019

Ježíš říká: „Po ovoci se pozná strom: špatný strom nemůže nést dobré ovoce.“ (Mt 7,18) Realizací dokumentu II. vatikánského koncilu, především pod heslem „úcta k jiným náboženstvím,“ došlo k masovému rozšíření pohanství v křesťanských národech. Mnozí řeholní představení začali zvát buddhisty a hinduisty do svých klášterů. Tato pseudomisie, založená na synkretismu II. Vaticana, je vzpourou proti Bohu. Přinesla s sebou invazi pseudokultury, za níž je duch narkomanie a sexuálních zvráceností. V podstatě jde o úctu k démonům a k satanu! Aggiornamento zvěstuje jiného Ježíše, jiného ducha a jiné evangelium (srov. 2 Kor 11,4).

Postoj Božího slova k pohanství je jasný. Je vyjádřen v 1. přikázání: „Nebudeš mít jiných bohů a nebudeš je uctívat!“ (Dt 5,6-9) Protikladem jsou dokumenty II. Vaticana.

Toto video je možné shlédnout i zde:

https://verdad-eterna.wistia.com/medias/ir0vam66x1

Vážení poslanci,

na začiatku Biblie čítame, že Boh stvoril človeka na svoj obraz a podobu. Tým, že bol človek stvorený na Boží obraz, bolo ľudské pokolenie obdarené skutočne veľkou dôstojnosťou. Táto dôstojnosť je jedným zo znakov, ktoré človeka robia odlišným a vyšším než zvieratá. Biblia ďalej popisuje to, že človek túto dôstojnosť hriechom stratil. Boh však nenechal človeka bez pomoci. Poslal svojho Syna, Ježiša Krista, aby sa človek vierou a pokáním mohol vrátiť k pôvodnému obrazu, na ktorý bol stvorený.

Dnes sme ale svedkami toho, že človek sa čoraz viac zrieka tejto dôstojnosti a pohŕda obrazom, na ktorý bol stvorený, stále viac si osvojuje správanie, ktoré patrí skôr do ríše zvierat, ba niekedy ani tam. Posledným prejavom straty nielen ľudskej dôstojnosti, ale aj zdravého rozumu sú články denníka Sme presadzujúce pedofíliu. Je to bezostyšný pokus o demontáž základnej morálky, ktorý nemá v dejinách Slovenska prirovnanie ani obdobu.

13. 7. 2019

Jaké ovoce nese německá teologie? Nese ovoce smrti.

Současní němečtí biskupové a teologové, až na čestné výjimky, jsou heretici a apostati. Předseda biskupské konference kard. Marx a rovněž kard. Kasper prosazují přechod církve na New Age. Propagují sodomii i program Amazonské synody spojené s přijímáním pohanského satanismu k tzv. oživení církve a liturgie. Tvoří v tom jednotu s pseudopapežem Františkem. Navíc většina německých biskupů prosazuje islamizaci Evropy. Tito němečtí falešní proroci jsou největším vředem na těle katolické církve. Nejsou už ani katolíci, ani křesťané. Všichni jsou dle Gal 1,8 vyloučeni z Tajemného Těla Kristova, a pokud nebudou konat pokání, skončí ve věčném zavržení. Duchovní jed vychází z Německa už několik desetiletí a přináší ovoce smrti.