Slovo patriarchy Eliáše na svátek Makabejských mučedníků
Velmi pěkným příkladem věrnosti Bohu a Jeho přikázáním je sedm Makabejských mučedníků a jejich matka. V 2. knize Makabejských, v 7. Kapitole, je napsáno: „Stalo se, že bylo zajato sedm bratrů i s matkou, a král, aby je donutil jíst jim zakázané vepřové maso, chtěl toho dosáhnout mučením biči a řemeny…“ –aby přestoupili Boží zákony. Jak reagovali zajatí? „Jeden z bratrů prohlásil jménem všech:‚Co chceš na nás vyzvídat, co se chceš dozvědět? Jsme připraveni raději zemřít než překročit zákony otců.‘“A zákony otců byly Boží zákony. Král se na takovou řeč rozhněval a poručil rozpálit pánve a kotle. Jakmile byly rozpáleny, nařídil, aby tomu, co mluvil, vyřízli jazyk a stáhli kůži z hlavy, jak to dělají Skythové, a zohavili jej; ostatní bratři a matka museli přihlížet. Potom nařídil, aby ho na celém těle zmrzačeného, ale ještě živého, donesli k ohni a pálili na pánvi. Když se z pánve valil hustý dým, ostatní s matkou se navzájem povzbuzovali, že také čestně zemřou. Řekli si: „Hospodin Bůh se dívá a jistě nás posílí, jak zřetelně před tváří Izraele dosvědčil Mojžíš v písni, kde ujišťuje: ‚Bůh posílí své služebníky!‘“ Když takto skonal první, přivedli za surového posměchu druhého. Stáhli mu z hlavy kůži i s vlasy a ptali se, bude-li jíst nedovolené maso, dřív než bude jeho tělo úd po údu mučeno. Odpověděl jim ve své rodné řeči a zvolal: „Nikdy!“Proto i on musel podstoupit stejné mučení jako první. S posledním výdechem řekl: „Ty zlosynu, zbavuješ nás přítomného života, ale Král vesmíru nás vzkřísí k životu novému a věčnému, protože jsme zemřeli za jeho Zákon.“ A Boží slovo dále líčí, jak šli jeden po druhém odvážně na smrt.
Všimněme si ale také, co je tam napsáno o jejich matce. Ona se dívala, jak v jeden den umírají všichni její synové. Když pak přišla řada na sedmého, aby jej mučili, král řekl matce: „Smiluj se nad svým synem, přemluv ho, aby se odřekl Božích zákonů.“ A ona mu odpověděla: „Ano já ho přemluvím, aby si zachránil život, aby získal kariéru, kterou mu nabízíš…“Ve svém srdci však řekla: NE! A synovi: „Synu, měj se mnou slitování! Devět měsíců jsem tě nosila v lůnu, tři roky tě krmila a vychovávala do nynějšího věku. Prosím tě, dítě, nezraď Boží zákony…” Tedy svého syna ještě povzbudila, aby šel raději na smrt. A nakonec jako poslední zemřela i ona.
Matka Makabejských mučedníků pochopila, co je v životě nejdůležitější a k tomu vedla i své děti. Kéž se svými syny vyprosí všem křesťanským ženám-matkám, aby měly správný vztah ke svým dětem. Aby je nemilovaly falešnou láskou, kterou rodiče nakonec své děti zkazí, ale aby se chtěly na prvním místě s nimi setkat v nebi, i kdyby je to stálo tu nejtěžší oběť. To je prvořadé – spasení duše. Vždyť i apoštol nám zdůrazňuje, že to nejvyšší dobro je život věčný, Boží sláva.
Makabejští mučedníci počítali s Bohem a po jejich příkladu tisíce a milióny dalších mučedníků prolili svou krev. V Římě máme Koloseum, kde je zem prosáklá krví mučedníků. V Římě je i CircoMaximo – místo také prosáklé krví mučedníků. Oni nezradili Krista, nezradili Boží zákony, protože věděli, že jejich život je v rukách Božích. Písmo říká, že ani jeden vlas se nestane černým nebo bílým ani neupadne bez vůle Boží.
Život je krátký a věčnost před námi je bez konce. Na prvním místě máme usilovat o svou spásu a pak také o spásu našich bližních, proto je potřebné, aby každý z nás tam, kde jsme, byl svědkem víry.
Prosme také, aby se matka Makabejských mučedníků i její synové přimlouvali za nás i za celou církev, abychom v čase, kdy jsou křesťané opět pronásledovaní, vytrvali až do konce a Krista nezradili. Věčnou odměnou nám pak bude, jak píše apoštol Pavel: „Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“
Stáhnout: Slovo patriarchy Eliáše na svátek Makabejských mučedníků (31.7.2017)
