Jestliže tedy Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá ve vás, pak Ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha přebývajícího ve vás.

V tomto 11. verši i v předcházejících si všimněme souvislosti s tajemstvím Nejsvětější Trojice. Zde je napsáno: „Duch Toho, který vzkřísil z mrtvých Ježíše.“ Z jiných citátů z Písma víme, že na Kristově vzkříšení má účast celá Nejsvětější Trojice, Otec, Syn i Duch svatý. Ježíš byl jako člověk vzkříšen Bohem, Boží mocí a silou, ale z jiného pohledu On jako pravý Bůh vstal z mrtvých vlastní mocí. Ježíš je Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, jak vyznáváme v Krédu.

V tomto 11. verši je zdůrazněno, že Duch Toho – tedy Otce – vzkřísil z mrtvých Ježíše. Ale také je řečeno, že tento Duch, Duch Otce, žije v nás, a On, Duch Otce, který vzkřísil Krista, oživí i naše smrtelná těla. Znovu je zdůrazněno: „Duchem svým, který žije v nás.“ Čili uvědomme si, že Duch Boží, který žije v Otci, žije i skrze spasitelnou víru v nás. A co učiní tento Duch? Oživí naše smrtelná těla.

Bůh stvořil člověka, avšak skrze jeho neposlušnost vešel do světa hřích a skrze hřích smrt (srov. Ř 5,12). Prvotní – dědičný hřích je jed, který ničí lidskou přirozenost. Přesněji řečeno: otravuje ji. Ona není totálně zničená, ale je otrávena tím hříchem. To může vidět každý sám na sobě, jak říká i sv. Pavel: „Nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.“ Bolestně konstatuje: „Nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.“ A pak volá: „Já nešťastný člověk!“ To je napsáno v 7. kapitole listu Římanům. Čili v nás to zlo je, ať chceme či ne. Ono zatemňuje náš rozum, paralyzuje naši vůli, abychom nekonali to, co je dobré, a tlačí nás do zlého. To je program hříchu.

A proto přišel Ježíš. Bůh se stal člověkem, aby nás vysvobodil z otroctví hříchu. V Lukášově evangeliu je napsáno o Jeho nadpřirozeném vtělení. Anděl Hospodinův přišel k Panně Marii, která žila v Nazaretě a kterou si Bůh vyvolil, aby se stala Matkou Spasitele. Řekl jí: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.“ … Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.“ (Lk 1,30-35)

„Dnes se vám narodil Spasitel, to je Kristus Pán!“

Drazí bratři a sestry,

toto slovo zvěstovali andělé v tu noc, v níž se narodil Ježíš Kristus, náš Spasitel. Boží Syn vzal na sebe naši lidskou přirozenost kromě hříchu, aby nás z duchovní infekce hříchu vysvobodil. Ta nás zatemňuje, zotročuje a táhne do věčného zavržení. Boží Syn za naše hříchy spravedlivě zaplatil. Je však třeba vědět, že odpuštění hříchů je spojeno se zvěstováním pokání. On sám předpověděl, že „v Jeho jménu bude zvěstováno pokání na odpuštění hříchů všem národům.“ (Lk 24,47)

Jistý misionář řekl: „Hřích činí nešťastným jedince a činí nešťastnými celé národy.“ Dnes jsme svědky toho, že hřích se nenazývá v pravdě tím, čím je, tedy zlem. Pomocí různých manipulací se podává jako dobro, nazývá se darem, lidským právem, a přitom se zamlčuje jeho zhoubné ovoce. Hřích vede k sebezničení jedince i celých národů. Dokonce se uzákoňuje. Naproti tomu dobro a pravda jsou zákonem trestány.

Na Ukrajině v Kyjevě proběhla tyto dny velká manifestace křesťanů. Stáli před parlamentem celou noc, modlili se a také provolávali: „Ukrajina ne Sodom! Ukrajina za Christom!“ (Ukrajina není Sodoma! Ukrajina je za Krista!)

„Jestliže je Kristus ve vás, tedy ač je tělo umrtveno pro hřích,

duch je však živ pro spravedlnost.“

„Jestliže je Kristus ve vás, tedy ač je tělo umrtveno pro hřích, duch je však živ pro spravedlnost.“

V tomto verši se opakuje a zdůrazňuje, co je podstatou našeho vítězství nad hříchem. V minulém verši je uvedena podmínka: „Jestli Duch Boží žije ve vás,“ a tato podmínka je na konci verše potvrzena slovy: „Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho.“ Tedy pokud v nás Duch Boží žije, patříme Kristu, protože máme Jeho Ducha. Písmo říká: „To smýšlení mějte, které bylo v Kristu Ježíši“ a dále: „Copak nevíte, že Duch Boží ve vás přebývá? Jste chrámem Božím, chrámem Ducha svatého.“ A jinde je řečeno: „Aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích.“ Ježíš řekl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ Tedy Duch Boží v nás realizuje přítomnost Ježíšovu i Otcovu. Přebývá v nás celá Nejsvětější Trojice, jak říká samotný Ježíš. A 10. verš, který si budeme opakovat dva týdny, zdůrazňuje: „Jestliže je Kristus ve vás, tedy ač je tělo umrtveno pro hřích, duch je však živ pro spravedlnost.“  

2. 12. 2019

Potřeba doby si vyžádala vynesení autoritativního výroku proti mnohonásobně opakované apostatické činnosti řeholní společnosti jezuitů. Současná linie jezuitů i duch, který v této řeholní společnosti vládne, je v plném rozporu s programem zakladatele i depositem víry. Přestože v minulosti měla řeholní společnost velké zásluhy na obnově církve, v posledních desetiletích byl změněn duch i program. Místo obrany víry a mravů a místo snahy o duchovní obrodu, konají jezuité pravý opak. Už nemají právo nazývat se společností Ježíšovou, protože se postavili proti Ježíši Kristu i Jeho Duchu. „Kdo nemá Ducha Kristova, není Jeho.“ (Ř 8,9) Tato společnost byla v minulosti papežem zrušena. Tehdy to nebylo z důvodu herezí. V současné době však tato řeholní společnost prosazuje hereze, a tím se sama z Kristovy církve vyloučila. Křiklavým příkladem je jezuita Martin, Czerny i současný generální představený Sosa, a obzvlášť apostata Bergoglio, okupující nezákonně papežský úřad. Jezuité dnes popírají základní pravdy víry i Tradici a prosazují pohanství, hereze chardenismu, neomodernismu, synkretismu i amorálnost. Je naprosto zřejmé, že tato řeholní společnost je k velké škodě církve. Bohužel žádné pokání ze své apostatické činnosti nekoná.

22.11.2019

Carlo Maria Viganò dne 6. 11. 2019 poskytl delší interview pro LifeSiteNews, v němž reagoval jako nejvyšší autorita církve na zločin modlářství proti 1. Božímu přikázání, spáchaný na Synodě o Amazonii.

O několik dní později Viganò reaguje na další zločin proti 1. přikázání, kterým je Bergogliova iniciativa převést katolickou církev do celosvětového náboženství New Age skrze zapojení se do tzv. Abrahámovské rodiny univerzálního bratrství v Abú Dhabí.

Prof. Hubert Windisch

Regensburg, 26.11.2019 (kath.net)

 * Vlastne by sme tomu ani neverili, keby to nebolo podložené dôkazmi: Bolo to veľké divadlo, čo sa konalo  pred Synodou o Amazónii a počas nej v Ríme so soškami pachamamy. Vo Vatikánskych záhradách 4. októbra a v Bazilike sv. Petra 7. októbra tieto zobrazenia pohanských božstiev sa v prítomnosti kňazov, biskupov, kardinálov i samotného pápeža prezentovali a uctievali predtým, než sa vystavili v kostole Santa Maria in Traspontina a odtiaľ skrze odvážny zásah mladého katolíckeho laika Alexandra Tschugguela našli cestu do Tiberu.

* Pokusy o vysvetlenie tohto diania nás nemôžu presvedčiť. Na to je pohanské pozadie týchto sošiek príliš známe. V konečnom dôsledku ide o ohavnosť vystavenú vo svätyni chrámu (porovn. 1 Mach 1,50, 57).

„Vy však nejste v těle, ale v Duchu,

pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá.

Jestliže však někdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho.“

„Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá.Jestliže však někdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho.“

Kladu si základní otázku: Platí toto slovo, že nejsem v těle, opravdu o mně? Nevládne ve mně světské myšlení a světský duch, ale přebývá ve mně Duch Boží? Znakem toho, že Duch Boží ve mně opravdu přebývá je, že Mu dávám jak v modlitbě, tak při rozhodování prostor, tedy žiji podle Ducha. A tu je velmi důležitá pravda, která navazuje na předcházející: „Kdo nemá Ducha Kristova, není Jeho.“ Mám já Ducha Kristova? Písmo říká: „To myšlení mějte, které bylo v Kristu Ježíši.“ A právě Duch Boží nás uvádí do Kristova myšlení, jehož základem je plnit vůli Boží. Abychom ji ale plnili, musíme ji nejprve hledat.

Jak máme získat Ducha Kristova? Boží slovo říká: „Kdo se spojuje s Pánem, je s Ním jeden duch.“ Když na vnitřní modlitbě bojujeme o duchovní spojení s Pánem, dostáváme Jeho Ducha. On nás pak uvádí do Božích pravd, ale také do jednoty s Ním.

Slavíme svátek Obětování Panny Marie. Boží slovo říká: „Blahoslavení, kteří slyší Boží slovo a zachovávají ho“. To samé řekl Ježíš na závěr horského kázání, které začíná blahoslavenstvími a končí podobenstvím o dvou stavitelích. Jeden stavitel stavěl na písku a druhý na skále. Kdo Boží slovo slyší a nezachovává ho, staví na písku, ale ten, který ho slyší a realizuje, staví na skále. A v tom je vyjádřena podstata cesty naší spásy.

Bohužel, dnešní teologická studia vedou jen k teoretizování a racionalismu. To vše je dům na písku – místo pokání, zřeknutí se samého sebe a následování Krista, pouhé mudrování.

Panna Maria byla už jako malé dítě zasvěcena v chrámě Bohu. Je potřebné, abychom i my, kteří jsme se zasvětili Bohu a chceme Mu patřit jako Ona, si své zasvěcení skutečně jasně uvědomovali.

„Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu,

neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.

Ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou.“

V předcházejícím verši, je řečeno: „Myšlení těla je smrt, a myšlení Ducha život a pokoj.“

Duch Boží nám skrze apoštola znovu opakuje a kategoricky zdůrazňuje základní protiklady, a to myšlení těla a myšlení Ducha. Je třeba si uvědomit, že v myšlení se odráží náš život. Pokud žijeme podle těla, myslíme na to, co je tělesné. A pokud žijeme podle Ducha, myslíme na to, co je duchovní.

Co znamená žít podle těla? Vůbec s Bohem ve svém osobním životě nepočítat a svůj rozum inspirovat pouze hmotnými zájmy, nerespektováním Božích přikázání a nehledáním Boží pravdy, bez myšlenky na Boží soud a věčnost.

1.11.2019

Vážený kardinále, vážený biskupe,

27. října 2019 skončila odpadlická synoda, zastoupena pouze vybranými 26 kardinály a 134 biskupy. Nejen na pseudopapeže Bergoglia, ale i na tyto zrádce Krista byla zveřejněna Boží anathema – vyloučení z Tajemného Těla Kristova dle Gal 1,8-9. Synoda otevřela dveře procesu postupné satanizace svaté liturgie, zrušení celibátu a svěcení žen i čarodějek z Amazonie na diakonky s možností vést náboženské shromáždění a udělovat svátosti. Nyní se čeká na vás, vážení biskupové, jak budete reagovat. Zůstanete-li pasivní, pseudopapež závazně schválí tyto závěry apostatické synody pro celou církev. Tím bude katolická církev oficiálně – pod falešnou papežskou autoritou – převedena už de facto do antikristovy církve New Age.

2.11.2019

Vrchní arcibiskup UHKC S. Ševčuk hned po Synodě o Amazonii vyzval ke zrušení celibátu. Lživě tvrdil, že se tím vyřeší morální úpadek. Většina biskupů UHKC s jeho tvrzením zřejmě nesouhlasí. Navíc je paradox, že Ševčuk toto tvrdí, ale veřejně i s arcib. Gudziakem prosazují amorální ideologii LGBTQ. Ševčuk přesto vyzývá, aby kněží UHKC žalovali na kněze ŘKC na Ukrajině v případě morálních deliktů. Co ale, když kněží obojího ritu začnou žalovat na Ševčuka?

My, jako řeckokatoličtí biskupové zodpovědně prohlašujeme, že zrušením celibátu se morální úpadek kněží ani věřících nevyřeší. Zrušení celibátu v současné době vyvolá naopak velký chaos, ztrátu podstaty a legalizaci všech amorálností LGBTQ, jak o to usiluje František Bergoglio.

„Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj.“

Verš 5.−6. je pokračováním předchozího citátu. Znovu vysvětluje, že ti, kteří žijí podle těla, také tak myslí, a ti, kteří žijí podle Ducha, podle Ducha myslí. Dále je řečeno, že myšlení tělesné přináší smrt, ale myšlení duchovní přináší život a pokoj. To se týká času i věčnosti. Ovoce jednoho je smrt a druhého je život nejen časný, ale i věčný.

Znovu si musíme uvědomit, že myšlení podle Ducha i život podle Ducha je spojen se zákonem Ducha. A ten je bytostně spojen s Ježíšem, je v Něm. Ti, kteří jsou v Kristu, myslí duchovně, a ne tělesně, to znamená myslí ne na sebe, ale těžiště jejich myšlení je ve vztahu k Ježíši.

„Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné;

ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní.

Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj.“

28.10.2019

Synodě o Amazonii předcházel pohanský rituál ve Vatikánských zahradách, kterého se pseudopapež Bergoglio aktivně zúčastnil. Pravověrní katolíci však hodili v následujících dnech pohanské modly do Tibery. Bergoglio je nechal hledat a vytáhnout. Pak se za svědectví víry pravověrných katolíků absurdně omlouval. Pohanské nečisté modly nechal opět postavit na počestné místo. Mluvčí Vatikánu se vyjádřil, že nad těmito modlami se představitelé synody modlili při každé větší příležitosti (viz foto , https://twitter.com/aaronfromATX/status/1186423294125232128). Každému, kdo je křesťanem a má katolickou víru, je jasné, že tato Synoda s jidášským programem i s apostatickými gesty je zradou Krista, evangelia i celé křesťanské tradice. Přijala do nitra církve celý pohanský systém s jeho okultismem a modlářstvím uctívajícím satana. Bergoglio ale lživě a stupidně tvrdí, že dnes modlářství už není modlářstvím, tedy uctíváním satana, prý jde jen o „společnou cestu“.

Ježíš říká: „O cokoliv budete prosit ve jménu mém, učiním to.“ (J 14,13) Uvědomme si, že máme takovou moc skrze víru, takovou šanci! Ježíš říká: „o cokoliv“. To je takový absolutní termín. Ale je to hluboce pravdivé. Člověk to však pochopí, až když si uvědomí, co je víra, jaké má dimenze. Je víra, která je nutná ke spáse, ale pak je i víra, která nás sjednocuje s Bohem, víra, skrze kterou se projevuje Boží všemohoucnost, skrze kterou Bůh koná zázraky. Jak velký zázrak je, když se za někoho modlíme a on uvěří! To je jako vzkříšení mrtvého! A možná ještě víc. To není v našich silách. Je tam naše spolupráce, ale výsledek je zásahem Boží všemohoucnosti.

Modlíš se za obrácení pohanů, kteří žijí kolem nás, moderních pohanů – odpadlých křesťanů v národech bývalé křesťanské Europy?

Takové prosby se týkají duchovní roviny a přinášejí nejen částečné, časné dobro, ale i věčné. Bůh však kolikrát vyslýchá, a to mnohdy i zázračně, naše prosby za různé hmotné věci. I za ně se máme modlit, abychom zase moc nelétali v duchovnu a neskončili v nějaké abstrakci. Bůh chce, abychom prosili i za všední každodenní chléb, abychom prosili i za řešení našich prostých životních problémů, ať už se týkají zdraví, či našich vztahů, živobytí, práce… Když prosíme s vírou, Bůh vchází do té konkrétní situace a řeší ji. On řeší i neřešitelné věci.

10.10.2019

Celá oblast okultismu je bytostně spojena s pohanstvím, tedy s úctou k ďáblu a démonům. Jde zde o hříchy proti prvnímu přikázání. Přitom je tato oblast natolik skrytá (okultní), že mnohé praktiky magie a věštění z neznalosti propagují i mnozí mniši a kněží. Zde platí zásada: Jestliže je v nějaké praktice skryta magie, věštění a spiritismus, potom už je Bohem odsouzena i její novodobá forma! Skrze pohanský okultismus jsou jedinci, národy i církev drženi v duchovní temnotě. Pohanství i současné neopohanství New Age má v kořeni satanismus, spojený i s přinášením lidských obětí.

„Aby byl spravedlivý požadavek Zákona naplněn v nás,

kdo nechodíme podle těla, ale podle Ducha.“