Fotogalerie
Duchovní dary, služby a projevy (2.část)
Život člověka je boj, a pokud spoléháme na své zbraně, jsme přinejmenším pro smích. A právě pýcha, která zaslepuje a přehání své vlastní síly, odmítá z falešné pokory Boží výzbroj – dary Ducha svatého. Představme si vojsko, které bojuje neukázněně, každý, jak se mu zachce, a navíc jako zbraň mu slouží luk a šípy. A nepřítel má k dispozici letadla, tanky, atomové rakety, a kromě toho, v jeho vojsku vládne železná kázeň. Cožpak není boj už předem rozhodnut? My, sebevědomí, s lukem a šípy, si bláhově myslíme, že nepotřebujeme moderní Boží výzbroj, kterou nám Bůh nabízí, a tou jsou jeho dary.
Slovo života – J 14,6 (20. 7. – 27. 7. 2014)
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda i život.
Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
Rozjímání nad J 14,6
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda i život.
Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
Ježíš o sobě říká: „Já jsem cesta, pravda a život.“ Židům Ježíš řekl: „Dříve než byl Abrahám, já jsem.“ (J 8,58) Oni uchopili kamení, aby Ho kamenovali. Totiž jméno Boží znamená Jsoucí. Ježíš hovoří o tom, že je cesta, pravda a život. Ježíš je pravda. Ďábel je lhář a otec lži. Ježíš řekl těm, kteří v Něho uvěřili: „Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí“ (J 8,32). Zde nejde o nějakou abstraktní pravdu, ale o vtělenou Boží Pravdu, kterou je Ježíš. On o sobě zároveň říká, že je Život. Opakem života je smrt, a to smrt časná, ale i věčná. Ježíš dává věčný život, a zároveň On jím i je. Říká: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo ve mě věří, i kdyby zemřel, bude žít.“ (J 11,25) Ježíš sebe nazývá cestou. On vyžaduje od každého, kdo Ho přijal: „Zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a pojď za mnou. “ Apoštolé vše opustili a šli za Ním. Ježíš je duchovní cesta, která nás sjednocuje s Ním a vede k jednotě s Otcem: „V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“ (Sk 4,12) On je pravý Bůh.
Duchovní dary, služby a projevy (1.část)
Kdo prožil obnovu v Duchu svatém, vědomě své srdce otevřel Duchu svatému. Na něj se vztahují slova: „Cožpak nevíte, že jste chrámem Božím a že Duch svatý ve vás přebývá?” (1 Kor 6,19). Přebývá-li v nás, pak platí: „Jsou rozmanité dary, ale všechny pocházejí od jednoho a téhož Ducha.” (1 Kor 12,4). Tedy Duch svatý je původcem a zdrojem všech darů a je-li ve tvém srdci, pak v něm máš i všechny jeho dary. Ale je otázka, které chce projevit právě skrze tebe. Bůh to zařídil tak, že dary se rozvíjejí ve společenství Církve, a to zase v pravý čas. Jsou někteří, kteří při obnově Duchem svatým, začali sloužit ihned několika dary najednou – darem výkladu, darem uzdravování… Ale to je zřídka.
Setkáváme se s názorem, že prosit o duchovní dary je něčím, co by nemělo být a co je proti duchu pokory a skromnosti. Někteří říkají: „Copak nám nestačí Písmo a nač tedy máme svátosti? Prosit o dary – to vede jen k duchovní pýše. O to usilují většinou křesťané, kteří se honí po senzacích nebo zázracích. My žijeme klidným, poctivým, křesťanským životem a to, co máme, stačí.” A s těmito názory se můžeme setkat i u mnohých opravdu poctivých křesťanů. Oni to myslí upřímně, ale mluví z neznalosti, z nesprávného pohledu.
Zprávy 16.7.2014
► Zpráva Pentagonu: Lasery mohou posílat hlasy do hlav lidí
► Evropská komise zaštiťuje výzkumy s použitím lidských embryí
► Starosta Padovy nařídil, aby v místních školách pověsili na stěnu kříže
Starej se o Ježíše, a o ostatní se postará On
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
Potřebujeme sílu Ducha svatého
Podíváme-li se dnes na církevní struktury, můžeme je srovnat s elektrickou lokomotivou. Co pomůže moderně zařízená elektrická lokomotiva, když není napojena na síť? Na dráze se stává jen překážkou. Až se „lokomotiva“ napojí na mocnou sílu Ducha svatého, potáhne národy k duchovnímu probuzení. Všimněme si jak velká změna nastala u apoštolů, když na ně sestoupil Duch svatý. Byli vybaveni mocí. U Lk 24,49: „Zůstávejte ve městě, dokud nebudete vybaveni mocí z výsosti.“ Ve Sk 1,8: „Až na vás sestoupí Duch sv., budete vybaveni silou (mocí) a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země.“
BOŽIE SLOVO JE ISTOTA
V práci som zanedbal jednu záležitosť. O chvíľu mi zatelefonoval šéf a bol nespokojný.
Prišla na mňa chmura, ale musel som uznať, že má pravdu. Po nejakom čase som sa vzchopil, odhodil smútok a vyznal P. Ježišovi: „Nezorientoval som sa v tejto situácii, som vinný. Už celé doobedie som prežil v takej bezbožnosti, nepotreboval som Ťa a toto je iba následok toho všetkého.
Zprávy 11.7.2014
«… abyste poznali, že Otec je v Mně a Já v Otci»
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
NAJLEPŠÍ ŠTART DO NOVÉHO DŇA
Každý deň sa snažím vstať o hodinu skôr, ako začínajú moje povinnosti. Pravda, niekedy, keď som veľmi unavená, sa mi to nepodarí. Tú rannú hodinu chcem prežiť s Pánom Ježišom na modlitbách. Zistila som, aké dôležité je hneď ráno pozvať Pána do celého dňa. Robím to tak, že ho pozvem do každej myšlienky, slova, skutku a odovzdávam Mu každý problém, radosť, starosť, prácu… toho dňa.
Nauka o Kristu musí být spojena s vnitřní modlitbou
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
„JEŽIŠU, ZASTAV TO AUTO!!!“
V pôstnom období pred Veľkou nocou sme mávali každý piatok v kaplnke krížovú cestu, modlitby a po nich bývala kázeň na nejakú tému napr. o pekle, o nebi, pokání a pod. Veľmi som sa na to tešila. Dohodla som sa so známymi, že ma vezmú autom, len sme to neupresnili, kde ich budem čakať – či pri garážach alebo na zastávke. Tie dva miesta boli od seba dosť ďaleko.
DÔVEROVALA PÁNOVI
V pondelok som mala mať praktickú aj teoretickú skúšku zo zdravovedy. Aj keď som sa snažila poctivo učiť počas celého roka, bolo potrebné si otázky prejsť a pripraviť si odpovede. Času bolo málo, a navyše práve v sobotu sme mali ísť na Pochod za ochranu rodiny do Bratislavy. Rozmýšľala som, že ak nepôjdem, budem sa môcť celú sobotu učiť.
