BKP: Byl papež František veřejným heretikem, anebo nebyl? 5. část
Bergogliova teologie budoucnosti
Ve dnech 9.–10. prosince 2024 proběhl ve Vatikánu Mezinárodní kongres o budoucnosti teologie, který pořádalo Dikasterium pro kulturu a vzdělávání.
Je absurdní, že Dikasterium pro kulturu rozhoduje o budoucnosti teologie.
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://youtu.be/4IWYcMY3RyY
https://rumble.com/v7fbr7u-heretikem.html
https://www.bitchute.com/video/W1Wp0ihm6HdX/
https://crowdbunker.com/v/bkkRray1Y7
Jaký je smysl a cíl teologie? Má zabezpečit poznání a stabilitu základních pravd, které jsou nutné ke spáse. Dogmatika vysvětluje a chrání pravověrné učení. Morální teologie vysvětluje morální principy zakotvené v Dekalogu a v Kristových přikázáních. Dogmatická i morální teologie jsou závislé na inspirovaném Božím slově. Součástí teologie je apologie, tedy obrana víry i obrana Božích přikázání. Teologie je spojena s bojem proti herezím, které narušují pilíře naší spásy.
Centrem teologie je vykupitelská smrt Ježíše Krista, Božího Syna, za naše hříchy a Jeho historické a reálné vzkříšení. Aby tyto hluboké pravdy, dané nám v Písmu svatém, mohly být pravdivě vysvětlovány, nestačí znát Písmo svaté jen zevnějškově. Je nutné v souladu s tradicí apoštolů a svatých otců církve vnímat pravý smysl Písma a nepřekrucovat ho. Překrucování se dopouští zvláště po koncilu historicko-kritická metoda v teologii. Ta je součástí modernismu a otevřela herezím dveře do nitra církve. František Bergoglio byl jako papež povinen postavit se proti této duchovní otravě. On ale činil pravý opak.
Není možné mluvit o pravdivé teologii, jestliže papež František 1. 11. 2023 v Ad theologiam promovendam vyšel s axiomatem změny paradigmat.
Citace Františka: „Teologická reflexe je proto povolána k obratu, ke změně paradigmatu, k ‚odvážné kulturní revoluci‘.“
Na závěr napsal: „Nařizuji, aby všechno, co jsem v tomto apoštolském listu motu proprio rozhodl, mělo stabilní a trvalou hodnotu, bez ohledu na cokoliv, co by tomu odporovalo.“
Tím se pseudopapež radikálně postavil proti Duchu pravdy, který je autorem Písma a proniká i celou církevní tradici. Proces změny paradigmat je postupnou likvidací katolické církve v samé její podstatě, proto není těžké představit si tragickou budoucnost církve.
Citace Františka o teologii budoucnosti: „Teologie, kde jsi? S kým chodíš? Co děláš pro lidstvo?
Na otázku: Teologie, kde jsi? – je smutnou odpovědí: zdravá teologie je ve vězení. Je pod vládou ducha herezí, kterým je svázána. Na otázku: „S kým chodíš?“ odpovídáme: Pravověrná teologie má chodit s živým Kristem. Heretická však chodí s Kristovými nepřáteli. Na otázku: „Co děláš pro lidstvo?“ odpověď zní: Pravdivá teologie zabezpečuje a hlásá pravdu potřebnou ke spáse. Bergogliova teologie ničí pravdu v její podstatě a tento zločin kryje zbožnými frázemi.
Citace Bergoglia: „Přání je následující: aby teologie pomohla přehodnotit, jak myslet.“
Už každý vidí, jak Bergoglio přehodnotil myšlení. Písmo svaté kvalifikuje sodomii jako ohavnost a předkoncilní katechismy jako do nebe volající hřích, ale Bergoglio tento hřích legalizuje a žehná. Tím popřel Písmo svaté i celou křesťanskou tradici. To je markantní ukázka přehodnocení, jak myslet.
Citace Bergoglia: „[…] scvrklý, uzavřený a průměrný způsob myšlení je stěží schopen generovat kreativitu a odvahu.“
Pseudopapež zesměšnil každého, kdo by se stavěl za neměnné pravověrné učení, které zabezpečuje spásu. Zdravý a kritický rozum, který nazývá hřích hříchem, ocejchoval jako „scvrklý, uzavřený a pouze průměrný způsob myšlení“. Tím de facto všechny církevní otce, církevní učitele a všechny svaté ocejchoval jako neschopné kreativity a odvahy. Pod termínem kreativita se ale skrývá bezbřehé žvanění a hereze všeho druhu, chaos, bezzákonnost, církevní legalizace nemorálnosti LGBTQ atd. Pod termínem odvaha se skrývá odhození svědomí, rozumu a bázně Boží a střemhlavý skok do propasti věčného zavržení.
Citace Bergoglia: „Někteří zplošťují [teologii] na jedinou myšlenku, kterou pak – stejně jako papoušci – obsedantně a účelově opakují.“
Bergoglio zesměšňoval pravověrnou teologii a tvrdil, že se mění na ideologii. Jenže právě toto platí o pseudopapeži Bergogliovi, který z teologie udělal hereziologii a neustále obsedantně papouškoval, že je třeba vítat v církvi LGBTQ osoby, a místo vyzývání k pokání jim naslouchat a žehnat jim k životu ve hříchu.
Citace Bergoglia: „Nápaditě upravte své studijní programy tak, aby teologie mohla být přístupná všem.“
Pod frází, že teologie musí být přístupná všem, se znovu skrývá Bergogliovo legalizování hříchu sodomie a hlásání antipokání. Studijní programy v tom případě už nebudou postaveny na Písmu a Tradici, ale na Bergogliových nových paradigmatech, které protiřečí základním pravdám víry. Proto katolíci, kteří od Bergoglia přijímají duhovou synodální cestu apostaze, kráčejí do věčné záhuby.
Opakovaně je kladena otázka: Byl papež František zjevným heretikem, nebo nebyl? Vše dosvědčuje, že byl.
Zpracováno z archivu BKP ze dne 19. 12. 2024
Stáhnout: BKP: Byl papež František veřejným heretikem, anebo nebyl? 5. část
