BKP: Byl papež František Bergoglio veřejným heretikem, anebo nebyl? 6. část
Žehnání párů stejného pohlaví
Bůh dopustil, aby se Bergogliova heretická činnost projevila už mimořádně zjevně v doktrinální deklaraci Fiducia supplicans, která církevně legalizuje tzv. žehnání párům sodomitů.
Jaký je postoj Písma svatého k sodomii? Starý i Nový zákon varuje všechna pokolení před tímto donebevolajícím hříchem výstrahou trestu. Bůh za tento hřích poslal na obyvatele Sodomy ne Boží požehnání, ale Boží trest, a to oheň z nebe. Po něm následoval pro nekající sodomity i oheň věčný.
Bergoglio tímto doktrinálním dokumentem oficiálně vyhlásil sodomské antievangelium, za které dle Galaťanům 1,8–9 dopadá anathema a na zatvrzelé věčný oheň (Juda 7).
Jakou manipulační metodu v dokumentu Bergoglio použil? Lstivě rozdělil požehnání na takzvaně liturgické a jiné. Pak odcitoval učení církve: „Církev tedy nemá pravomoc udělovat liturgické požehnání neregulérním párům nebo párům stejného pohlaví.“ Tím uspokojil pravověrné katolíky, jako by dokument respektoval učení církve. Vzápětí dodal své stěžejní „ale“: „Je ale třeba se vyvarovat rizika, že by se význam požehnání redukoval…“ Touto manipulací prosadil žehnání párům sodomitů a legalizaci hříchu sodomie.
Církevní žehnání sodomitům je veřejným pohoršením pro křesťany i nekřesťany. Fráze o tom, že toto takzvané „požehnání“ nesmí připomínat uzavírání manželství, je alibismus. Jaký smysl má dávat požehnání lidem, kteří nechtějí opustit cestu hříchu a nechtějí ani hřích nazvat hříchem? Žehná se jim na cestu do pekla. Navíc je to i závažný hřích proti druhému Božímu přikázání.
Co se týče Bergogliovy doktrinální deklarace, pak kdo Jorge Bergoglia uznává za právoplatného papeže, dostává se do absurdní situace. Musí tento věroučný dokument přijmout jako závazný. Za neuposlechnutí papeže dopadá trest exkomunikace – tak to stanoví dokument Pastor aeternus z 18. července 1870, vyhlašující dogma o papežské neomylnosti.
Zde nastává ostrý střet. Buď toto prokletí dopadlo za sodomské antievangelium na Bergoglia, anebo na Boží slovo, které sodomii zakazuje, tedy de facto na Boha. Zde se zjevně vyjevila oficiální Bergogliova vzpoura proti Bohu. Kdo poslouchá učení Bergoglia a podřizuje se mu, má účast na jeho veřejném proklínání Boha, zaštítěném církevní autoritou. Tato absurdní situace vznikla v důsledku toho, že papežský úřad uzurpoval arcikacíř. Vina dopadá na biskupy, kteří se mu podřídili a nechtějí konat svou povinnost vyhlásit ho za veřejného kacíře.
Doktrinální deklarace Fiducia supplicans je corpus delicti, že František Bergoglio byl zjevným heretikem, který se sám vyloučil z církve, a proto nemohl být její hlavou. O tomto faktu se už nedá diskutovat či ho nějakou dialektikou nebo sofistikou zpochybňovat.
Opakovaně je kladena otázka: Byl papež František zjevným heretikem, nebo nebyl? Vše dosvědčuje, že byl.
Zpracováno z archivu BKP ze dne 19. 12. 2023
Stáhnout: BKP: Byl papež František Bergoglio veřejným heretikem, anebo nebyl? 6. část
