Prožíváme radost z toho, že slavíme narození Ježíšovy i naší Matky.

Maria je nová Eva, nový začátek. Skrze první Evu přišel do lidstva hřích. Skrze Marii přišla spása. Ona je Neposkvrněné Početí. Ona jediná z lidí byla uchráněna dědičného hříchu už od chvíle svého početí. Eva chtěla být emancipována od Boha. Maria je naprosto závislá na Bohu: „Jsem otrokyně (dúlé) Páně!“ (Lk 1,38)

Dúlos – to není služebník, ale otrok. Maria je vzorem pokory. Ona není služebnice, ona je otrokyně Pána. To je rozdíl. Služebník odejde ze služby, když se mu něco nelíbí, ale otrok zůstává, nemá právo ani na svůj život, je vlastnictvím svého pána. Maria andělovi řekla: „Hé dúlé Kyriú…“ – „Jsem otrokyně Pána, ať se mi stane podle tvého slova.“ To znamená: „Já si nedělám nárok na svou vůli.“ A proto se mohla naplnit Boží vůle: „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ (J 1,14) Jak se to stalo? Duch svatý to učinil.

I my máme být otroky Páně skrze Jeho Přesvatou Matku, jak je to napsáno v žalmu: „Hospodine, prosím, já jsem tvůj otrok, otrok tvůj, syn tvé otrokyně.“ (Ž 116,16) Ano, máme být jejími duchovními syny a dcerami.

Výroky svatých otců, papežů a koncilů

Sv. Robert Bellarmine: „Papež, který je zjevným heretikem, automaticky přestává být papežem a hlavou, stejně jako automaticky přestává být křesťanem a členem církve.“

Otcové církve

Sv. Jeroným: „Ostatní hříšníci jsou vyloučeni z církve rozsudkem exkomunikace, ale heretici se sami vyhánějí a vlastním činem se oddělují od těla Kristova. … Nekřesťan nemůže být v žádném případě papežem … nemůže být hlavou těla, jehož není ani členem“ (Dial contra Lucif.).