Fotogalerie
DAR DUCHA SVATÉHO
Tuto zkušenost vyjadřují biblické termíny: křest Duchem svatým (Sk 1,5), vylití Ducha svatého (Sk 2,33). Tyto termíny se používají, když se mluví o této zvláštní zkušenosti, kterou poprvé prožili apoštolové v den Letnic. V poslední době se začal používat termín – obnova Duchem svatým. Není to ideální název, ale vyjadřuje hlubokou skutečnost. Většina křesťanů totiž byla křtěna jako malé děti. A už tehdy si Duch svatý učinil z duše pokřtěného svůj chrám. Už tehdy jsme přijali Ducha svatého. Pak jsme přijali svátost biřmování. Tehdy jsme znovu přijali Ducha svatého. Obnova v Duchu svatém není jakousi náhražkou za svátost biřmování.
Když před léty archeologové pronikli do jedné z pyramid, našli tam i obilná zrna. Byla tam asi 3 000 let. Zasadili je a ona vyrostla. Tak je to i s námi: ve svátosti biřmování jsme dostali Ducha svatého, ale z naší strany nebyly vytvořeny podmínky pro růst. Obnova v Duchu svatém vyžaduje obrácení se od zásad tohoto světa a svého sobeckého „já“ a rozhodnutí se pro Ježíše Krista.
Zprávy 23.6.2014
JEŽIŠ JE ŽIVÝ!
Som zdravotnou sestrou. Na našom oddelení operovali mladú ženu Romanu, ktorá čakala dieťatko. Po operácii musela mať z operačnej rany katéter – trubičku na odvádzanie hnisu, avšak vznikli ďalšie komplikácie. Hnis z rany nevychádzal, ale hromadil sa v tele a spôsobil veľkú opuchlinu.
HLAVNÉ JE SPASIŤ DUŠU
V roku 2012 som so sestrou cestovala vlakom. Cestou sa stalo nešťastie – kvôli nepozornosti jedného taxikára náš vlak zachytil jeho auto a to sa ocitlo celé zdemolované v priekope vedľa koľají. Kým sa čakalo na záchranku a políciu, vystúpili sme so sestrou z posledného vagóna a šli sa pozrieť dopredu. Ľudia stáli celí prestrašení hore na ceste, k autu sa nik nepriblížil. Vedeli sme, že vodič taxíka je tam. Zišli sme so sestrou do priekopy a uvideli ho cez rozbité okno. Bez pomoci požiarnikov ho nebolo možné odtiaľ vyslobodiť. Videli sme, že ešte žije, pretože mu bolo vidno na krku pulz.
Slovo života – J 13,14-15
„Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy,
i vy máte jeden druhému nohy umývat.
Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.“
Rozjímání nad J 13,14-15
„Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.“
Od 13. až do 17. kapitoly jsou zapsána slova a gesta, která Ježíš učinil poslední večer ve svém životě na zemi. Ježíš umyl apoštolům nohy. Petr se radikálně vzepřel, ale nakonec přijímá. Když Ježíš umyl apoštolům nohy, řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil? Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.“ A pak Ježíš vybízí apoštoly: „Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad…“
Zprávy 21.6.2014
„AK SA VRÁTIŠ KU MNE, JA TI VRÁTIM SYNA.“
Boh koná a robí zázraky, aj keď v ľudských očiach nie je žiadna šanca. Ako každá žena v manželstve, aj ja som túžila po deťoch. Dvakrát som však dieťatko nedonosila z viacerých zdravotných dôvodov (jedným z nich bolo, že mám krvnú skupinu s Rh-faktorom negatívnym). Tretí raz, na moju veľkú radosť a očakávanie, nadišiel čas pôrodu. No už jeho priebeh nasvedčoval, že niečo nie je v poriadku. Vytúžené dieťatko nedýchalo.
Zprávy 18.6.2014
Přijď Duchu od čtyř stran a zaduj na tyto povražděné, ať ožijí!
V 37. kapitole proroka Ezechiela je vyjádřeno vidění, které měl v babylonském zajetí. Týkalo se budoucnosti izraelského národa a budoucnosti Božího lidu. Na závěr celého vidění je řečeno: „Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, já otevřu vaše hroby a vyvedu vás z vašich hrobů, můj lide.“ (v.12) V 11. verši je důležité slovo: „Hospodin mi řekl: „Lidský synu, tyto kosti, to je všechen dům Izraelský.“ Tím domem Izraelským je církev, starozákonní církev, ale i novozákonní církev. Tedy těmi suchými kostmi, o nichž je řečeno – naše kosti uschly, zanikla naše naděje, jsme ztraceni – jsou v současnosti křesťané.
„SKÚSTE A PRESVEDČTE SA, AKÝ DOBRÝ JE PÁN!“
Spolu s niekoľkými kamarátkami sme sa vybrali na túru do Tatier. Po 4 hodinách sme dorazili k jednej vysokohorskej chate. Vyčerpané sme si chceli dať čaj a polievku.
Jedna kamarátka si na chodbe, kde si vyzliekala vetrovku, zabudla peňaženku. Zistila to až o pol hodiny. Bežala na chodbu, ale peňaženka tam už nebola. Prehľadali sme všetko, pýtali sme sa personálu, či ju nenašli. Márne, po peňaženke nebolo ani stopy. Na tvári toho dievčaťa sa objavili slzy. V peňaženke mala všetko – doklady aj peniaze.
