Fotogalerie
Sv. Václav, mučedník a patron český (II. část)
Přední zřetel obrátil sv. Václav na utvrzení křesťanských řádů v Čechách. Shledal, že by nebylo prospěšné, kdyby pozůstatky obřadnictví cyrilometodějského v zemi, pronášené již živly řádů latinských, nadále uzavíraly se samy v sobě, pomýšlel záhy na to, aby Čechy mocí Stolice papežské dosáhly přiměřeného zřízení církevního. Kronikáři zaznamenali podání, že sv. Václav měl vroucí přání utéci se do Říma a vyhledat chrám knížat apoštolských, což vykládali si v ten smysl, jakoby svatý kníže byl zamýšlel postoupit trůn mladšímu bratru Boleslavovi a v Římě vstoupit do kláštera. Spíše dlužno však za to mít, že sv. Václav přál si putovat do Říma, aby u papeže vyžádal si založení samostatného slovanského biskupství v Čechách. Bohužel naskytovaly se mu hned na počátku veliké překážky, jež tuto zamýšlenou cestu k papeži jemu překazily. Původem zlých rádců nařknuta byla Drahomiř, jakoby ve spolku s mladším synem Boleslavem ukládala proti Václavu. Pravili mu: „Chce tebe zabiti, jako zabila bábu tvou Ludmilu.“
Evangelijní psychologie (2.část)
Náš program by měl být takový, jaký měl Pán Ježíš: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo“ (J 4,34). Je vyjádřen i v modlitbě: „Buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi“. Tedy jde tu o zákon poslušnosti víry, který přináší duchovní zkušenost a ta je vyšší, než psychologické zkušenosti s realitou hříchu. Pokud člověk věří evangeliu a mění myšlení, pak má zkušenost s Bohem i s tím, že On skutečně zasahuje do našeho života. Základ duchovního života je chození v Boží přítomnosti. Do ní vcházíme a ji máme prožívat v pravdivé modlitbě.
Pravdivá modlitba znamená, že se v pravdě postavíme do Božího světla a v tomto světle přiznáme svůj hřích. Zároveň vírou přijmeme moc Kristovy krve, která byla prolita za naše hříchy. „Jestliže chodíme ve světla, jako je on ve světla, krev Kristova nás očišťuje od každého hříchu“ (1J 1,9).
MAŤ ČAS NA BOHA
Už dlho mi na srdci leží jedna túžba: aby mal Pán Ježiš prvé miesto v mojom živote. Často sa za to modlím, aby som Mu toto miesto dokázala v každodennom živote dať.
Minule som sa pripravovala na modlitbové stretnutie, keď mi zavolala dcéra, že v sobotu bude narodeninová oslava môjho vnúčika a že príde aj jeho druhá babka.
Nechcela som ju zarmútiť, ale zároveň som vedela, že potrebujem prežiť víkend na modlitbách – mať čas na len Boha. Ako som len najlepšie vedela, snažila som sa dcére vysvetliť, že určite prídem a teším sa na tie narodeniny, ale že nemôžem v sobotu, ale až v nedeľu poobede.
BOŽIE SLOVO PRINÁŠA POKOJ
Každý deň chodievam navštíviť svoju maminku, ktorá potrebuje celodennú starostlivosť. Vždy sa spolu modlíme a ja jej čítam Sv. Písmo, ktoré má uložené v zásuvke vedľa postele. Raz som si všimla, že záložka v Sv. Písme je na inom mieste a niektoré odstavce sú poznačené ceruzkou. Maminka to určite neurobila. Bola to pre mňa malá záhada, ktorá sa vysvetlila o niekoľko dní, keď som prišla skôr ako obyčajne V izbe okolo maminky sedeli viacerí pacienti a zdravotná sestra im čítala nahlas z našej Biblie.
Sv. Václav, mučedník a patron český (dne 28. září) I. část
V dějinách českých není osobnosti druhé, která by v paměti i v srdci národa našeho byla tou měrou utkvěla, jako svatý Václav. Desáté století ubíhá již od té doby, kdy vlast naše byla posvěcena velikými ctnostmi a mučednickou krví tohoto apoštolského, otcovského knížete, a podnes pouhá vzpomínka na něho hýbe mocně srdcem každého věrného Čecha a budí v něm city i úmysly nejšlechetnější.
Sv. Václav narodil se asi r. 903. jako nejstarší syn českého knížete Vratislava I. z manželky jeho Drahomíře. Když povyrostl v pacholíka, dal otec na něm vykonat postřižiny. Tento obřad býval v národech slovanských, obrácených na víru od svatých bratří Cyrila a Metoděje, konán po způsobu církve řecké, která nařizovala, aby hochům po přijaté svátosti sv. biřmování byly postřiženy vlasy. Toho času přebýval na knížecím dvoře v Praze biskup slovanský, jenž spolu se propůjčoval službou ku skládání veřejných listin, pročež zván byl notářem.
Evangelijní psychologie (1.část)
Položme základní otázku: K čemu dnes slouží moderní psychologie?
Vedou k pravdivému životu? Pomáhají vytvářet pravdivý vztah k sobě, k bližnímu, k Bohu? Ne. Moderní psychologie budují v podstatě na sebeklamu, mistrovském lhaní a manipulaci s druhými lidmi. Sledují skrytý cíl, jak nejefektivněji dosáhnout toho, aby lidská psychika přijala lež. Oklamaný člověk padá do pastí, závislostí a otroctví lži.
Co je naopak podstatou pravdivé, evangelijní psychologie?
V lidské psychice hraje nejdůležitější roli svědomí, kterým rozlišujeme dobro a zlo, pravdu a lež, spravedlnost a nespravedlnost. Zároveň je ale v člověku egoismus, který se automaticky spojuje se lží. Sleduje své zdánlivé dobro za cenu popření svědomí, tedy Božího hlasu v nás, znivelizování dobra a zla, pravdy a lži.
Ve zkoušce se nemáme ptát: „Proč?“, ale: „K čemu?“
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
Jaký má být náš životní postoj? Pane, buď vůle Tvá!
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
„JEŽIŠ JE VPRAVDE PRAVDA“
Bola som spolu s manželom v zahraničí. Vo voľnom čase sme si robili exkurziu po miestnych pamätihodnostiach. Šoféra a sprievodcu nám robil jeden arab, ktorý si takým spôsobom zarábal. Dorozumievali sme sa anglicky. Reč pravdaže zašla aj na náboženskú tému. Odkedy som sa obrátila, mala som v srdci túžbu svedčiť o tom, kto je Pán Ježiš – môj Spasiteľ, Záchranca a Pán. Preto som nemohla mlčať. Spomenutý arab však moje slová s chladom odbil. Vedela som, že čo je nemožné ľuďom, je možné Bohu. A preto som sa v duchu začala modliť a prosiť Ducha Svätého o pomoc.
Zprávy 13.9.2014
Rozjímání nad J 14,15-16
Milujete-li mě, zachovávejte má přikázání.
A já budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal na věky.
Další dva týdny vcházej do Boží přítomnosti, do světelného sloupu, pod Kristův kříž vedle Přesvaté Bohorodičky. Tam přijímej poslední Kristovu vůli. Opakuj slovo: „Ježíš řekl učedníkovi, a nyní říká i mně i obyvatelům (lvovské) oblasti: Hle tvá matka.“ Pak se asi minutu modli duchem i rozumem a nakonec řekni: „Přijímám tvou matku za sebe i za ně.“ Znovu projdi ve světelném sloupu jednotlivé oblasti Ukrajiny a vždy učiň úkon víry – přijetí Kristova testamentu – za sebe i za obyvatele té či jiné oblasti.
Slovo života – J 14,15-16 (14. 9. – 28. 9. 2014)
„Milujete-li mě, zachovávejte má přikázání.
A já budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele,
aby s vámi zůstal na věky.“
Zprávy 12.9.2014
Historie misie je historií pronásledování
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
SKÚŠKA Z FILOZOFIE
Dva semestre sme mali v škole filozofiu. Na konci roku mala z nej byť skúška. Prosila som Pána Ježiša, aby som sa nemusela tento predmet učiť, pretože tie často nezmyselné a divné názory rôznych filozofov škodia mojej duši. Povedala som Pánu Ježišovi, že chcem žiť z Jeho Slova a nie z filozofie. Termín skúšky ma zastihol celkom nepripravenú. Cestou na skúšku som si formulovala vety, ktoré poviem skúšajúcemu. Vošla som do kabinetu, podišla k stolu a nadýchla sa, že poprosím skúšajúceho o možnosť prísť inokedy. Ale on ma predbehol a povedal mi, že si mám vytiahnúť otázky a začať sa pripravovať. Od prekvapenia som si automaticky vylosovala otázky a sadla si do lavice.














