14.1.2016

V Evropě hrozí konec křesťanství i civilizace. Přichází satanizace NWO a islamizace s diktaturou šaría. Politici a odpadlý Vatikán i s heretickými teology kopou Evropě hrob. Dnes už je jen dvojí možnost: buď bude Evropa pod vládou Kristovy theokracie, anebo pod diktaturou šaríi či satanismu NWO. Apostatický Vatikán a jeho internáboženský dialog s duchem lži a smrti je sebevraždou pravověrného křesťanství.

V současnosti prožívá Západní Evropa intenzivní islamizaci. Cestu k ní připravil už II. vatikánský koncil dekretem Nostra aetate (1965). Byla zde vyhlášena hereze, že křesťané a muslimové mají jednoho Boha. Toto je lež a hereze! K 50. výročí heretického dekretu (2015) bylo v Evropě už více než 50 milionů muslimů. (Každý rok přibyl průměrně milion.) Díky II. Vatikánu se muslimové nemusí asimilovat a odpadlá hierarchie s heretickými teology si nepřejí, aby se stali křesťany, protože prý máme stejného Boha a byl by to proselytismus.

Křesťanství nemá nic proti sportu a zdravému pohybu. Bohužel, východní bojová umění nejsou pouhým sportem. Tato realita je nám, Evropanům, úmyslně zamlčována. Judo, aikido, taekwondo, jsou cestou, životním stylem. Slovo „do“ znamená cesta. Není to cesta spásy, ale zavržení. Pro křesťana jde o cestu duchovní apostaze, neboť tato bojová umění jsou neoddělitelně spojena s orientální meditací a s orientálními náboženskými systémy a praktikami.

V čínském buddhismu se hovoří o tzv. všeobecném kosmicko-morálním pořádku obsaženém v pojmu „tao“. Orientální pseudomystika se opírá o falešnou myšlenku (ideu) směřování člověka k „harmonii“ s tzv. vesmírným pořádkem. (Rovněž pojmy „jing“ a „jang“ i s celou filosofií vedou křesťana k apostazi!)

Jednou z cest vedoucích k údajnému „překročení sebe samého“ a probuzení v sobě dřímajících potenciálních možností je tzv. cesta bojovníka. Po ovládnutí vlastní duše i těla (psyché a soma) dosahují prý nejvyšších poznání! Jaký je to podvod! Jen „v Kristu je plnost veškeré moudrosti a poznání…“ (Kol 2,3-4)

Sami buddhisté souhlasí s charakteristikou buddhismu, která říká, že buddhismus je religií bez Boha, bez duše, neboli ateizmus.

Buddhisté považují za krajně ponižující, že by měli přijmout, že existuje vyšší bytost, která je nad svým stvořením a zasahuje do lidských životů. Buddhisté dovolují uctívat různé množství bůžků, ale berou je tak, že i oni podléhají rozkladu a jsou nižší než člověk a nesrovnatelně nižší než Budha ve své „dokonalosti“ a ti, kteří se k jeho dokonalosti blíží. Je ironií, že jistý láma vyzval „všechny ‚osvícené‘ pravé učedníky Budhy, aby přivedli na cestu spasení křesťanské barbary v Evropě, kteří ještě vězí v hlubinách propasti náboženské nevědomosti“.

Buddhismus rozhodně bojuje proti pravdě o Bohu jako Stvořiteli světa a neuznává učení o tom, že Bůh dal světu spasení. Na rozdíl od křesťanství hlásá buddhismus absolutní nepřijetí světa. Jeho ideálem je úplné zničení světa, a především zničení osobní existence – sebezničení.

Cílem buddhisty je uvidět, že není nic cenného a hodného lásky a nabýt přesvědčení, že všechno bytí existuje jedině v závislosti na toku vědomí a musí být radikálně zničeno cestou sebezničení osoby.

31. 12. 2015

Tyto dny jsme se dozvěděli, že Rusko bombardovalo vojenská centra Islámského státu. Zároveň už několik týdnů probíhá masová islamizace Evropy, kterou prosazují Spojené státy americké spolu s Vatikánem. Tok běženců finančně podporují hlavně USA a Německo. To, co vidíme v dnešních zprávách je něco, co má 1400letou historii, tedy není to nic nového. Jde o třetí invazi muslimů do Evropy. První byla v roce 711, druhá v roce 1453 a třetí dnes. Islámský svět vedl proti klasické civilizaci 548 bitev. Mohamed byl schopen za posledních 9 let svého života vždy průměrně během 6ti týdnů uskutečnit aspoň jeden džihádistický útok nebo bitvu. V průběhu těchto bitev byl jeden milión Evropanů vzat do otroctví. Poté, co padla Konstantinopol, se islám přesouvá do východní Evropy. Mohamed vyučoval religii islámu 13 let a za tu dobu se pouze 150 Arabů stalo muslimy. Pak emigroval z Mekky do Medíny, a stal se z něho politik a džihádista. Když zemřel, každý Arab v Arábii byl muslimem. Kázání religie islámu bylo neefektivní, kdežto džihád mu přinesl naprostý úspěch. Všude, kudy prošel džihád, byla původní kultura naprosto vykořeněna – Turecko, severní Afrika, Egypt, Irák, Sýrie – všechny tyto země byly křesťanské. Afghánistán byl buddhistický, Pákistán hinduistický…

Vatikánský koncil v roce 1965 vyhlásil herezi, že křesťanský Bůh a muslimský Alláh jsou jedno a totéž.

Citace II. vat. koncilu (Nostra aetate): „Církev se dívá s úctou také na muslimy, kteří se klanějí jedinému Bohu…“

Odpověď: Církev se vždy dívala ne s úctou, ale s hrůzou na krvavou islámskou invazi. Na Koncilu nastala radikální změna. Místo potřebné opatrnosti je vyhlášena sebevražedná úcta, a dokonce byla odhlasována hereze, že Bůh křesťanů, Otec našeho Pána Ježíše Krista, je prý krvelačný Alláh! To je lež a rouhání! Nedá se hlasovat o tom, co je a co není pravda! Nedá se hlasovat o tom, jestli je někdo mrtvý nebo živý. Hlasováním se realita nezmění! Zločinnou herezí prosazující lživou totožnost koncil popřel základní pravdu víry a oklamal všechny katolíky!

Citace: „… (Bohu) živému a o sobě jsoucímu“.

Odpověď: Podstatnou charakteristikou Pravého Boha – Hospodina je, že je sám o sobě jsoucí. Alláh není pravý Bůh. Není sám o sobě jsoucí, je pohanským bůžkem měsíce, který byl v Mekce označen za nejvyššího z 360 bůžků.

Probíhá příprava na Všepravoslavný koncil 2016, jehož hlavní náplní má být prosazení internáboženského dialogu do pravoslavné církve po vzoru apostatického Vatikánu. Předkládáme vám rozbor kritického pohledu na tzv. internáboženský dialog. Nejenže dnes zablokoval pravdivou misii, ale navíc otevřel dveře antimisii uvnitř církve. V současné době je jediným a správným řešením toto: internáboženský dialog zrušit a otevřít dveře pravdivé reevangelizaci a misii.

Misie

Nejprve je potřeba si uvědomit, že Pán Ježíš Kristus nás nevybízel k internáboženskému dialogu (IN dialog) s pohany a se světem, ale přikázal nám, abychom zvěstovali evangelium. Pokud jsou křesťané poslušni tohoto příkazu a zvěstují Jeho evangelium bez pochybností a lidských filosofií, Bůh vždy toto svědectví o pravdě a jediné cestě ke spáse doprovází zázraky, znameními a také vyháněním zlých duchů, neboť se přiblížilo Boží království. Proč dnešní teologové a hierarchie tuto zkušenost nemají? Protože evangelium v plnosti nehlásají. Dnešní katoličtí teologové a jimi ovlivněná velká část hierarchie místo hlásání evangelia a pravdivé misie prosazuje IN dialog. My však jsme povinni dělat misii. Při misii jde o život. Misie je spojená s mučednictvím a se svědectvím v síle Ducha svatého, jinak by nebyla misií.

Propagace pohanství je v současnosti, zvláště skrze tzv. ekumenický dialog s buddhisty a hinduisty, jednou z nejsilnějších psychologických zbraní k ničení křesťanských národů. Proto je třeba rozlišovat mezi pravdivým křesťanstvím a falešným křesťanstvím s duchem globalizace a úcty k pohanství. Pokud máme pravdivou úctu k pohanům, pak jim musíme zvěstovat spásu, která je jedině v Kristu a nikde jinde. Je naší povinností jim hlásat, aby se odvrátili od svých model, falešných cest a zbožšťování zvířat, a skrze víru v Krista se znovuzrodili pro Boží království. Jako pravdiví křesťané, kteří poznali pravdu, jsme povinni tuto pravdu zvěstovat. Falešní křesťané z falešné úcty tolerují a uctívají jejich démony. To je zradou Krista a evangelia a jeden z největších hříchů svolávajících prokletí.

Jaký je rozdíl mezi pravým a nepravým křesťanstvím?

„Dostanete sílu (dynamis) Ducha svatého a budete Mými svědky (martyrés)“. (Sk 1,8) Tuto sílu potřebuješ zvláště dnes, abys nebyl zrádcem. Tajemství přijetí Ducha svatého je spojeno s křtem svatým.

Písmo svaté nám představuje několik křtů:

1) křest pokání (Sk 19,4) – znamená rozhodnutí změnit své nepravdivé myšlení a přijmout pravdivé (metanoia), to, které nazývá zlo zlem a lež lží. Znamená to před sebou i před Bohem vyznat své hříchy a dát je pod moc krve Kristovy.

Cesta pokání znamená vcházet během dne do světla pravdy – především po výčitce svědomí. Například když zaviníme – i neuváženě – zlo či zanedbáme svou povinnost, opomeneme dobro, v nevhodný čas buď mlčíme anebo mluvíme či uděláme nevhodné gesto… V tu chvíli najednou vnímáme prohru. Začínáme se ospravedlňovat a s hněvem svalovat vinu na druhé či dokonce na Boha. My ale máme už v zárodku stopnout tuto prvotní reakci, postavit ji sebekriticky do světla, uvědomit si svou vinu a kajícně se obrátit na ukřižovaného Ježíše úkonem lítosti. Myšlenkou můžeme například povědět: „Pane, smiluj se!“ a přitom se pravou rukou mírně udeřit do hrudi. Zde platí: „Jestliže chodíme ve světle, krev Kristova nás očišťuje od každého hříchu.“ (1J 1,7) S vírou pak poděkuj, že ti Ježíš tento hřích odpustil.

Mluvit o sexualitě takovým způsobem, jak o ní mluví masmédia a západní multikultura, znamená přijmout lživý, dekadentní pohled a v podstatě pak dochází k podobnému procesu jako u nemoci zvané rakovina. Při této smrtelné chorobě se totiž jedna buňka rozmnožuje na úkor druhých a naruší harmonii, která je v lidském organismu natolik, že nakonec způsobí smrt člověka. A tak je to i s jednostranným zdůrazňováním lidské sexuality.

V modelu křesťanského života na bázi Božích zákonů, a především vycházejícího z evangelia, je s lidskou sexualitou počítáno. Má své místo v instituci zvané manželství. Tam má sloužit k předávání lidského života, tam má udržovat i vztah muže a ženy, kteří jsou zde jako otec a matka a tvoří nerozlučnou jednotu. Boží slovo říká: „Opustí muž otce i matku a přidrží se své manželky a budou jedno tělo“ (Mt 19,5), jedna bytost. Manželství je proto povýšeno na svátost a je spojeno s nerozlučností. Manželé, když skládají před Bohem slib a uzavírají manželství, slibují, že budou spolu snášet dobré i zlé, a to až do smrti. Kristus o manželství řekl: „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“ (Mt 19,6) Kulturní Evropa byla postavena na křesťanských základech a základní buňkou v ní byla zdravá rodina, v níž byla respektována nerozlučnost.

Drazí studenti Ruska,

ne svou vinou jste byli odřezáni od zdravých duchovních kořenů vycházejících z ruské tisícileté křesťanské kultury. Byli jste napojeni na degradační americkou pseudokulturu, která vede k dekadenci morální, duchovní i fyzické. Ovocem je otupení svědomí, ztráta osobní zodpovědnosti, smyslu života i vědomí reality smrti. To vše plodí invazi zločinnosti, rozšíření narkomanie, alkoholismu, sexuálních zvráceností, smrtícího AIDS, eutanázie. Tyto zločiny a amorálnost jsou americkými globalizátory prostřednictvím mezinárodních organizací vnucovány všem národům jako „lidská práva“! Prosazují sexuální zvrácenosti, homosexualismus, transsexualismus, zoofilii, sadomasochismus, kradení dětí novodobými juvenilními piráty. Podle tzv. genderu už děti od mateřských škol nesmí mít normální, reálné myšlení. Chlapeček nesmí tvrdit, že je chlapečkem a děvčátko děvčátkem. Jde o totální ztrátu rozumu a svědomí, o neschopnost rozlišovat pravdu a lež, realitu a irealitu.

Současný politický systém Ameriky má ducha neofašismu. Jeho programem je redukce lidstva na „zlatou miliardu“. Nevytvoří-li Rusko politický systém nekompromisně zbudovaný na protichůdných principech, bude globalizováno.

Současná pravoslavná hierarchie skrytě prosazuje globalizační ideologii NWO skrze internáboženský ekumenismus. Politický systém v Rusku musí proto postavit před pravoslavnou církev základní požadavek, aby se patriarcha Kirill oddělil od globalizační linie Západu i za cenu odstoupení z úřadu. Teprve pak se může pravoslavná církev stát, jako v minulých staletích v dějinách Ruska, jednotící ideologickou složkou v současném duchovním a národním boji.

Nadnárodní organizace OSN vydala Úmluvu o (tzv.) právech dítěte. Na bázi této úmluvy jsou jednotlivým národům vnucovány zákony, které pod pozitivními pojmy a bez reálných příčin uzákoňují kradení dětí rodičům. Například Zákon o sociálně-právní ochraně dětí zavádí mechanismus tzv. náhradních rodin, a tím v zemi oficiálně zakotvuje zločinnou juvenilní justici. Dochází k paradoxní situaci, děti jsou kradeny oficiální státní sociální službou, která se na dětech a rodičích dopouští největší bezzákonnosti na bázi zákona! Systém je založen na likvidaci rodiny a následně jejich jednotlivých členů. Například matka s dítětem jde k lékaři a místo obyčejné zdravotní pomoci je dítěti vystavena lživá diagnóza za účelem obvinění otce ze zneužívání dítěte. Dítě je matce odebráno hned z ordinace. Zoufalá matka se dostává pod vládu tyranů tohoto systému, kteří jí vyhrožují, že pokud nepodepíše lživé prohlášení o očernění otce, už nikdy dítě neuvidí. Matka ze strachu podepíše, dojde tím k rozbití manželství, ale dítě jí ani potom nevrátí. Muž je těžce zraněn touto křivdou a žena zůstává ve svém zoufalství sama, zlomená ztrátou dítěte a neschopná bez mužovy opory dál za dítě bojovat.

Manipulační metody

1) Metoda vytváření zdání pravdy – pravděpodobnost vzbuzuje dojem, jako by šlo o pravdivou realitu. V jedné písni se zpívá: „Pravděpodobný úspěch, pravděpodobná láska, pravděpodobný svět … nejsou zločiny, za které by se mělo střílet, jen za lež, která se pravdě podobá.“ Polopravda je největší pastí. Lež jako takovou lze většinou rozlišit snadno, ale když je lež zamaskovaná a vytváří zdání pravdy, pak se jí lehce věří a lehce se přijímá. Potom ale způsobuje velkou katastrofu.

Př.: USA dávají v rámci tzv. rozvojových programů takzvané dotace, jde o miliony dolarů. Pak ale vyžadují, aby byla za tyto peníze vybudována například gender centra při všech krajských i okresních úřadech. Ta pak slouží k prosazování gender schizofrenie, která ničí rodinu, mladou generaci i děti. Dotace se tím stávají psychologickou zbraní k sebezničení národa. Stát si má vzít peníze a postarat se o sebelikvidaci. A takových sebevražedných nabídek jsou dnes ze strany USA desítky a stovky, a to jak ve velkém, tak i v malém.

Mladí lidé musí vědět, že v současnosti probíhá nový druh války, která není rozlišena hranicemi tak jako ty předcházející. Dnes je cílem války zničit mladou generaci bez ohledu na to, z jakého je národa – globálně. Začíná už od dětí, a dokonce už od nenarozených dětí. Nejsilnější zbraní v této válce je demoralizace, za kterou je duch lži, který vede ke smrti.

Nečistota je morální a duchovní – sexuální zvrácenosti a okultismus

Obojí zbavuje člověka svědomí a rozumu. Lehce pak přijímá ducha lži. Nejsilnějším prostředkem neopohanství uctívajícího démony je rocková hudba, která má kořeny v satanském voodoo. Úcta k démonům je spojena s touto hudbou, ale i s narkotiky, sexuálními zvrácenostmi, cynismem a duchem smrti. Bez rockové hudby by se narkotika nerozšířila. Tato hudba disponuje k magii, věštění, spiritismu, ale i k satanismu přinášejícímu lidské oběti. V masovém měřítku má vliv i na kradení dětí juvenilní justicí.

Ateista Freud dává návod k tzv. psychoanalýze a vede k tomu, aby člověk zkoumal svou minulost. Ale to nestačí. Nedává východisko, protože neukazuje na odpuštění hříchů ani na duchovní dimenzi po smrti.

Příklad z vlastního života: V roce 1966, kdy jsem vstoupil do semináře, byl v bývalém Československu prosazován ateizmus. Pro kněžství jsem se rozhodl, když mi bylo 16 let. Důvodem bylo, že jsem poznal pravdu a cítil povinnost tuto pravdu o životě a smrti zvěstovat co nejvíce lidem. Prostě řečeno, vnímal jsem realitu, že život je jen krátká zkouška, přijde smrt a věčnost. Měl jsem velkou potřebu se modlit a také hovořit kamarádům o Bohu, o marnosti života i o věčnosti. Po prvním ročníku jsem se vrátil na prázdniny domů, do svého rodiště. Odpoledne jsem chodil do prázdného kostela, tam jsem se modlil, stavěl do Boží přítomnosti. Vnímal jsem nejzákladnější pravdy týkající se mého života, mé minulosti i budoucnosti. Na jedno dvouhodinové rozjímání nikdy nezapomenu. Opakoval jsem ho pak několik dní po sobě. Úplně proniklo mé srdce, zbavilo mě všeho strachu z utrpení, z nemoci, ze ztráty svých nejdražších, ze smrti i z Božího soudu, který po ní následuje. Vnitřní rozhovor mé duše s Bohem byl asi takový: „Bože, Tys mi dal život právě v této historické době, ne dřív ani později. Toto je čas mé životní zkoušky, kterou musím projít já sám. Nikdo za mě tuto zkoušku nemůže absolvovat. Na této zkoušce života bude záviset celá moje věčnost – nejen 80 let života, ne 100 či 1000 či dokonce milion, ale věčnost bez konce.

25. 11. 2015

Boží slovo říká, že na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a Bůh byl to Slovo. Dále je napsáno, že všechno bylo učiněno skrze Něho a pro Něho (J 1,1-3). Každý člověk je stvořen tak, že touží po nejvyšším, dokonalém štěstí, které chce realizovat v osobním vztahu. Člověk touží po Bohu, i když si to neuvědomuje, protože nikdo jiný tuto touhu, která je do něj vložena, nemůže naplnit. „Stvořil Jsi nás pro sebe, ó Bože, a nepokojné je srdce lidské, dokud nespočine v Tobě“. (sv. Augustin). Tato silná touha, která je v každém člověku, je dobrá a je přímo podstatou lidské existence. Ale člověk zhřešil, zradil Boha, uvěřil duchu lži, a tím přerušil spojení s Bohem. Trvalým následkem je dědičný hřích. Touha po Bohu, po absolutním štěstí, které nikdy neskončí, v nitru člověka zůstala, ale hřích – lež v nás – působí, že člověk realizaci tohoto štěstí hledá tam, kde ji nemůže najít. Jde o esenciální sebeklam. Hříchem nastoupil na cestu lži.

23. 11. 2015

Kdybychom mladému člověku položili otázku: „Chceš být šťasten?“ určitě by řekl: „ANO!“ a zvedl by i obě ruce na souhlas.

– Ale jak dlouho chceš být šťasten? Den, týden, rok? Deset let, třicet let, celý život až do smrti? A chceš být šťasten i po smrti?

Člověk má hluboko ve své duši touhu po štěstí, ale po pravém štěstí, které mu už nikdo nevezme. Už totiž jen myšlenka na to, že skončí, vnáší smutek. Člověk hledá štěstí v lidských vztazích, v majetku, v množství peněz, v kariéře, v lidské slávě, v úspěchu, hledá štěstí v požitcích, v alkoholu, v narkotikách, ale tam štěstí nenajde. Přichází rozčarování, ještě větší prázdnota, opuštěnost a bolest v duši. Už sv. Augustin tuto touhu po štěstí vyjádřil slovy: „Stvořil nás pro sebe, ó Bože, a nepokojné je srdce lidské, dokud nespočine v Tobě.“

OBSAH

Hledej pravdu

část 1. Úvod

Drazí studenti ruského národa!

Žijeme v historické době, kdy hrozí zánik zdravých, morálních i duchovních kořenů ruského národa, a dokonce i masová genocida programovaná nadnárodními silami pod termínem redukce lidstva na zlatou miliardu.

Dnes se ze Západu šíří promyšlený systém lži postavený na podvodu pozitivních pojmů. Světoví bankéři a tzv. elita, polotajná organizace zednářů, prosazují Nový světový řád (NWO). Cílem tohoto systému je globalizace, a především likvidace morálních hodnot zakotvených v lidském svědomí. Globalizační systém nejvíce útočí proti pravdivému křesťanství. V podstatě jde o psychologickou válku a duchovní boj mezi lidmi stojícími na straně antikrista proti těm, kteří stojí na straně Krista.

Ve svátek Krista Krále se čte čtení z listu Kolosanům, kde je napsáno: „On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna.“ (Kol 1,13) Bůh z lásky k nám, abychom s Ním mohli žít věčně, nás vytrhl z vlády tmy, hříchu, světa a přenesl do království svého milovaného Syna.

Adam neposlechl Boha ani Boží přikázání, ale naslouchal ďáblu, jeho lžím až mu nakonec uvěřil, tedy poslechl ho, a tak potom přišel hřích a s ním smrt. První člověk Adam tak vydal celé lidské pokolení pod vládu ďábla a naše přirozenost byla porušena dědičným hříchem – do naší duše byl vstříknut jed, duchovní infekce. Tedy my máme v sobě dědičný hřích, každý člověk, ale je v nás také Boží hlas – svědomí. Když my přijmeme Ježíše Krista a jsme pokřtěni, tehdy nastává boj, boj dvou království – království ďábla, tmy, které má svou vládu ve světě, ve lži, ve zlu a druhým je království Ježíše Krista, které jsme přijali, když jsme byli naroubováni křtem svatým na Ježíše. Každý den se rozhodujeme, koho posloucháme. Buď posloucháme sugesce od zlého a hřích, a potom děláme svévolnosti, anebo posloucháme Ježíše Krista.