Ježíš přichází k nám jako bezbranné dítě – v poníženosti. Přichází k nám také v eucharistii, v kousku chleba – též se ponižuje. Ponížený Ježíš přichází jako host do naší duše. Znovu i tento den Jeho narození chceme přijmout Ježíše pod způsoby chleba a vína s živou vírou do svého srdce, které jsme očistili skrze pokání. Stále máme dělat pokání, abychom dali místo Ježíši, aby mohl přijít k nám, abychom Ho důstojně přijali jako svého Boha a Spasitele.

A když se pak zdravíme vánočním pozdravem: „Christos raždajetsja!“ a odpovídáme: „Slavimo Joho!“ Opravdu Jej oslavujeme jako svého Pána a Boha, kterého jsme přijali ve svatém přijímání. On přichází do našeho srdce, aby nás vysvobodil, aby nám dal život věčný. Když si připomeneme tu otázku z evangelia: Kde je ten právě narozený židovský král?, můžeme si uvědomit: V mém srdci! Já Mu teď dávám místo.

18.12. 2018

Ministerstvo spravedlnosti spolu s ochránkyní práv podali návrh zákona, aby děti už od 12 let měly právo oficiálně změnit pohlaví i bez chirurgického zákroku. Jednohlasně tento zákon podpořili Piráti. Už 12leté děvče by tedy mělo mít právo dostat dokumenty, že je chlapec, a opačně. Pokud by před 40 lety někdo navrhl takový zákon, byl by odvezen na psychiatrii, a to v lepším případě. V horším případě by byl souzen za osnování zločinů proti lidskosti a dostal by doživotní trest. Letos před Vánocemi se tím ale čeští poslanci zcela vážně zabývají.

Je šokující, jaká změna myšlení během několika posledních let nastala! Probíhá systematický proces sebezničení společnosti.

Ježíš přišel, aby nás vysvobodil z hříchů, aby nám otevřel dveře

k věčnému životu, k věčné slávě v nebi. Bůh dal svého Syna,

aby ten, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Druhá

Božská osoba bere na sebe lidskou podobu, stává se člověkem,

abychom my se stali Božími dětmi, dědici Božího království.

Kéž vánoční hvězda, která ukázala mudrcům od východu cestu k Ježíši, dává Boží světlo i nám, abychom viděli Ježíše Krista i v našich bratřích a sestrách, kteří upřímně hledají Ježíše a pro Něj i trpí…Vidíme totiž, že kde je živý Ježíš, tam přichází Herodes. Když člověk přijme Ježíše a má živou víru, hned přijde pronásledování, očerňování, psychologický tlak, napětí, nebo zakusí i zkušenost, o níž hovoří evangelium: „Bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem; budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ (Lk 12, 53) Protože oni vlastně říkají: „Živý Ježíš NE!“ Obřady, farizeismus to ano, ale živého Krista nechtějí. Je to taková bolest! Ano, kde je živý Ježíš, tam přichází tlak: vyrvat nám Ježíše, zabít Jej, přichází pronásledování.

„Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu,

ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení,

které vám bylo odevzdáno. A tak jste byli osvobozeni od hříchu

a stali jste se služebníky spravedlnosti.“

Bohu patří vděčnost za to, že obrácením jsme dostali milost přijmout spasitelné učení, postavené na víře v našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jím jsme osvobozeni od zotročení, které působí hřích, a nastoupili jsme na novou cestu spravedlnosti.

V 6. kapitole se vícekrát mluví o hříchu. Je zde řečeno: „…vy jste sice byli služebníky (řec. duloi – otroky) hříchu…“ Dnes vidíme názorně, co to je být otrokem hříchu. Hřích v nitru člověka nesnáší především pravdu a pravdivou sebekritiku, tedy jeho podstatou je pýcha, to znamená nekritičnost, neochota přiznat si pravdu, neochota se poučit ze svého poklesku a naopak snaha házet vinu na druhé lidi či na Boha nebo na tzv. okolnosti.

Hříchem jsou vraždy, obracení se na ďábla v čarodějnictví a jiných okultních praktikách, hříchem jsou podvody, krádeže, zneužívání, znásilňování, nečisté myšlenky, slova, skutky, různé zvrácenosti, rozvody, nenávisti, války. Co je plodem hříchu? Utrpení, slzy, opuštěnost, vězení, smrt. Z lidí se stávají otroci narkotik, alkoholu, bezdomovci, zločinci. Realitu hříchu nelze popřít.

Otázka: Rok 2018 pomalu končí a já bych vám rád položil několik otázek. Jak jste reagovali na hrozby, které se týkaly jak křesťanství, tak našeho národa?

Odpověď: Reagovali jsme povzbuzujícími, ale i alarmujícími dopisy, které jsme zveřejňovali především na internetu, ale také je publikovala některá neoficiální média.

Otázka: Jaké veřejné akce jste pořádali?

Odpověď: Už několik let konáme čtyřikrát do roka manifestace pod heslem: „Obnova rodiny, vzkříšení národa“. Manifestace míváme v Olomouci a v Praze, většinou na Václaváku u sochy.

Otázka: Letos bylo státní jubileum – 100 let republiky – zapojili jste se nějak?

Odpověď: Kromě napsání výzev a dopisů k tomuto výročí, jsme v pondělí velikonoční pořádali manifestaci ve více městech v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Měli jsme plakát proti Dublinu a Istanbulu a sbírali podpisy do petice.

13. 12. 2018

Citace z prohlášení T. Halíka: „Naše různé pohledy s panem kardinálem… nejde naštěstí o různosti v záležitostech víry…“

Toto tvrzení je nepravdivé; ve skutečnosti jde o zásadní různosti v otázkách víry a morálky! Halík na rozdíl od pana kardinála hlásá hereze, což dokazují Halíkovy vlastní spisy.

Příklad Halíkových herezí jen ohledně Kristova vzkříšení:

„Vzkříšení Krista není žádný další ‚zázrak‘ z řady divů, na které si už čtenář Bible zvykl…“ (T. Halík: Noc zpovědníka, 2006, str. 21n). Halík touto ironickou formulací popírá jakýkoli zázrak Bible a samozřejmě i ten největší zázrak – Kristovo vzkříšení.

Veřejná pozice čelního ukrajinského politika O. V. Turčinova proti genderu a Istanbulské úmluvě

Na počátku chci veřejně podpořit pozici zastupitelů Ivano-Frankivské oblastní rady, kteří vystoupili na ochranu rodinných hodnot a na ochranu ukrajinských dětí před propagací zvrácenosti. Analogické žádosti podpořila většina poslanců z jedenácti oblastních a více než padesáti městských a regionálních úřadů. Jsem přesvědčen, že s tímto jejich postojem solidarizují všechny státní orgány místních samospráv naší země.

Současně mě, jemně řečeno, udivila pozice vládní zplnomocněnkyně v otázkách genderové politiky, jaká se obrátila na Státní bezpečnost Ukrajiny s požadavkem vypátrat a potrestat iniciátory žádostí zastupitelských rad o ochranu rodinných hodnot. Věřím, že neadekvátní agresivní postoj vládní zplnomocněnkyně členové Kabinetu ministrů Ukrajiny nesdílejí.

8. 12. 2018

V současné době duchovního chaosu je třeba mít jasnou orientaci, jaké prostředky vedou k duchovnímu životu – ortopraxi.

1) Svěcení neděle

V noci ze soboty na neděli vstal Kristus z mrtvých. Rovněž v neděli, kolem 9. hodiny, byl na apoštoly seslán Duch svatý a zrodila se církev. První křesťané stáli na čtyřech duchovních základech (Sk 2,42):

1. modlitby,
2. apoštolské učení (výklad Božího slova v témž Duchu, v jakém ho učili apoštolé),
3. bratrské společenství (koinonia),
4. lámání chleba (eucharistie).

Modlitby ke svěcení neděle (každý se modlí doma)

Je rozdíl věřit v Boha a věřit Bohu. I ďábel věří v Boha a třese se. To není spasitelná víra. My máme věřit Bohu, Jeho slovu. Některé Boží pravdy nás v určitém čase nemusí oslovovat. Musíme žít z té, která je pro nás na daný čas aktuální, tedy potřebná. Jsou určitá tajemství, která Bůh odkrývá konkrétní duši v konkrétním čase.

Avšak o Božích tajemstvích nemáme uvažovat tak, abychom tím, že je budeme v pýše rozumem rozebírat, ztratili Boží království. Máme stále myslet na ty pravdy, které vedou k našemu spasení – poslední věci: smrt, soud, věčnost. Ty jsou velmi aktuální pro všechny.

„Ja som s vami až do skončenia sveta…”

Koncom mája som cestovala z vých. Slovenska na pohreb veľmi blízkej osoby do okresu Nové Zámky. Cesta bola pre mňa smutná, ale ubiehala celkom rýchle. Problém nastal vo Zvolene, kde bolo treba prestúpiť, ale náš rýchlik meškal 30 minút a cestou sa meškanie zvyšovalo. Nebol by to problém, keby som po vystúpení z rýchlika nebola viazaná na posledný spoj do mojej cieľovej stanice. Autobus som samozrejme nestihla a tak som si povedala: „Pane, teraz sa odovzdávam len do Tvojich rúk, a pevne verím, že mi pomôžeš.”

5. 12. 2018

Proč je církev v současné době v tak hluboké krizi? Velkou vinu na tom má aggiornamento Jana XXIII. a postkoncilní duch.

Co by proto v této době adventní, v době pokání, měli konat biskupové, kněží a řeholníci? Měli by se oddělit od duchovní otravy aggiornamenta i pokoncilního ducha, prosazujícího hereze, ničící podstatu křesťanství.

Aktuální obnova křestních slibů se vztahuje k těmto oblastem:

1. Současné hereze

V oblasti víry je třeba se rozejít s herezemi, které popírají nejzákladnější pravdy. Je třeba vytvořit takové podmínky, aby bylo možno hereze identifikovat a oddělit se od nich. Tím znovu jasně zazáří pravdy víry. Dále je třeba hlásat v plnosti a živě Boží slovo a vést Boží lid k obrácení a na cestu následování Krista!

3.12.2018

Katolická církev nemá papeže. Je stav sede vacante. Dle Písma i dle církevní nauky heretika nesmí nikdo poslouchat, protože je vyloučen z Kristovy církve.

Dne 28. 11. 2018 Vatikán pod vedením pseudopapeže Bergoglia vydal do médií prohlášení: „Stojíme plně za migračním paktem OSN“ (Globální kompakt).

Vatikán na tomto genocidním paktu spolupracoval dokonce 20 body. Realitu, že Globální kompakt má umožnit neomezený přísun migrantů, Vatikán lživě nazval „ideologicky zkresleným prezentováním a lží“. Co je tedy pravda? V parlamentu EU vystoupil den před tím, 27. 11. 2018, europoslanec Marcel de Graaf s naléhavým varováním a výzvou, aby žádná země Globální pakt OSN nepřijala. Upozornil, že v zemích, které podepíší Globální pakt o migraci v Marrákeši (10.-11. 12. 2018), bude podle odstavce 8 jakákoliv oprávněná kritika migrace trestně stíhána pokutami a vězením. Ke každodenním zločinům migrantů, ať jde o znásilňování, vraždy, rabování či jiné násilí, se bude muset už jen bezmocně mlčet. V závislosti na 8. bodu budou všechny politické strany, které brání národ proti migraci, potlačeny a opoziční média zrušena.

3.12.2018

Poslancom Národnej rady SR

Vážení poslanci,

týmto ďakujem vo svojom mene i v mene všetkých kresťanov a Slovákov všetkým Vám, odvážnym poslancom, ktorí ste pri hlasovaní týkajúceho sa Globálneho paktu OSN o migrácii rozhodli v prospech Slovenska a jeho záchrany. Bol to ťažký psychologický, politický, ale hlavne duchovný boj každého z Vás osobne. Rozhodli ste, že Slovensko nepodpíše tento sebazničujúci pakt, pretože odporuje národným záujmom a bezpečnosti národa. V opačnom prípade by to bola smrteľná rana našim cyrilometodským koreňom, duchovnému pokladu našich otcov, dedov a pradedov. Konali ste zodpovedne za seba i za budúce generácie Slovákov. Patrí Vám naša aj ich vďaka. Môžete úprimne zaspievať slová slovenskej hymny: „Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú…“

Žiaľ, napriek Vášmu jasnému rozhodnutiu je ďalej vyvíjaný nátlak nečestným spôsobom obísť Vaše rozhodnutie, za ktorým stojí drvivá väčšina národa.

2.12.2018

Vážení poslanci,

Poslanec Pavel Kováčik se vyjádřil: „Klub KSČM ratifikaci Istanbulské úmluvy podpoří.“

Rozhodně mnohé řadové členy KSČM i voliče tento postoj klubu šokuje. Podobně jako i to, že se mezi poslanci KSČM našel i takový, který se přímo podepsal pod návrh zákona o homomanželství. Nese to s sebou, jak víte, drastické odebírání dětí z řádných rodin, což v praxi realizuje Istanbulská úmluva pod rouškou prevence domácího násilí. Odebrané děti jsou dávány k tzv. adopci „homomanželům“.

Pokud ještě hájíte morální hodnoty a máte svědomí, připomínáme vám, že váš současný postoj k ratifikaci Istanbulské úmluvy je zradou svědomí!

1. 12. 2018

První nedělí adventní začíná podle církevní tradice předvánoční doba pokání. Podstata pokání je přiznat si před sebou i před Bohem svůj sebeklam. Každý z nás místo nasměrování na Boha a poslední cíl má tendenci koncentrovat se jen na lidskou rovinu a s Bohem a Jeho přikázáními prakticky počítat nechce. Pokání – metanoia – je změna myšlení. Vyžaduje nutné oddělení se od hluku světa a vytvoření podmínek k vážnému zamyšlení. Procházíme si uplynulý rok a před sebou i před Bohem si přiznáváme přestupky a hříchy. Rovněž si uvědomujeme realitu vlastní smrti, Božího soudu a pak věčného utrpení v pekle či věčné odměny v nebi. Je třeba změnit horizontální myšlení a napojit se na vertikálu – na vztah k Bohu. Ježíš říká: „Buďte připraveni, neboť nevíte den ani hodinu.“

O Vánocích si připomínáme Boží lásku. Boží Syn, Ježíš, přišel v podobě bezbranného dítěte, narozeného v chudém Betlémě. Na golgotském kříži pak i za mě a za mé hříchy zaplatil svou smrtí, abych nezahynul, ale měl život věčný. Podmínkou z mé strany je přiznat si hřích, dát ho Ježíši a s ním i všechny životní prohry.

„Nevíte snad, že když se někomu vydáváte za služebníky,

abyste ho poslouchali, pak jste služebníky toho,

koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti,

nebo poslušnosti ke spravedlnosti?“

„Nevíte snad, že když se někomu vydáváte za služebníky, abyste ho poslouchali, pak jste služebníky toho, koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti, nebo poslušnosti ke spravedlnosti?“

Tento verš z Písma ukazuje na hlubokou pravdu o poslušnosti, jejímž ovocem je věčný život v nebi, anebo věčná smrt v pekle.

V tomto verši je kromě slova poslušnost zdůrazněno i slovo sluha, v řeckém originále otrok, otroctví (řec. dúlos). Náš překlad už používá jen slova „sloužit“ a „sluha“. Podle originálu by verš měl znít vlastně takto: Nevíte, že jste otroky toho, komu se v poslušnosti vydáváte za otroky? Buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k ospravedlnění od hříchu a k životu. 

Žádný člověk, který neslouží cele Bohu, není svobodný, ale je otrokem dědičného hříchu, který je v něm. Dědičný hřích neboli ložisko lži a zla ve svém nitru poslouchá automaticky. Zatemňuje mu rozum a oslabuje vůli, takže člověk nesnáší pravdu o sobě, odmítá skutečné dobro a nechce sloužit Bohu ani zachovávat Jeho přikázání.

26.11.2018

Biblickým modelem pro křesťanský chrám je vize daná Bohem (Mojžíšovi). Byla zrealizovaná na Jeruzalémském chrámu. Základní strukturu tvoří velesvatyně, kde je zvláštním způsobem přítomen Bůh, svatyně, kde kněží přinášeli oběti Bohu, a místo pro lid.

Východní chrám s ikonostasem, oltářem i svatostánkem uchovává tuto biblickou strukturu chrámu dodnes. I v západní církvi tomu tak bylo do II. Vatikánského koncilu, než nastala absurdní reforma. Kněz, který zastupuje lidi a přináší za ně na oltáři oběť Bohu, se po reformě otočil zády k centru chrámu, kterým je svatostánek, v němž je neustálá přítomnost Boha. Na mnohých místech byl navíc svatostánek z centra chrámu odstraněn. Rovněž byly odstraněny mřížky, které vymezovaly prostor pro kněze a pro ty, kteří přisluhovali při liturgii.

25.11.2018

Epikléze je vzývání Ducha svatého, aby sestoupil na nás a také na předložené dary. Má tři části:

1) Kněz klečí a v duchu naléhavě prosí Boha: „Nizposli (sešli) Ducha Tvojeho svjataho na ny (nás)“ (Pozn.: Po celou epiklézi sbor zpívá antifonu: „Tebe pojem…“ nebo je ticho).

Bůh zaslibuje skrze proroka Ezechiela (37): „Hle, Já do vás uvedu Ducha a oživnete.“ – v duchu prosíme: Pane, dej Ducha pokání, ať oživneme!

„Dám vám šlachy“ – Dej nám šlachy – dar modlitby!

„Pokryji vás svalstvem“ – Naplň nás silou Tvých přikázání!

„Potáhnu vás ochrannou kůží“ – Dej nám živá společenství!

„Vložím do vás Ducha a oživnete“ – Vlož do nás v plnosti Ducha, ať oživneme! Je-ho-šu-ááá!