Fotogalerie
Zprávy 3.3.2015
Slovo života – J 15,26 (1. 3. – 15. 3. 2015)
„Až přijde Utěšitel, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy,
jenž od Otce vychází, ten o mě vydá svědectví.“
Rozjímání nad J 15,26
„Až přijde Utěšitel, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy,
jenž od Otce vychází, ten o mě vydá svědectví.“
Duch svatý vydá svědectví, ale Ježíš připomíná: „Také vy vydáte svědectví, neboť jste se mnou od počátku.“ (v. 27) To platí i o nás. I my máme v dnešní době vydávat svědectví o Kristu spolu se Svatým Duchem, který je v nás a kterého nám Ježíš od Otce poslal. On je naším Přímluvcem, Utěšitelem a Advokátem. On vydává svědectví o Kristu i skrze nás! To je důležité poslání: svědčit o Kristu! Svědectví je spojeno s duchovním bojem s duchem lži! Pamatujme: S námi je Duch pravdy. On dává sílu k boji s duchem lži a smrti! Pravda nezvítězí sama od sebe. Je třeba o pravdě svědčit, bojovat za pravdu, trpět za ni i umírat. Tou pravdou je Ježíš Kristus. On řekl: „Já jsem cesta, pravda a život.“ (J 14,6) Prosme, ať Duch Boží vydává svědectví nejprve v naší modlitbě, v životě, v apoštolátu.
Mnozí se modlíte modlitbu zvedání hory zla dle Mk 11,23 a rovněž modlitbu za duchovní vzkříšení Ukrajiny dle Ez 37.
DVERE ZO SMETISKA
Môj brat raz uvidel na ulici staré dvere, ktoré niekto vyhodil. Navrhol ich priniesť domov. Krátko sme sa za to pomodlili a večer sme ich šli vziať.
Najprv som si myslel, že je to niekde blízko, ale po ceste sa ukázalo, že to miesto je vzdialené asi 2 km. Moja porušená prirodzenosť – starý človek, ako ju nazýva Písmo sväté, sa začal „búriť“ a prejavovať svoju nespokojnosť, že vracať sa s dverami bude ťažké. Utešoval som sa myšlienkou, že ich možno už niekto vzal, ale moje prianie sa nesplnilo.
Keď sme dvere pripevnili k vozíku, ukázalo sa, že vozík budeme musieť tlačiť pred sebou, čo bolo dosť nepohodlné. A to sa znovu nepáčilo môjmu „starému človeku“.
Zprávy 21.2.2015
HLÁSAŤ SLOVO VHOD I NEVHOD…
Keď som sa presťahoval s rodinou do iného mesta, známy mi poradil, že ak chceme mať dobrých susedov, musíme sa za nich modliť. Tak sme sa doma každý deň za nich modlili. A naozaj – aj napriek rôznym nepríjemným situáciám, vzťahy so susedmi zostali dobré.
Prešli asi dva roky. Raz sa mi pokazila vŕtačka, preto som poprosil suseda, ktorý sa v takých veciach vyznal, či by mi ju neopravil. Keď mi ju opravenú vracal, zašla reč na Božie veci. Odkedy som ho poznal, vyhlasoval o sebe, že je ateista (hoci jeho rodičia boli veriaci). Sused začal hovoriť o živote, že už nemá toľko sily ako predtým (mal už vyše 70 rokov) a že je z toho nespokojný. Chvíľu rozvíjal svoje úvahy a potom povedal, že život je na to, aby si človek užil a že on si za mladi užíval…
O co okrádá současná teologie křesťany?
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
NEVYSPORIADANÉ DEDIČSTVO
Moja mama a jej sestra /moja krstná mama/ žili po susedstve na dedine viac ako 15 rokov. Veľmi dobre spolunažívali a navzájom si pomáhali.Krstná mama sa po smrti svojho manžela /ateistu/ vrátila späť k Bohu. Jedného dňa však, ako blesk z jasného neba, prišiel „úder“. Krstná mama nás obvinila, že sme zlodeji, a že ju chceme zámerne obrať o rodičovský dom. Najviac bola proti mne a mojej manželke. Vnímal som, že v tom má prsty ten zlý, nakoľko sme jej práve my dvaja veľa svedčili o Bohu, nosili sme jej kresťanské knihy a povzbudzovali ju do modlitby.
Začali sme hľadať príčinu obvinenia. Zistili sme, že niekedy pred tridsiatimi rokmi starý otec nedotiahol dedičské konanie a rodičovský dom bol na katastry zapísaný len na meno mojej mamy. Ale nebolo to zámerne tak. Starý otec bol ležiaci, mama sa o neho starala v rodičovskom dome a ani ich nenapadlo riešiť túto vec.
