Fotogalerie
Výzva americkému národu před volbami
20.10.2016
Vážení američtí křesťané a lidé dobré vůle,
volby prezidenta v předcházejících letech se s tímto historickým okamžikem nedají srovnat! Ať byl postaven jeden či druhý kandidát, oba představovali program zákulisní elity, která usilovala o pozvolnou likvidaci morálních a duchovních hodnot a pravověrného křesťanství. USA přijaly program „redukce“ – autogenocidy skrze satanizaci nejen křesťanských národů, ale i celého světa. Obama vyhlásil jako prioritu zahraniční politiky homosexualismus. Tím se Amerika stala duchovním Babylonem, nevěstkou sedící na dravé šelmě (Zj 17,1-6). Za homosexuální zvrácenosti padl oheň z nebe jako trest na Sodomu a Gomoru. Bůh tato dvě města dává na výstrahu celému lidstvu (srov. Juda 7, 2Pt 2,6).
John Kennedy byl posledním prezidentem, kterému šlo skutečně o morální dobro Ameriky. Zákulisní elitou byl úskočně zavražděn. Ta následně vzala vládu plně do svých rukou. Demokracií a svobodou se pouze maskuje.
Odměna – věčný život
Jaká je to zvláštní slepota: člověk na všechno myslí, ale to nejdůležitější, co je v hlubině naší bytosti – touhu po pravém štěstí – uspokojuje na falešných cestách. Buďme v tomto egoisti, ale maximální egoisti: chtějme největší dobro získat pro sebe. Tím největším dobrem je věčný život – štěstí v nebi, které nám nikdo nevezme. Ale lidé o to vůbec nemají zájem. Jak je to možné? Ďábel má své mučedníky. Milióny a milióny lidí obětují své životy kvůli lži. Bůh nám nabízí pravý pokoj a pravé štěstí už zde na zemi i po smrti, a my jsme jako slepci. To dokazuje realitu dědičného hříchu v nás – vrozenou duchovní slepotu.
Jediný, kdo nás osvobodí z otroctví hříchu a temnoty, je Ježíš Kristus
Člověk žasne, jak nás duch lži klame. Ale co se divit? Ve světě působí rafinovaně duch světa a v nás je starý člověk, neboli infekce hříchu, která po jeho lži touží. Ďábel, který vládne nad obojím (nad zlem ve světě i nad zlem v nás), nás drží jako média v otroctví hříchu a temnoty. Jediný, kdo nás může zachránit, je Ježíš Kristus. Žádné psychologie a filosofie nás z tohoto systému lži a smrti nevysvobodí. Budeme-li poslouchat moderní psychologie a teologie, až budeme umírat, půjdeme rovnýma nohama do pekla. Jsme povinni činit pokání a věřit evangeliu. Jsme povinni přijmout Boží slovo spásy a samotného Spasitele, a ne nějaké náhražky, které nám lhář a vrah se svou armádou nabízí a které i starý člověk – jed v nás – rád přijímá. Proto se musíme postavit proti centru zla v nás, proti zrádci Krista, který je v nás, proti starému člověku, který je přítelem ďábla a tvoří s ním jednotu a mírový pakt. Musíme se radikálně stavět proti ďáblu a duchu zrady, který je v nás.
Nebudem popierať Božie slovo!
Mali sme geografiu. Neučíme sa podľa učebnice, poznámky do zošita nám diktuje učiteľ. Povedal, že si preberieme historické obdobia (napr. Rímska ríša, obdobie renesancie, moreplavecké výpravy,… asi 10 historických období). Ale začal nejakými prakontinentami, ktorým trvalo milióny rokov, kým sa dostali do súčasnej podoby. Ja takému výkladu neverím, žiadne miliardy rokov vývoja, veď Boh stvoril svet za 6 dní. Tak som sa rozhodla, že si to nenapíšem. Je mi to jedno, aj keď to pri skúšaní nebudem vedieť – ale nebudem popierať Božie slovo.
Svätý Anton, pomôž!
Mame sa raz stratil dôležitý papier, s ktorým potrebovala ísť v ten deň na úrad. Začala ho hľadať, ale na mieste, kde by mal byť, ho nenašla. Hľadala ho medzi rôznymi dokumentmi a prekladala papiere z jednej kopy na druhú. Ja som upratovala po raňajkách, ale keď som videla, ako sa trápi, krátko som sa pomodlila, aby jej svätý Anton pomohol. Na stole som už upratala a stále nič. Vtedy mi napadlo, že by to mohlo byť medzi našimi papiermi s pesničkami. Odhrnula som niekoľko listov a uvidela som tam trochu zašpinený papier. Už som ho chcela odložiť, ale vtom mi prišlo na um: „Čo ak je to práve ten papier?“ Pozrela som sa lepšie a skutočne!
Ikona Ukřižovaného
Vidím Kristův kříž. V pozadí je světle blankytná modř, ohraničená kolem kříže elipsou. Malý zbytek prostoru za elipsou přechází do temného obdélníkového rámu. Světelné paprsky pod Kristovými rozpjatými pažemi pronikají blankytnou modř a vyúsťují jako cesta do ostrého světla, které je kolem hlavy. Nad Kristovou hlavou je světlo koncentrováno nejvíce. Zdůrazňuje přítomnost Nebeského Otce, který dal za mě svého Syna. Do Jeho rukou Ježíš ve chvíli smrti odevzdává svého ducha. Světelná elipsa s křížem prolamuje temnotu a otvírá prostor nového světa, nového života. Elipsa kolem je vytvořena přechodem z blankytné do světlehnědé barvy. Pak přechází do tmavohnědé a černé a pokračuje do čtyř koutů obrazu. Dole je na levé straně v tmavé barvě vidět lidská lebka a dvě rozhozené kosti symbolizující smrt. Na druhé straně je v tmavém koutě rakev s nápisem, který má připomenout, že mé tělo uloží do rakve a bude následovat soud a pak věčnost bez konce! Před rakví hoří svíce.
Ďalší poklad v nebi
„Nezhromažďujte si poklady na zemi, kde ich moľ a hrdza ničia a kde sa zlodeji dobýjajú a kradnú. V nebi si zhromažďujte poklady; tam ich neničí ani moľ ani hrdza a tam sa zlodeji nedobýjajú a nekradnú. Lebo kde je tvoj poklad, tam bude aj tvoje srdce.” (Mt 6, 19-21)
Jak se pravdivě pokořovat
K umírání svého ega nejvíce pomáhá živé společenství a určité formy ponižování sebe. První a základní forma je, že přijmu Boží řád a že se chci denně otvírat Duchu Svatému a úměrně poznání plnit Boží vůli. Dále s pokorou souvisí, že každého pokládám za lepšího sebe (srov. Fil 2,3), a to v pravdě. Je třeba se snažit vidět na druhém to pozitivní, a když hřeší a pohoršuje, tak ho trpělivě snášet. Vnímat, že prodělává nějaký útok, který nechápu a i tehdy se pokořovat v myšlenkách a citech tím, že si vzpomenu, kolik já dostal milostí a jak je utratil, promarnil, vzpomenu na svá prázdná slova a celou horu reptaní, svévolnictví atd.
Stihla som to!
Veľmi často sa mi stávalo, že som meškala na autobus. Predtým by mi ani nenapadlo prosiť v takých malých problémoch o pomoc Pána Ježiša alebo Pannu Máriu, ale teraz už viem, že Bohu máme dávať všetky naše problémy a situácie. Začala som sa teda vždy po ceste na zastávku modliť „Zdravas Mária“. Autobus som vždy stihla – meškal ako ja.
Skutočné obrátenie
Rehoľné sestry ma zavolali do nemocnice vyspovedať 52-ročnú ženu, ktorá mala rakovinu v pokročilom štádiu. Mala dobrého manžela, ktorý vlastnil prosperujúci podnik. Hoci však bola kresťanka, žila celý život bez Boha. Jej spoveď bola celoživotná a veľmi úprimná. Keď som sa za ňu na záver modlil, Pán ma naplnil veľkou vierou, že ju môže uzdraviť. Povzbudil som ju a povedal, aby aj ona stála vo viere, pretože Boh môže taký zázrak urobiť.
Zprávy 10.10.2016
Musíme být očišťováni, abychom byli účinnými nástroji Božími
Boží moc se projevuje v naší bezmocnosti. Pokud my prosazujeme naše ego, pak Kristus – Boží všemohoucnost – nemůže působit. Všechno bereme do svých rukou. Řídíme se tím, jak my to vidíme, jak my to cítíme. Něco i uděláme, ale je to s námi jako s parní lokomotivou, která sice funí, jiskry létají na všechny strany, ale jede, i když účinnost je jen 5%. My také tak jedeme. Co má Bůh s námi dělat? Bere nás takové, jací jsme. Ale aby nás Bůh mohl použít, musí nás nejprve očistit, abychom byli účinnými nástroji Božími. Máme být závislými na Bohu, proto se chceme stát dobrovolně Božími otroky. To je pravá svoboda. V každé chvíli se můžeme svobodně rozhodnout, ale my se chceme té svobody znovu vzdávat pro Ježíše skrze živou víru. Ano, i v sebemenším úkonu to působí určitou bolest, protože je to většinou proti našim citům, naší logice. Máme si ale říct: „Zapři sám sebe. Vyjdi z Egypta! Vyjdi z domu otroctví!“
Boh má vždy riešenie
Cestovala som do školy autobusom. Väčšinou som chodila so svojou sestrou, ale raz som bola sama. Pomaly som išla cez našu dedinu smerom na autobusovú zastávku. Naraz som zbadala nejakého psa, ktorý sa ku mne približoval a zúrivo štekal. Ja som tam chvíľu stála a rozmýšľala, čo urobím . Potom mi napadlo prosiť o pomoc Pána Ježiša, veď On má predsa riešenie na všetky situácie.
„Maminka, ja som zdravý!”
Jedno doobedie, sme si s deťmi pustili kresťanský film. Keď bola 12. hodina, dali sme si pauzu, aby sme sa pomodlili Anjel Pána a ešte jednu krátku modlitbu dokonalej ľútosti a lásky k Pánovi Ježišovi. Vtedy sa mi 3-ročný syn pýtal na ruky. Zdal sa mi nejaký horúci, ale myslela som, že sa asi vyhrial pod dekou. O chvíľu sa pýtal ľahnúť. Ako som ho dávala ležať, správal sa veľmi zvláštne, akoby chcel zamdlieť, hlavička mu klesala, očká prevracal. Veľmi som sa preľakla, v panike som uvažovala či volať manželovi do práce, či záchranku. Veľmi som sa bála. Ale uvedomila som si, že kým príde jedno, či druhé, aj tak to bude trvať dlho, a čo dovtedy? Tak som začala vzývať meno „Ježiš”. Úpenlivo som volala toto meno, v ktorom je naša záchrana.
Zprávy 8.10.2016
Rozjímání nad Sk 1,5.8
Ta slova pronesl Ježíš na Olivové hoře 40. den po svém vzkříšení, kdy slavnostně, před zraky apoštolů a učedníků, vstupoval do své slávy. Ježíš zdůraznil, že apoštolé potřebují přijmout v plnosti Ducha svatého. Přijali Ho už v den Kristova vzkříšení, ale ne v plnosti.
Ježíš rovněž řekl apoštolům, že mají zůstat ve městě Jeruzalémě, až do chvíle, kdy na ně sestoupí Duch svatý v plnosti (srov. Lk 24,49). „…dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti“.
Vy, drazí věřící, jste téměř všichni přijali Ducha svatého v plnosti. Kéž Duch svatý osvěcuje náš rozum a posiluje naši vůli, abychom byli pravdivými svědky našeho Pána Ježíše Krista!
Slovo života – Sk 1,5.8 (9. 10. – 23. 10. 2016)
„Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým,
až uplyne těchto několik dní.Dostanete sílu Ducha svatého,
který na vás sestoupí, a budete mi svědky
v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“
Utiekajme sa k svätým
Raz som v škole na hodine matematiky hľadala svoju kalkulačku. Bola drahšia a so spolužiačkou sme si boli isté, že sme ju požičali v škole niekomu z iného ročníka ešte minulý školský rok. Bála som sa, čo na to povie mama, keď mi bude treba kúpiť novú.
Pán Ježiš zachránil ockovu dušu pre nebo
Môj ocko náhle a vážne ochorel. Lekári nám povedali, že má jeden z najhorších typov rakoviny a že o mesiac zomrie. Bolesť mi prenikla srdce, hlavne, keď som si uvedomila, že nás čaká ťažký boj o záchranu jeho duše. Verila som tiež, že ak bude Božia vôľa uzdraviť i jeho telo, stane sa tak, ale že najdôležitejšie je, aby Boh uzdravil jeho dušu. Modlila som sa za tieto zázraky s tým, nech sa stane Božia vôľa, lebo len On vie, čo je pre záchranu ockovho večného života najlepšie. O modlitbu som prosila aj ďalšie sestry a bratov v Kristovi, našom Pánovi.













