Rozjímání nad Sk 1,5.8
Ta slova pronesl Ježíš na Olivové hoře 40. den po svém vzkříšení, kdy slavnostně, před zraky apoštolů a učedníků, vstupoval do své slávy. Ježíš zdůraznil, že apoštolé potřebují přijmout v plnosti Ducha svatého. Přijali Ho už v den Kristova vzkříšení, ale ne v plnosti.
Ježíš rovněž řekl apoštolům, že mají zůstat ve městě Jeruzalémě, až do chvíle, kdy na ně sestoupí Duch svatý v plnosti (srov. Lk 24,49). „…dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti“.
Vy, drazí věřící, jste téměř všichni přijali Ducha svatého v plnosti. Kéž Duch svatý osvěcuje náš rozum a posiluje naši vůli, abychom byli pravdivými svědky našeho Pána Ježíše Krista!
Ze zkušenosti víme, že tak, jako ani apoštolům nestačilo pouze jednorázově prožít duchovní zkušenost s přijetím Ducha svatého v plnosti (Písmo svaté to nazývá křtem Duchem svatým), tak to nestačí ani nám (J 1,33). Je nutné chodit v Duchu svatém, to znamená hledat vůli Boží a s vírou ji realizovat. Vůle Boží je nám rámcově dána v Božích přikázáních. Ježíš říká: „Ten mě miluje, kdo zachovává moje přikázání… přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ (J 14). I k tomuto zachovávání potřebujeme sílu a světlo Ducha svatého. Pokud jsme věrní, Duch Boží nás bude uvádět do tajemství Kristova kříže i Jeho utrpení, ale i do tajemství pravdivého vysvobozování od hříchu v nás, které je možné jedině v Kristu. Tyto základní pravdy nás nenaučí realizovat žádný teolog, a to ani svatý teolog, ne tak heretický. Chození v Duchu svatém nás naučí jedině Duch svatý. Ale musíme být pokorní, učenliví. Opakuji: učenliví, ne pyšní a egocentričtí. Chození v Duchu svatém je celoživotní cesta. Cesta následování Krista, cesta jednoty s Kristem, cesta duchovního boje s hříchem v sobě i ve svém okolí a také boje se silami temnoty (Ef 6,12n). Přijetí Ducha svatého je počátkem, který každý prožije jedenkrát, ale chození v Duchu je znovu a znovu obnovovat přijetí a realizování vůle Boží. Ne však ve své síle, ale v síle Boží, v síle Ducha svatého.
Znovu si krátce připomeneme citát – slova Kristova: pro slovo svědek je v řeckém originále použit termín martyr. Zároveň toto slovo vyjadřuje význam mučedník. Všichni apoštolé byli mučedníci pro Krista a Jeho evangelium. Termín síla je v řeckém originále Písma vyjádřena slovem dynamis. Jde o velkou sílu (např. dynamit). V dnešní době potřebuje každý pravověrný a upřímně věřící katolík světlo, protože žijeme v době, kdy duch lži způsobil skrze hereze vnitřní rozklad církve. Většina pastýřů neslouží Kristu, ale antikristu, nevedou duše do nebe, ale do pekla. Tato doba vyžaduje mimořádné hrdinství. Nemůžeme a nesmíme tvořit jednotu s těmi, kdo tvoří jednotu s herezemi, i kdyby to například byli i členové naší vlastní rodiny. Musíme toto rozdělení trpělivě nést, modlit se za ně, ale duchu hereze, který je drží v klamu, se ve falešné pokoře nemůžeme přizpůsobit, to by nebyla láska, ale zrada. Naším příkladem jsou apoštolé, proroci a miliony mučedníků, kteří za Krista snášeli nejen ponižování, ale obětovali za Něj i své životy.
Stáhnout: Rozjímání nad Sk 1,5.8
