Author Archive
BOH MÁ MOC VYHOJIŤ KAŽDÚ RANU
Do rúk sa mi dostala modlitba, podstatou ktorej bolo prejsť si svoj život od detstva a zastaviť sa pri tých situáciach, ktoré v nás zanechali zranenie. Šlo o to odpustiť tým ľuďom, ktorí mi nejakým spôsobom v živote viac či menej ublížili a odovzdať to všetko Pánovi Ježišovi. Náš duchovný otec hovorí, že odpustiť tým, ktorý nám ublížili, nie je výsada, ale naša povinnosť. A je to tiež podmienka toho, aby nám mohol Boh odpustiť naše previnenia, keď budeme robiť pokánie. V modlitbe Otče náš je to vyjadrené krátko, ale výstižne: „…a odpusť nám naše viny, ako i my odpúšťame svojim vinníkom…“
Proč Ježíš chce, abychom všechno ztratili?
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
IMATRIKULÁCIE
Moje dcéry začali chodiť na strednú školu a ako všetkých študentov, aj ich čakalo „slávnostné prijatie na strednú školu“ – imatrikulácie, spojené s takou zábavou, ktorej sme sa chceli radšej vyhnúť. Svoje deti sa snažíme vychovávať v bázni Božej a vedela som, že by z toho bolo viac škody ako úžitku. Dávali sme tento problém Pánovi v pevnej dôvere, že On už nájde na to nejaké riešenie.
Keď mám nejaký problém, hľadám pomoc u Pána Ježiša. Poviem Mu o tom na modlitbe a On to alebo vyrieši, alebo mi dá „svetlo“, čo je potrebné pre vyriešenie urobiť.
Oddělte se od antikrista ve Vatikánu /Velikonoční pastýřský list křesťanům/
30. 3. 2015
„Jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, tak i nyní povstalo mnoho antikristů.
Podle toho poznáváme, že je poslední hodina.”
(1 J 2,18)
Jako křesťané máme vcházet do tajemství Kristovy smrti po celý rok, ale zvláště si tuto pravdu máme uvědomit na Velký pátek (2 Kor 4,10-11). Každou neděli, a tím více v neděli velikonoční, máme hluboce prožít tajemství křtu, který nás spojuje s Kristem vzkříšeným. „Vy, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.“ (Gal 3,27) Křtem jsme naroubováni do těchto tajemství naší spásy. Tvoříme vnitřní jednotu s Kristem jako ratolest s kmenem (srov. J 15,1-6). Tyto nejzákladnější pravdy však musíme oživovat pokáním, jinak jsou nefunkční. Pravdivé pokání je nazvat pravdu pravdou a lež lží, herezi herezí a hřích hříchem, a to jak u sebe, tak i u druhých, i když mají církevní úřad. Musíme se oddělit od hereze synkretismu i ducha antikrista.
V tomto historickém čase katastrofálních proměn se očekává, že církev bude prorockým hlasem pro věřící i nevěřící. Bude varovat před novodobými hrozbami celosvětové diktatury, autogenocidy a ztráty časného i věčného života. Očekává se, že bude zdůrazňovat Boží plán s lidstvem, který se diametrálně liší od plánů Nového světového řádu (NWO). Čeho jsou však věřící svědky?
MODLIME SA JEDEN ZA DRUHÉHO
Na sv. omši sedel neďaleko mňa nejaký študent. Bolo na ňom vidno, že má v srdci nepokoj, a že prežíva nejaký vnútorný boj. Sama viem, aké to je, keď človeka niečo trápi (zvlášť vo svedomí). Už mnohokrát som ale zažila, že keď som v pokání prišla za Pánom Ježišom, všetka búrka v mojom srdci utíchla a prišiel pokoj, ktorý svet dať nemôže. Vnímala som, že ten študent potrebuje ísť na spoveď, tak som ja začala za neho modliť: „Pane daj mu milosť, aby Ti mohol vyznať svoju biedu!“ Aj Božie slovom ma k tomu vyzývalo: „Modlite sa jeden za druhého…“ (Jak 5, 16)
Pravá láska k sobě
Kolikrát poslední bezdomovec, když se upřímně otevře Bohu, může být spíše spasen, než spravedliví farizeové. V každém z nás ale farizeismus a lež je. Proto i Ježíš v evangeliu o tom mluví. Když se celník a farizej přišli modlit do chrámu, farizej se modlil: „Děkuji ti Pane, že nejsem jako tento mýtník, dvakrát do týdne se postím, odevzdávám desátky….“ To, všechno, co farizeus dělal, nebylo špatné, ale jaké bylo jeho srdce? Nezlomil je před Bohem.
Apoštol Petr řekl v den Letnic židům: „Vy jste zabili Boha, ukřižovali jste Ježíše!“ Jim to proniklo srdce ….. a zeptali se: Co máme dělat? „Pokajte se a jako dar dostanete Ducha svatého.“
Ano, Duch Svatý znovu a znovu přichází, když činíme pokání. Každou chvíli a každý den děláme chyby, hřešíme myšlenkami, když někoho uvidíme, hned kritizujeme, soudíme…
V MODLITBE BUĎTE VYTRVALÍ
Odkedy som sa pred 20 rokmi obrátil, modlil som sa za svojich neveriacich rodičov. Keď sa to dozvedel jeden zo starých kamarátov vyslovil pochybnosť: „A ty aj veríš, že sa obrátia?“ Povedal som: „Boh mi to sľúbil vo svojom Slove: „Ver v Pána Ježiša a budeš spasený ty aj tvoj dom.“ (Sk 16, 31) Dlhé roky sa zdanlivo nič nedialo.
Dnes môžem svedčiť o Božej vernosti. Moja mama sa modlí 2 modl. stráže (jednu v noci, druhú cez deň) a povzbudzuje k modlitbe aj druhých, chodí na modlitbové stretnutia, číta sv. Písmo.
KAŽDODENNÉ STAROSTI
Šla som s mojím malým synom na kontrolu ku krčnej lekárke, pretože mal zápal stredného ucha. Obávala som sa, ako to dopadne, či sa uško hojí a tiež ako to Šimonko zvládne, pretože minule bola návšteva u lekárky spojená s bolesťou, preto tam už nechcel ísť. V čakárni sa chvíľu pohral, ale potom si sadol do kočiara a pretože ešte nevie všetko povedať, vyslovil len jedno všehovoriace slovo: „Domov.” Rozmýšľala som, čo mám robiť… Napadlo mi, pustiť mu na mobile jeho obľúbené sfilmované Evanjelium podľa Jána a to ho zaujalo. A ja som sa zatiaľ modlila, prosila som Pána Ježiša, aby nám pomohol zvládnuť kontrolu. Snažím sa prežívať každodenné starosti s Ním.
OBRÁTILA SA NA JEŽIŠA
Raz mi po večeri prišlo zle. Mávala som problémy s trávením a bola to moja chyba, že ani tentoraz som si nedala pozor. Bolo to krátko po mojom obrátení, preto som už vedela, čo mám robiť. Obrátila som sa s prosbou na Pána: „Pane Ježišu, pomôž mi, prosím, a uzdrav ma!“ Naraz som jasne vnímala Jeho prítomnosť. Bolo mi tak dobre v Jeho blízkosti.
Priala som si, aby táto chvíľa trvala čo najdlhšie. Potom som si uvedomila, že mi už nie je zle. Ale oveľa väčšiu radosť som mala z Božej blízkosti, ktorú som zakúsila.
