Toto video je možné zhlédnout i zde: https://crowdbunker.com/v/wxo9Vp2fJv  
https://rumble.com/v743pk6-olomouc-25.12.2025.html   
https://www.bitchute.com/video/C6gw7pjOqBpM   https://youtu.be/jmoIUSFMCcs  
https://cos.tv/videos/play/66441595838040064   

Když Jan Křtitel křtil u Jordánu, přišly k němu určité skupiny lidí a položily mu otázku: Co máme dělat?

Každý z nás se ocitáme v situacích, kdy hledáme vůli Boží. Člověk nezná přesně, co dělat. Má před sebou mnoho variant. Hledá, co je vůle Boží. Nesestoupí však žádný anděl, aby nám řekl: já ti přesně ukáži, co je Boží vůle. Poznání Božího hlasu závisí od čistoty našeho srdce. U každého je to jiné a to je tajemství. Je to otázka dědičného hříchu, lidské svobody, otázka naší spolupráce s Bohem a taky otázka našich hříchů. Je to otázka velice složitá a jenom Bůh ví, proč je to tak nebo onak.

Jsme v duchovním boji. Jsme v čase, bojujeme za spasení našich duší. Na každém z nás a našem boji víry záleží, protože bojujeme i za druhé. Tak, jako skrze víru Abrahama dává Bůh požehnání mnoha pokolením, i skrze naši víru, skrze to, co děláme, Bůh dává požehnání nejen do tohoto času, ale má to dopad i na budoucí generace.

Dnes, kdy slavíme svátek Zjevení Páně[1], si připomínáme, jak Ježíš přišel na Jordán, aby byl pokřtěn. Byl to křest pokání. Jan Křtitel říkal mnohokrát s bolestí pravdu těm, kteří k němu přicházeli. Farizeům řekl otevřeně, že jsou hadí plemeno, pokrytci…

Ježíš žil 30 let v Nazaretu ve skrytosti. Nikdo z lidí nevěděl, že je Božím Synem. Až pak, když Jan křtil v Jordánu, přišel a postavil se do řady těch, kteří chtěli přijmout křest pokání na odpuštění hříchů. Všichni tam na Jordánu vyznávali hříchy. Ježíš žádný hřích neměl a neměl ani z čeho konat pokání, ale udělal to kvůli nám. Dal nám příklad. Postavil se do řady hříšníků a čekal na křest. Jan Křtitel byl osvícen Duchem svatým a řekl: „Já nejsem hoden Ti rozvázat řemínek u obuvi. Já bych měl být pokřtěn od Tebe, a Ty jdeš ke mně?“ Ježíš mu odpověděl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechno, co Bůh žádá.“ Pak mu Jan již nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na Něj. A z nebe bylo slyšet hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“

„Bratři, jenom si nečiňte ze svobody podnět k tělesnosti.“

Bratři, jenom si nečiňte ze svobody podnět k tělesnosti.

Vy jste přece povoláni do svobody, bratři; jenom si nečiňte ze svobody podnět k tělesnosti, ale v lásce služte jedni druhým. Vždyť celý Zákon se naplňuje v jednom slově, totiž v tomto: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“

Co je pravá svoboda v Kristu? Neznamená to odhodit Boží zákony a přikázání a dát prostor pyšnému egu s jeho nezřízenými tělesnými tužbami, aby se bez výčitek svědomí dopouštělo zla. Lidská svoboda nespočívá v nedotknutelnosti ega, které chce mít ve své pýše vždy poslední slovo, a to i po Božím slovu. To by byla falešná svoboda, která vede do záhuby. Svoboda v Kristu je, že člověk přijímá cestu pravdy, tedy pokání, a zapírá sám sebe, vlastní pýchu. Je si vědom zákona pšeničného zrna, které musí odumřít, aby mohl přijít nový život. Je si tak plně vědom podstaty, že pýcha našeho ega, která je nedotknutelná a urážlivá, musí být nazvána pravým jménem. Je si vědom této duchovní otravy v nitru člověka, tedy i v sobě, ze které vycházejí všechny války a zločiny a která je také příčinou věčného zavržení. Na trůnu v naší duši sedí pyšné ego. Musí být z trůnu svrženo!

Svatost spočívá v tom, abychom se denně stavěli do světla a hned konali pokání za své svévolnosti, vzpurnost, pýchu, která se staví proti Bohu. Je třeba si uvědomit své hříchy, kterých jsme se v životě dopustili, sklonit hlavu a vyznat: „Pane, toto jsem konal a teď jsem se zase provinil vzpurností vůči Tobě…“ Tak hned postavíme ducha pýchy do světla, takže velmi rychle odejde a my obdržíme pokoj a světlo k dalším krokům. Všechna vzpurnost, sebelítosti…, musí jít na kříž, a to denně, neustále. Bez toho nejde žít pravdivé následování Krista a získat osvobození od hříchu. Jedině tak o nás bude platit Boží slovo: „Žije ve mně Kristus.“ Jinak v nás Kristus nemůže žít, ale žije v nás starý člověk, který má také svůj program – peklo, a to už zde na zemi a potom i po smrti. Starý člověk slouží ďáblu a je ochoten dát za něj i život. Je třeba se rozhorlit svatým hněvem: „STOP! Tak to nesmí být! Vím přece, komu jsem uvěřil a komu sloužím! Programem pro mě je Ježíš. On je moje Cesta. On je můj Život. Nemíním sloužit sobě, starému člověku.“ Pokud člověk slouží sobě, a tak vlastně duchu pýchy a lži, tahá ho každý den za nos, denně může vidět zhoubné ovoce, a přesto mu často znovu uvěří. Avšak Božímu slovu a Kristu, který je vtělené Slovo, nevěří, a když ho Pán sebeméně usměrní na pravou cestu, reptá a vzpouzí se. Je třeba se zastavovat, stále konat pokání a za všechno děkovat! „Nerozumím, Pane, ale děkuji Ti za to.“

Christos raždajetsja!

Moji drazí!

Každým rokem si o Vánocích připomínáme radostnou událost Kristova narození.

Po tragickém pádu prvních lidí přišla na lidstvo duchovní temnota. Ta se projevila už na Kainovi, který ze závisti zabil svého bratra Ábela. Pak z ložiska zla, které dědičně přešlo na celé lidstvo, vycházely zločiny, vraždy, války a nakonec smrt. Přesto už po pádu, po tragickém pádu, Bůh zaslíbil Mesiáše, Spasitele. Pekelnému hadu řekl: „Nepřátelství položím mezi tebe a ženu, mezi potomstvo tvé a potomstvo její. A ona potře tvou hlavu.“ Potomstvem nové ženy, nové Evy, je Boží Syn, který skrze Marii a Ducha svatého z lásky přišel k nám, aby nás spasil.

Příchod Mesiáše předpovídali už proroci. Věděli, že jedině On může člověka vysvobodit z duchovní temnoty a zla, které je v lidském nitru. Předpověděli o Mesiáši i to, že svým utrpením zlomí ďáblovu sílu zla a otevře nám bránu do věčného štěstí v nebi. Celá staletí po Něm vyvolený národ toužil, očekával Ho.

„Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete; … nepromarněte tento čas,

neboť nastaly dny zlé.“

„Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete; … nepromarněte tento čas,

neboť nastaly dny zlé.“

Toto slovo života je aktuální zvláště pro dnešní dobu. Doba, ve které žijeme je skutečně apokalyptická. Je to doba totální diktatury satana. Tento duch lži a smrti pod názvem Nový světový řád ve skutečnosti skrývá redukční neboli genocidní program. Realizuje ho skrze vtělené démony, architekty smrti, zločince proti lidskosti, členy zednářských lóží, kteří jsou majiteli největších bank a ovládají a drží celý svět ve svém područí.

Co máme dělat my, kteří jsme jakoby bezmocní? Boží slovo odpovídá: máme si dávat pozor, a to dobrý pozor na to, jak žijeme. Jinak promarníme tento čas, do kterého nás Bůh postavil. Promarníme ho ke své škodě i ke škodě těch, pro které jsme mohli zprostředkovat milost spásy. Buďme si toho dobře vědomi!   Nepromarněme čas zbytečným sezením na internetu, ne-li dokonce ve smartphonech. To je utrácení, marnění času! Nepromarněme tento čas prázdnými řečmi, ale využívejme ho především k tomu, abychom mohli skrze modlitbu hovořit s Bohem o sobě i o duších, které nám Bůh svěřil. Potřebujeme Boží světlo, Boží moudrost, Boží pomoc.

Epizoda 1

Epizoda 2

Film „Kristovo vzkříšení“ 2. série je možné zhlédnout i zde:
epizoda 1 
https://youtu.be/Wi_2zx2Av4I    https://crowdbunker.com/v/23JsusAHtd     https://rumble.com/v72527e-kristovo-vzken-2.1.html   

epizoda 2 
https://youtu.be/MSK8wuYDDQE    https://crowdbunker.com/v/o27dbzCUoZ  https://rumble.com/v724xty-kristovo-vzken-2.2.html   

Sledujte film na kanálu Youtube:
https://www.youtube.com/playlist?list=PLzst2p_2oLcf67AJVj9wfOpZ6_WxDWCit
 https://www.youtube.com/@FilmResurrectionofChrist

Epizoda 1

Epizoda 2

Moji nejdražší,

v situaci, kdy stále zápasím mezi životem a smrtí, vám chci ještě předložit určité úpravy, které se týkají našich modlitebních zastavení. Modlíme se je 7× za den už téměř 18 let. Pán mi dal světlo, které je vyjádřené právě v tomto upřesnění k sedmi zastavením během dne.

Možná víte, že muslimové 5× za den vytrubují dokonce v New Yorku i v jiných křesťanských městech své vyznání a zároveň 5× během den přerušují práci a třeba i na ulicích si až provokativně klekají a přitom dělají gesto klanění se až k zemi. Praxi modlit se po určitých intervalech během dne jejich zakladatel převzal ze staré křesťanské tradice. První křesťané i apoštolové se ale nemodlili tak, jak to nyní aplikují muslimové. Oni dodržovali rytmus deváté hodiny, dvanácté, patnácté a tak dál. Víme, že například ráno o třetí hodině, to je naše devátá, byl seslán Duch svatý. O šesté hodině, naší dvanácté, je řečeno, že Krista ukřižovali. O deváté hodině, tedy naší třetí odpoledne, Kristus na kříži vydechl naposled. Skutky apoštolské svědčí, že Petr s Janem se šli o deváté hodině, naší 15 hodině, modlit do chrámu. Tehdy byl v Ježíšově jménu zázračně uzdraven chromý od narození. To vzpomínám, jen abyste věděli, že jsme plně ve shodě s tradicí a modlitební praxí, kterou zachovával Pán Ježíš i apoštolové, takže jsme do církve nezavedli nic nového.

12. 12. 2025

Vážení katolíci, vážení křesťané Spojených států amerických,

ne ve jménu svém, ale v autoritě Boží, vás chci vyzvat k pravdivému pokání! To ve své podstatě znamená změnu myšlení spojenou s odvrácením se od ducha světa a s přijetím Ducha Kristova. Ten pak dává evangelijní smýšlení, tedy víru v evangelium.

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://crowdbunker.com/v/GRse2Wam7u   
https://rumble.com/v72xr9u-obyvatelm-ameriky.html  https://www.bitchute.com/video/wXbXAfCkLWfV/   
https://cos.tv/videos/play/65805007070201856   

„A nepřizpůsobujte se tomuto věku… abyste mohli rozpoznat,

co je vůle Boží.“

„A nepřizpůsobujte se tomuto věku… abyste mohli rozpoznat,

co je vůle Boží“

Dnes jsme vystaveni mimořádně velkému tlaku temnoty tohoto věku, tedy duchu světa, který je tvrdě proti Bohu. Vede nejen křesťany, ale celé lidstvo k totální demoralizaci. Ďábelsky promyšlený systém chrlí lži všeho druhu především skrze masmédia. Zneužívá internet i smartphony doslova k vymývání mozků a vnucování protipřirozených až zvrácených principů. Je až nepochopitelné, že lidstvo přijímá a akceptuje duchovní sebevraždu, jde ale nejen o časnou, ale i o věčnou smrt. Zuří tvrdý duchovní boj o spásu našich duší. Musíme se postavit proti duchu tohoto světa a přijmout ochranu Božích zákonů. Oficiální katolická církev, která byla transformovaná na anticírkev New Age, už je nejenže neakceptuje, ale přímo propaguje pravý opak.

8. 11. 2025

Moji nejdražší Američané!

Deset let, téměř denně, jsem se za vás modlil tzv. prorockou modlitbu dle Ezechiela 37. Chtěl bych předně poděkovat panu prezidentu Donaldu Trumpovi za jeho statečnost. On odvážně riskuje i svůj život za prosazování zdravých morálních principů postavených na křesťanském evangeliu. Přinesli vám ho do Ameriky evropští misionáři. Děkuji všem, kteří pana prezidenta Trumpa věrně podporujete na jeho cestě záchrany Ameriky proti systému lži a smrti NWO.

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://youtu.be/vntegmOVRbw  
https://rumble.com/v71kh08-patriarcht-se-obrac.html   
https://www.bitchute.com/video/UeolCkSWZNFO/   
https://cos.tv/videos/play/65106647572842496   
https://crowdbunker.com/v/noTCR6iAFZ   

„Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost,

a všechno ostatní vám bude přidáno.“

Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost,

a všechno ostatní vám bude přidáno.

Pán Ježíš nám říká, že máme hledat. Hledání je bolestný proces. Když někdo něco vzácného ztratí, prožívá určitou bolest, a snaží se hledat především tam, kde by to mohl najít. Ježíš říká, že na prvním místě máme ale hledat Boží království. Ono je v nás jako zakopaný poklad.

Co je Boží království? Je to Boží vláda a Boží přítomnost v duších pokřtěných lidí. Tento poklad je nějak hluboko, musíme ho ale hledat. Někdy se dá najít hned.

Co znamená jeho spravedlnost? Ta se dovršila v našem Pánu Ježíši Kristu Jeho výkupnou obětí za nás. On podal spravedlivou satisfakci za hříchy lidstva i za všechny mé hříchy. Tu spravedlnost nacházím pod Kristovým křížem, tam skrze úkon pokání jsou mi odpouštěny hříchy a ďábel nemá právo se dožadovat spravedlnosti, tedy trestu, který hřích přináší. Ježíš tuto spravedlnost na kříži dovršil.

„Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.“

„Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.“

Tyto dva týdny budeme uvažovat a připomínat si během našich sedmi zastavení toto slovo Boží. Apoštol vybízí: „Nebuďte nerozumní.“ Co to znamená být nerozumný? To znamená být neschopen kritiky a objektivní pravdy a slepě prosazovat nějaký svůj první pohled. A dále apoštol říká: „Ale hleďte pochopit, co je vůle Boží,“ v Tvém životě, dnešní den, v tvé situaci, kterou prožíváš. Máš ji prožívat s Bohem ve víře.

Drobné sebezapírání naší skryté pýchy, nerozumu, nám umožňuje chápat, co je vůle Boží. Proto buďme sebekritičtí, pokorní, neurážejme se, když nám někdo ukáže na naši chybu, nebo na to, že naše rozhodnutí není moudré.

I jako křesťané máme své různé plány, přání a představy a klademe si otázku, jaká je vůle Boží. Někdy to vypadá, že Boží vůle je skryta jako jakýsi poklad na ostrově a my máme jen útržky mapy k jeho nalezení. Je to však pravda? Skrývá Bůh své plány před tebou jako nějaké tajemství, nebo chce, abys Ho následoval a aby ses nechal vést krok po kroku?

Životním heslem jednoho Božího muže, který žil na přelomu 19. a 20. století, bylo: „Buď můj život jedna Boží chvála!“ Této vděčnosti Bohu se máme naučit i my. Máme se naučit Mu děkovat, nejen když se nám daří dobře, ale i v situacích, které svým rozumem nechápeme, které jsou pro nás těžké a které nás deptají. Toto praktické cvičení posílí náš vztah k Bohu a pomůže nám zbavit se jednou provždy strachu.

Proto děkujme Pánu vždy a všude tak, jak je to vyjádřeno ve mši svaté – ať už v chvalozpěvu Gloria (což je dobrořečení Bohu) – „Chválíme Tě, velebíme Tě, klaníme se Ti,…“ – nebo v prefaci – „…abychom Ti vždycky a všude vzdávali díky…“ a také pak v Sanctus – ve chvalozpěvu andělů.

K povzbuzení bych chtěl vzpomenout jeden příklad: Jeden mladý muž, jmenoval se Jan, měl otce, který byl otrokem alkoholu 30 let. Po celou tu dobu se Janova matka, a později i Jan se svou ženou, denně za otce modlili. Janův otec si svou slabost vůbec nepřiznával, a když s ním někdo začal mluvit o víře, vždy se velmi rozhněval.