Fotogalerie
Budou biskupové Česka a Slovenska činit pokání?
12.9.2015
„Nebudete-li činit pokání, všichni zahynete!“ (Lk 13,3)
Byzantský katolický patriarchát kategoricky odsuzuje papežovu likvidační výzvu národům Evropy z 6. 9. 2015, (viz Odpověď na výzvu pseudopapeže Františka http://vkpatriarhat.org/cz/?p=31389).
Patriarchát se tímto obrací na každého biskupa Česka a Slovenska osobně.
Vážení čeští a slovenští otcové biskupové!
Co znamená realizace výzvy papeže je zřejmé každému prostému občanu Čech a Slovenska. Jde o sebevraždu křesťanství i křesťanských národů, které se nacházejí v srdci Evropy. Kéž je vám postoj biskupů Maďarska příkladem:
Proti výzvě papeže otevřeně zaprotestoval biskup Laszlo Kiss-Rigo: „Papež nezná reálnou situaci! Mnoho utečenců se chová cynicky a povýšenecky. Odmítají nabízené jídlo. To nejsou uprchlíci. To je skutečný přepad naší země. Přicházejí s křikem ‚Alláhu akbar‘ a chtějí získat vládu nad našim územím.“
Slovo života – J 19,28-29 (13. 9. – 27. 9. 2015)
„Ježíš věděl, že je již všechno dokonáno, proto, aby až do konce se naplnilo Písmo,
řekl: „Žízním!“ Stála tam nádoba plná octa.
Namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.“
Rozjímání nad J 19,28-29
„Ježíš věděl, že je již všechno dokonáno, proto, aby až do konce se naplnilo Písmo, řekl: „Žízním!“ Stála tam nádoba plná octa. Namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.“
Ježíš má fyzickou žízeň, jejíž příčinou je ztráta krve při bičování i při ukřižování. Má ale i duchovní žízeň. Dychtí po dokonání díla vykoupení a lásky: „Tak Bůh miloval svět (tebe), že dal svého jednorozeného Syna…“ Ježíš intenzivně touží po dokončení díla spásy. Ale On i v tobě žízní po tvé lásce, po tom, abys ty byl duchovně proměněn, abys byl s Ním v duchovní jednotě. To je cesta následování a cesta kříže. Jde o každodenní zříkání se sebe v malých věcech.
Ježíš touží, žízní po dokonání spásy i z naší strany.
Rozjímání nad J 19,26-27
Když Ježíš spatřil Matku a vedle ní učedníka, kterého miloval,
řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn.“ Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, matka tvá.“
V tu hodinu ji ten učedník přijal k sobě (do sebe, řec. eis ta idia)
Úvaha: Kde Ježíš pronesl tato slova a kdy? Pronesl je na kříži, a to v poslední hodinu svého života. Ke komu je pronesl? Ke svému učedníkovi, který stál pod křížem a kterého Ježíš miloval (Boží láskou – agapé). Učedník rovněž Ježíše miloval, proto překonal strach ze smrti a stál pod křížem. Ostatní učedníci byli strachem přemoženi a pod křížem nestáli.
Ježíš chce, abychom i my byli učedníky, kteří jdou pod kříž a zde jsou láskou spojeni s Ježíšem ukřižovaným. Učedník opustí pro Krista všechno i svůj strach ze smrti, protože ví, že Ježíš přemohl smrt. Za věrnost následování, které je projevem praktické lásky, Ježíš dává život věčný.
Ježíš „viděl učedníka“, „řekl učedníkovi“ a „učedník přijal“ Ježíšovu poslední vůli, testament. Přijal Ježíšovu matku. On je nám příkladem. Máme být Ježíšovými učedníky. I my máme přijmout Ježíšovu matku.
Odpověď na výzvu pseudopapeže Františka
8.9.2015
Jaký cíl sleduje výzva pseudopapeže k přijetí imigrantů? Jde tu o islamizaci Evropy! Nejdříve manipulačně vzbudil dojem, že v otázce imigrantů jde o záchranu křesťanských rodin v nouzi. Když realita ukázala, že nejde o křesťany, klerikálové hned vymysleli vysvětlení, že křesťanům má být jedno, komu pomáhají. Mají prý být, podle kard. Duky, jako milosrdný samaritán a pomáhat komukoliv. Cílevědomě zatajili, že ovocem bude sebezničení – vlastní i svých nejbližších.
Vpravdě vlastenecký postoj k uměle vyvolané vlně imigrantů má český prezident: „Ani jednoho imigranta, protože jinak se spustí lavina!“ Chtít rozlišovat, komu pomoci a komu ne, jak to sugestivně tvrdí klerikálové, je pastí a prohrou. Teoreticky se dá rozlišit mezi utíkající rodinou a zabijákem teroristické islámské skupiny, ale prakticky je jakékoliv rozlišování utopií. Imigranti jsou bez pasů a je vytvářen nekontrolovatelný tlak. Statistiky uvádějí, že 90 % imigrantů jsou mladí muslimové. Spolu s nimi přicházejí zamaskovaní teroristé, jak svědčí policie. V kořeni islámu je princip krvavé likvidace jinověrců (džihád), svědčí o tom i tisíciletá historie.
Slovo otce patriarcha Eliáše na Useknutí hlavy Jana Křtitele
V neděli před svátkem Useknutí hlavy Jana Křtitele se čte evangelium o vinařích, kteří zabíjeli proroky, které Bůh posílal na vinici, kterou byla starozákonní církev. Jedny zbili, druhé zabili, či vyhodili. Proto Ježíš řekl zákoníkům a farizeům toto podobenství. Všichni věděli, že mluvil o nich. Ježíš říká, že On je ten úhelný kámen a kdo Ho zavrhne, tak nakonec sám sebe odsoudí. Poslední ze starozákonních a zároveň i první novozákonní prorok je Jan Křtitel. V evangeliu je napsáno, jak se vše odehrálo. Jan Křtitel řekl Herodovi: „Není dovoleno, abys měl manželku svého bratra!“(Mk 6,18) Řekl mu jednu větu, kterou přesně ukázal na jeho hřích. Král izraelský, který reprezentuje nejen vyvolený národ, ale který vystupuje i v Boží autoritě, dával pohoršení celému národu, tím, že si vzal za ženu manželku svého bratra. Všichni lidé o tom věděli a hovořili, avšak nikdo mu to neřekl do očí. Ale Jan mu to odvážně řekl: „Není dovoleno, abys měl manželku svého bratra!“ (Mk 6,18) Jaká byla reakce? Evangelium říká: „Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho;“ (Mk 6,20) Tedy on věděl, kdo je Jan. A dále: „když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal.“ (Mk 6,20) Tu můžeme dodat: byl celý nejistý, ale nedělal pravdivé pokání.
Máme hledat nejprve Boží království
„Hledejte nejprve Boží království a Jeho spravedlnost, a vše ostatní vám bude přidáno.“(Mt 6,33)
Hledání je bolestný proces. Když člověk ztratí například dokumenty, peníze, které potřebuje, hledá je, má bolest. A když je najde, má radost. A my máme hledat nejprve Boží království. Máme mít bolest, dokud ho nenajdeme…
Máme hledat i Jeho spravedlnost. Ta je v tom, že Ježíš vzal spravedlivý trest za můj a tvůj hřích a dává nám milosrdenství. Boží milosrdenství je v Něm. Ježíš za mě zemřel a dává mi zadarmo, skrze víru, Boží království, věčné štěstí. Mám to znát a hledat.
Patriarchové Teodor II. a Kirill a globalizace
6.9.2015
Alexandrijský patriarcha Teodor navštívil Rusko (18.-29.8.2015). V Kremlu měl spolu s patriarchou Kirillem liturgii a také dal interview pro RIA Novosti. Na každém kroku při své návštěvě zdůrazňoval, jak velmi miluje ruský národ, jak si váží ruské pravoslavné církve… Mluvil tak, aby si získal oblibu veřejnosti. Radikálně odsoudil fanatický islám, který podle jeho slov vytváří problémy všude, kde existuje. Pak ale překvapivě dodal: „Chtěl bych zdůraznit, že je třeba rozlišovat mezi ortodoxním tradičním islámem a fanatickým islámem… muslimové jsou skutečným zřídlem šlechetnosti a dobroty.“ Většina ruských médií pak ohledně návštěvy patriarcha Teodora vydala články s charakteristickým palcovým titulkem: „Patriarcha Teodor II. vidí problém ne v islámu jako takovém, ale ve fanaticích.“
Zprávy 5.9.2015
Pokání, pokání, pokání /Výzva katolíkům/
1. část: Diagnóza a první krok
2. část: Metanoein – změna myšlení
3. část: Metastrofein – změna životního stylu
1. část: Diagnóza a první krok
Už na počátku 20. století započal Vatikán proces autogenocidy církve. Modernismus postavený na ateistické filosofii pronikl ve jménu vědeckého výkladu Bible do mnohých seminářů a jeho zastánci se dostali až na nejvyšší místa v církvi.
Svatý papež Pius X. podal církvi záchranný lék před smrtonosnou infekcí účinnou encyklikou Pascendi Dominici Gregis (1907). Muselo být vyloučeno velké procento profesorů i studentů teologie. Pak přišla I. a II. světová válka. V roce 1943 papež Pius XII. nejasnou formulací zasazenou do své encykliky otevřel dveře tzv. vědeckému bádání v Bibli. Liberální duchové neomodernismu začali zneužitím jeho autority konat tajné kroky k sebezničení církve.
Nemůžete sloužit Bohu i mamonu
„Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ (Mt 6, 24)
Bůh nám dává své slovo. Ono je lampou na cesty našeho života. Ve světle Božího slova máme vidět normu. Zde nám říká, že dvěma pánům nelze sloužit. Nemůžeme sloužit Bohu i mamonu. Co je ten mamon? My si myslíme, že to jsou peníze, ale to nejsou jen peníze. Může to být mnoho věcí. Mamon je vše, co postavíme místo Boha, kterého máme milovat celým srdcem. Tedy vše, na co se nalepí naše srdce a čemu pak vlastně sloužíme. Sjednotíme se s tím svým duchem, otevřeme se tomu a nemůžeme už sloužit Bohu. Mamonem mohou být naše závislosti, jak tomu bylo u Marie Magdalény. Ježíš ji osvobodil z jejích závislostí, od nečistých duchů. Byla otrokem, pro ni to byl mamon. Nemohla sloužit Bohu. Ale Ježíš ji osvobodil.
Uvolnění Jeruzalémského patriarchátu /dopis pseudopatriarchovi Teofilovi/
1.9.2015
Pseudopatriarcha Teofil
Jeruzalém
Vážený pseudopatriarcho Teofile!
Dopustil jste se několika zločinů proti Bohu i proti církvi a už 10 let okupujete Jeruzalémský patriarchát nezákonně. Zákonného patriarchu Irineje doposud vězníte. Jen zázrakem ještě nebyl otráven či jinak usmrcen.
Kdo měl hlavní zájem na odstranění patriarchy Irineje a proč?
Hlavní zájem měli globalisté (architekti NWO). Proč? Protože patriarcha Irinej s nimi nemá jednotu ducha. Jednotu ducha s nimi ale měl a má patriarcha konstantinopolský Bartoloměj a současný patriarcha moskevský Kirill. V roce 2005 patriarcha Bartoloměj s arcibiskupem Kaliningradu Kirillem Gunďajevem a ve spojení s řeckou vládou zosnovali puč. Během dvou dní svolali synod, na který někteří zástupci pravoslavných církví ani nestihli přijet. Sesadili zákonného patriarchu za umělou vinu, že prodal církevní hotel izraelské vládě. Jenže hotel je dodnes majetkem církve a žádné důkazy k obvinění patriarchy neexistují. Když Kirill pomohl vykonat podlý zločin a byl jste dosazen Vy, tentýž den se vrátil do Ruska. Brzy byl, i za tuto službu, prosazen za moskevského patriarchu.
