Rozjímání nad Ř 8,7a
„Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu.“
7. verš 8. kapitoly listu Římanům zní: „Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.“ My budeme následující dva týdny opakovat první část tohoto verše: „Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu.“
V předcházejícím verši je řečeno: „Myšlení těla je smrt, a myšlení Ducha život a pokoj.“
Duch Boží nám skrze apoštola znovu opakuje a kategoricky zdůrazňuje základní protiklady, a to myšlení těla a myšlení Ducha. Je třeba si uvědomit, že v myšlení se odráží náš život. Pokud žijeme podle těla, myslíme na to, co je tělesné. A pokud žijeme podle Ducha, myslíme na to, co je duchovní.
Co znamená žít podle těla? Vůbec s Bohem ve svém osobním životě nepočítat a svůj rozum inspirovat pouze hmotnými zájmy, nerespektováním Božích přikázání a nehledáním Boží pravdy bez myšlenky na Boží soud a věčnost.
Co znamená žít podle Ducha? Znamená to vnímat duchovní reality, mít upřený pohled vzhůru, jak se i v liturgii připomíná slovy: „Vzhůru srdce! Máme je u Pána.“ Život podle Ducha je spojen s modlitbou, kterou se obracíme na Boha, a svůj život se snažíme podřizovat Božím přikázáním.
Pro myšlení těla je synonymum myšlení starého člověka. Ten vtěluje spojení tělesného myšlení s duševním životem, který však zasahuje pouze horizontálu. Filozofuje a mudruje čistě o lidských hodnotách a věcech, ale s Božími pravdami a s Božími přikázáními vážně nepočítá, anebo je přímo odmítá. Myšlení starého člověka, tedy těla, se točí jen kolem svých vlastních, falešných zájmů, ale ten nejhlavnější zájem, kterým je spása duše, notoricky bojkotuje. Myšlení těla je soustředěno na svou, lidskou pýchu, kariéru, sebezbožšťování a praktickou nezávislost na Bohu. I kdyby se jednalo o tzv. duchovní osoby, nedá se tvrdit, že jsou duchovní, často se duchovními pouze nazývají, ale jsou to materialisté, kariéristé a egoisté, protože nežijí podle Ducha Božího, ale podle těla.
Stáhnout: Rozjímání nad Ř 8,7a
