Nebezpečí nových právních předpisů v Rusku, aneb proti čemu vystupují ruští rodiče
V Moskvě se 15. května na Puškinově náměstí uskutečnilo setkání občanů „na obranu rodiny, víry a vlasti“. Toto setkání sjednotilo rodiče, zástupce církve a též nelhostejné lidi. Akce tohoto druhu nyní probíhají v mnoha ruských městech s podporou Asociace rodičovských výborů a společenství „Arks“.
Proti čemu tak jednomyslně vystupují rodiče, kněží a drtivá většina občanů? Dnes největší úzkost a obavy vyvolávají pokračující pokusy o zavedení juvenilního systému v Rusku, který v podstatě ničí tradiční rodinný svazek i přes masové protesty širokých vrstev veřejnosti a odborníků. V říjnu 2010 Státní Duma RF zamítla návrh zákona o juvenilních soudech. Nicméně lobbyisté juvenilního systému se snaží zavést juvenilní technologie do jiných návrhů zákona, aby v tajnosti před veřejností, a možná i před samotnými poslanci Státní Dumy RF, vybudovali v Rusku juvenilní systém západního stylu. Tento systém vedl na Západě k prudkému poklesu porodnosti, k strašné demoralizaci a nebývalému růstu kriminality mezi mladistvými.
Jádro druhé vlny juvenilní ataky je zkoncentrováno v těchto návrzích zákonů:
№ 42197-6 «O změně některých legislativních aktů Ruské federace týkajících se otázky uskutečňování sociálního patronátu a činnosti orgánů sociální péče», který umožňuje úředníkům vtrhnout s inspekcí do kterékoliv rodiny a zavést v ní kontrolu nad vzděláním a vývojem dětí. V případě, že rodiče odmítnou „dobrovolně“ přijmout sociální patronát, věc postoupí k soudu, aby tak bylo dosaženo zbavení nebo omezení rodičovských práv či aby rodiče byli donuceni patronát přijmout. Sociální orgány pak budou moci kdykoli odebrat dítě z rodiny bez soudního rozhodnutí, jen na základě vlastního uvážení.
№ 3138-6 « O veřejné kontrole práv sirotků a dětí ponechaných bez rodičovské péče», který je skutečnosti porušením práv všech dětí, včetně těch, které žijí s rodiči, a umožňuje nevládním organizacím, včetně zahraničních, aby zjišťovali porušování práv dětí v ruských rodinách, shromažďovali a zpracovávali stížnosti dětí a dalších osob na rodiče a přijímali opatření až k odebrání dítěte z rodiny. Zavádí se priorita práv dětí, což znamená, že rodiče nebudou moci svým dětem nic zakázat nebo omezit jejich chování, aby jim děti nebyly odebrány!
«Koncepce formování národního akčního plánu v zájmech dětí v Rusku» zavádí juvenilní systém a nabízí v Rusku ratifikaci mezinárodních dohod, které zakazují „diskriminaci“ homosexuálů a předpokládají zavedení povinné sexuální výchovy pro všechny děti a další normy ničící rodinu i morálku.
«Fakultativní protokol k Úmluvě OSN o právech dítěte», který se týká procesu udávání a dává dětem právo si stěžovat na rodiče přímo v OSN, dovoluje OSN vnucovat ruským rodinám své metody výchovy.
Zdroj:
Samotné protesty jsou v duchovním boji jen polovičatou zbraní. Sílu jim dává pokání, modlitba a půst. Zamysleme se nad tím, zdali prokletí, kterým je juvenilní justice, není následkem milionů vražd nenarozených dětí a jiných hříchů. Vraťme se v pokání k Bohu. On nám odpustí a zachrání nás i naše děti.
