„Proto jako skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“

(30.10.-13.11.2011)

Prvního člověka Bůh vystavil zkoušce poslušnosti. Adam Boha neposlechl, ale prostřednictvím své ženy, Evy poslechl ďábla, a tím uvrhl na sebe i na celé lidské pokolení hřích, prokletí a smrt. O realitě smrti nikdo nemůže pochybovat. Týká se nejen lidí, kolem nás, ale každého z nás, bez jediné výjimky.

„A nejen to, ale chlubíme se také Bohem skrze našeho Pána, Ježíše Krista, skrze něhož jsme nyní přijali smíření.”

(od 16.10.-30.10.2011)

Člověk se může chlubit zlými i dobrými věcmi. Pokud se chlubí zlými, toto chlubení je v opozici nejenom Bohu, ale i bližnímu. Pokud se chlubí dobrými věcmi, může to být znak pýchy a může to být zneužito k ponižování bližního.

„Neboť jestliže, když jsme ještě byli nepřátelé, byli jsme s Bohem smířeni skrze smrt jeho Syna, mnohem spíše, když jsme již smířeni, budeme zachráněni jeho životem.“

(od 2.10.-16.10.2011)

Na co je položen důraz? Důraz je na smíření a na spasení, které je v Ježíši.

Kdy jsme byli nepřáteli vůči Bohu? Před naším obrácením a před tím, než jsme přijali Ježíše za svého Spasitele a Pána. Pokud se ale někdo dopustí těžkého hříchu, znovu je nepřítelem Božím a je pod Božím hněvem.

Když jsme tedy nyní ospravedlněni jeho krví, budeme potom mnohem spíše skrze něho zachráněni před hněvem.

(od 18.9.-2.10.2011)

Tento verš navazuje na předcházející a rovněž mluví o lásce. Boží láska „agapé“ je zde spojena s prolitím Ježíšovy krve na kříži. Je zde zdůrazněno, že tím Bůh prokazuje nyní svou lásku – agapé. Je zde ukázáno na minulost a na budoucnost.

Bůh však dokazuje svoji lásku k nám, neboť když jsme ještě byli hříšníci, Kristus zemřel za nás.

(od 4.9.-18.9.2011)

Na co je položen důraz?

Na Boží lásku. Ve verši 5 je řečeno, že Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého. Boží láska je v řeckém originále označena slovem „agapé“, na rozdíl od lidské lásky, která je označena slovem „filia“. Mezi touto dvojí láskou je rozdíl.

„A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.“

(21.08-04.09.2011)

Na co je kladen důraz? Důraz je opět kladen na slovo „naděje“. Příkladem je nám Abrahám, který v naději proti naději uvěřil (Ř 4,18). Tedy Abrahám počítal s tím, že Bůh je Všemohoucí. Postavil se před Něj se svou bezmocností a důvěřoval, že Bůh může učinit zázrak.

„A chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží. A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje.”

(od 7.8.-21.8.2011)

Na co se klade důraz?

Důraz je na slovu „naděje“. Nejhorší je, když někdo řekne: „Já už nemám žádnou naději“. Opakem naděje je beznaděje a zoufalství. Mnozí lidé mají falešné naděje, ale my máme pravou naději, která je opřena o Boží zaslíbení. Máme naději a tato naděje je bezpečnou jistotou, že v Ježíši Kristu máme věčný život.