Author Archive
Boh chce našu obetu!
Našou veľkou túžbou s manželkou bolo, aby jej otec – môj svokor, šiel na rekolekcie, aby sa obrátil k Ježišovi, živému Bohu, aby konal pokánie a bol spasený. Keď sme mu to navrhli, nechcel o tom ani počuť. Postupne to prerástlo do stavu, že slovo „rekolekcie“ sme pred ním nemohli ani spomenúť. Toto slovo bolo vždy spúšťačom jeho odporu a nervozity. Bol naň priam alergický. Tak sme rezignovali a už sme sa za tento úmysel len modlili.
Duchovní dary, služby a projevy (2.část)
Život člověka je boj, a pokud spoléháme na své zbraně, jsme přinejmenším pro smích. A právě pýcha, která zaslepuje a přehání své vlastní síly, odmítá z falešné pokory Boží výzbroj – dary Ducha svatého. Představme si vojsko, které bojuje neukázněně, každý, jak se mu zachce, a navíc jako zbraň mu slouží luk a šípy. A nepřítel má k dispozici letadla, tanky, atomové rakety, a kromě toho, v jeho vojsku vládne železná kázeň. Cožpak není boj už předem rozhodnut? My, sebevědomí, s lukem a šípy, si bláhově myslíme, že nepotřebujeme moderní Boží výzbroj, kterou nám Bůh nabízí, a tou jsou jeho dary.
Slovo života – J 14,6 (20. 7. – 27. 7. 2014)
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda i život.
Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
Rozjímání nad J 14,6
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda i život.
Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
Ježíš o sobě říká: „Já jsem cesta, pravda a život.“ Židům Ježíš řekl: „Dříve než byl Abrahám, já jsem.“ (J 8,58) Oni uchopili kamení, aby Ho kamenovali. Totiž jméno Boží znamená Jsoucí. Ježíš hovoří o tom, že je cesta, pravda a život. Ježíš je pravda. Ďábel je lhář a otec lži. Ježíš řekl těm, kteří v Něho uvěřili: „Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí“ (J 8,32). Zde nejde o nějakou abstraktní pravdu, ale o vtělenou Boží Pravdu, kterou je Ježíš. On o sobě zároveň říká, že je Život. Opakem života je smrt, a to smrt časná, ale i věčná. Ježíš dává věčný život, a zároveň On jím i je. Říká: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo ve mě věří, i kdyby zemřel, bude žít.“ (J 11,25) Ježíš sebe nazývá cestou. On vyžaduje od každého, kdo Ho přijal: „Zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a pojď za mnou. “ Apoštolé vše opustili a šli za Ním. Ježíš je duchovní cesta, která nás sjednocuje s Ním a vede k jednotě s Otcem: „V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“ (Sk 4,12) On je pravý Bůh.
Duchovní dary, služby a projevy (1.část)
Kdo prožil obnovu v Duchu svatém, vědomě své srdce otevřel Duchu svatému. Na něj se vztahují slova: „Cožpak nevíte, že jste chrámem Božím a že Duch svatý ve vás přebývá?” (1 Kor 6,19). Přebývá-li v nás, pak platí: „Jsou rozmanité dary, ale všechny pocházejí od jednoho a téhož Ducha.” (1 Kor 12,4). Tedy Duch svatý je původcem a zdrojem všech darů a je-li ve tvém srdci, pak v něm máš i všechny jeho dary. Ale je otázka, které chce projevit právě skrze tebe. Bůh to zařídil tak, že dary se rozvíjejí ve společenství Církve, a to zase v pravý čas. Jsou někteří, kteří při obnově Duchem svatým, začali sloužit ihned několika dary najednou – darem výkladu, darem uzdravování… Ale to je zřídka.
Setkáváme se s názorem, že prosit o duchovní dary je něčím, co by nemělo být a co je proti duchu pokory a skromnosti. Někteří říkají: „Copak nám nestačí Písmo a nač tedy máme svátosti? Prosit o dary – to vede jen k duchovní pýše. O to usilují většinou křesťané, kteří se honí po senzacích nebo zázracích. My žijeme klidným, poctivým, křesťanským životem a to, co máme, stačí.” A s těmito názory se můžeme setkat i u mnohých opravdu poctivých křesťanů. Oni to myslí upřímně, ale mluví z neznalosti, z nesprávného pohledu.
