Author Archive
Zprávy 29.1.2015
Nejtěžší boj – boj se sebou samým
S naší porušenou přirozeností, s tím starým člověkem v nás, je to tak, že i když chceme dobro, stejně hřešíme. A proto stále musíme konat pokání. Nakonec, je třeba mít odvahu dělat chyby, jinak bychom ze strachu o falešnou dokonalost nedělali nic. Pokora je učenlivost. Stále se musíme učit z vlastních chyb, ale i kdybychom se učili jakkoli snaživě, stejně chyby dělat nepřestaneme. Boží zákon je nám daný proto, aby nás usvědčil, aby nám ukázal, jací jsme a že potřebujeme stále konat pokání – abychom na jedné straně nespali a na druhé, abychom se v sebeklamu nevznášeli metr nad zemí.
Pane, Ty to, vidíš!
Když je třeba pracovat, něco se staví a je třeba běhat po nákupech… to není k sehnání, to není k sehnání… Člověk si povzdechne: „Pane, radši bych se modlil…“, čas letí, člověk se motá, chodí po tržišti, hlava z toho bolí, všude je rachot,… máme alespoň tuto bolest dávat Pánu. Uvědomovat si, že i když se nedá modlit, mám dávat Bohu to konkrétno, být v Boží přítomnosti, počítat s Ním a spojovat se s Ním touto bezmocností: „. I když tady budu jen chodit a motat se, a bude mě to trápit, dávám Ti tuto svou bezmocnost. Ty to nakonec vyřešíš tak, jako jsi vždy vyřešil všechno ostatní!“ A to je ta konkrétní důvěra v každé situaci. Je třeba, abychom tam, kde žijeme a kde nás Bůh postaví, byli takoví, jako svatý Josef – spravedliví. Abychom se zastavovali, chtěli slyšet Boží pokyn. Abychom se nebáli skutečně dělat to, co Bůh po nás chce – i když je to určitá zkouška a možná se nám zdá, že to, co po nás Bůh chce, je spojeno s jakýmsi pohoršením. Bůh chtěl po svatém Josefovi, aby udělal krok víry, a on ho udělal. Dokázal poslechnout.
Zprávy 27.1.2015
Včleň se i ty v armádu Božích bojovníků!
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
SKÚŠKA JE TIEŽ MOŽNOSŤOU SVEDČIŤ
Po troch semestroch ma čakala skúška z dejín filozofie a vyučujúci nás viackrát upozornil, že on len tak ľahko skúšku nedá. Pretože času na prípravu som mala málo, rozhodla som sa naučiť len kresťanských filozofov, a to aj preto, že názory mnohých iných filozofov boli často podivné a nezdravé. Myslím si, že filozofia by mala človeka budovať a nemala by byť odtrhnutá od reálneho života.
Tesne pred skúškou som sa modlila: „Pane, Tebe nie je nič nemožné. Prosím, daj, aby som si vytiahla renesančnú filozofiu. Sú tam veci, ktoré sú mi blízke a chcem ich využiť a svedčiť skúšajúcemu o svojej viere v Teba.“ Keď som si však o pár minút mala vytiahnuť otázku a uvidel som 40 rovnakých papierikov, na chvíľu som zapochybovala, ale hneď som sa vzchopila, vzbudila si nanovo vieru v Božiu všemohúcnosť a vytiahla som jeden z nich. Bola to…renesančná filozofia. Tak mi Boh daroval možnosť vydať skúšajúcemu osobné svedectvo. Zo 60 študentov sme si v ten deň odniesli známku v indexe iba piati. Chvála Pánovi!
V MODLITBE BUĎTE VYTRVALÍ
Môj malý synček mal problémy s uškami. Nepočul dobre a preto musel podstúpiť operáciu. Jedno uško sa vyliečilo a zahojilo, no s druhým bol problém. Nasledovala 2. Operácia, ale ani po nej sa to nezlepšilo. Boli sme s toho nešťastní, pretože synčekovi hrozila 3. operácia. Od 1. zákroku uplynulo už 2,5 roka a my sme sa za to neustále modlili. Neraz prichádzali pochybnosti, i syn sa neustále vypytoval, prečo mu Pán Ježiš uško ešte neuzdravil.
Nedávno nás poprosil, aby sme zaňho povedali prosbu nahlas počas sv. omše, keď náš kňaz dá priestor nám veriacim,aby sme vyslovili svoje prosby sami. Urobili sme to počas dvoch sv.omší a na kontrole u lekára, ktorá nasledovala potom, už bolo uško v poriadku. Pán vypočul naše prosby. Sv. Písmo hovorí: „V modlitbe buďte vytrvalí.“ (Rim 12, 12) Keď sa ohliadnem späť, ten čas, ktorý je za nami, a ktorý sme tak ťažko prežívali, bol vlastne veľmi vzácny. Tento kríž, táto bolesť, ktorú sme prežívali ako rodina spolu, nás tiahol k Pánovi Ježišovi, k modlitbe a k Božiemu slovu. Ktovie, či by sme sa bez toho nestratili vo víre tohto sveta.
Ďakujeme Ti Pane Ježišu!
