+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

Komentář: V době, kdy v západní části Římské říše pod ochranou císaře Konstantina Velikého církev rozkvétala, ve východní části byla podrobena krutému pronásledování vedeného Konstantinovým tchánem Licíniem. Tento mravně zkažený člověk zradil své slovo, kterým se křesťanům zavázal, že každému dovoluje vyznávat svou víru, a rozpoutal proti nim velké pronásledování. Popravil mnoho biskupů a kněží, bořil svatyně a nařídil, aby vojenské posádky ve městech obětovaly modlám. V arménské zemi ve městě Sebastii ležel posádkou slavný pluk pro svá vítězství zvaný „bleskový“. Když vévoda Agrikola, císařský náměstek, přečetl císařův rozkaz, vystoupilo ze šiku čtyřicet vojáků, věrných křesťanů, a řekli:

1. voják: Jako vojáci jsme svému císaři sloužili věrně a poctivě. Jsme však křesťané! Nezpronevěříme se Kristu!

PROSTE A DOSTANETE

Večer ma začal bolieť chrbát. Mám s tým často problém, hlavne keď spím. Nadránom to býva najhoršie, ale niekedy ma bolieva aj cez deň. Bolesti sú dosť nepríjemné, často prejdú do bolesti hlavy. Práve bola šiesta hodina večer a v modlitebnom zastavení sme opakovali slovo života: „Veru, veru, hovorím vám: Ak budete o niečo prosiť Otca v mojom mene, dá vám to. Doteraz ste o nič neprosili v mojom mene. Proste a dostanete, aby vaša radosť bola úplná.” (Jn 16, 23-24)

V podstatě každý člověk, kromě Neposkvrněné, je raněn dědičným hříchem, který člověka zaslepuje, drží ve lži a falešnosti! I když člověk chce konat dobro, koná zlo (Ř 7,23n). Milovat znamená stále se pokořovat, přijímat bližního takového, jaký je. Jeho starý člověk nás zneužívá, žárlí na nás, znesvobodňuje nás. Jenže i my jsme spoutáni stejnými pouty – okovy, jen s tím rozdílem, že na sobě to nevidíme, a na druhém ano. Pokora je v tomto: chyby, zlozvyky druhého mají být zrcadlem pro mě. Starý člověk je v podstatě u každého stejný, má jen různé odstíny.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

Ten čas, který prožiješ na místě, kde jsi, je Bohem určen a už se nikdy nevrátí. Co ve víře zaseješ, to budeš ty i ostatní jednou sklízet. Zasévej ve víře, i když nebudeš vidět žádné výsledky. Zasévej každý den tím, že budeš přijímat ty situace, které přicházejí, ale ne se jimi nechávat odrovnat a přesytit, ale brát je ve víře a ve spojení s Ježíšem – učit se zůstávat s Ním!

„BUĎTE AKO DETI”

Bola som so svojou maminkou a malým 4-ročným synom v meste. Onedlho bol Šimonko hladný a kedže sme ešte potrebovali ísť do obchodného centra na nákup, tak sme zašli do jedálnej časti a maminka nám kúpila plnené rožky. Keď sme sa najedli a vstali, že pôjdeme ďalej, synček sa postavil, prežehnal sa, poďakoval Pánovi Ježišovi za to, že nás nasýtil, a znovu sa prežehnal.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

„BOH SA MA DOTÝKA CEZ TIE PIESNE!“

S manželkou a synom sme sa autom vracali z duchovných cvičení. Jedna naša dobrá známa nás poprosila, či by sme ju cestou nezobrali domov z kúpeľov. Práve v ten deň sa jej končila liečba. Je veľmi chorá a sama by to autobusom nezvládla. Tak sme sa naplnení Duchom Svätým z duchovných cvičení vybrali za ňou. Keď nastúpila do auta, po krátkom zvítaní, nás začala „oboznamovať“ so všetkými príkoriami, ktoré v kúpeľoch zažila. Postupne sa to gradovalo a duch reptania akoby začal „vytláčať“ Božieho Ducha.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

„NEPLAČ! PÁN JEŽIŠ ŤA MÁ RÁD!“

V čase komunizmu ma chodili zastrašovať pracovníci ŠtB, kvôli tomu, že sme sa v našom dome potajomky schádzali na modlitbu. Raz, keď ku mne znova jeden z nich prišiel a dlho ma vypočúval, po jeho odchode padla na mňa neopísateľná tieseň a veľmi som plakal. Vtedy Pán Ježiš poslal ku mne moju trojročnú vnučku a tá mi povedala niečo, čo som potreboval počuť: „Deduško, neplač! Pán Ježiš Ťa má rád!“

Ježíš má na nás určitý nárok. My už nepatříme sami sobě. Proč? Jednak Bůh nás stvořil, dal nám existenci, stvořil nás k svému obrazu. On je skutečně naším Otcem. Po Něm náš duch touží, jak říká sv. Augustin: „Stvořil jsi nás pro sebe, Bože, a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě.“ To je hluboká pravda. Už malé dítě má někdy až bytostní chmuru. Neumí to vyjádřit, ale vnímá marnost všeho. Nic, co je stvořené nás neuspokojí. Nic. Ani bohatství, ani kariéra ani nějaké požitky. V naší duši je hlad po Bohu. Bůh nejen že nás stvořil, ale má na nás nárok také proto, že za nás dal svého Syna. Ježíš za nás prolil svou krev. On za nás draze zaplatil – ne zlatem ani stříbrem, ale svou krví, a to z lásky k nám.

„Slyšeli jste, že předkům bylo řečeno: ‚Nezabiješ,‘ a kdokoli by zabil,

bude vydán soudu. Já vám však říkám, že každý, kdo se bezdůvodně zlobí

na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by řekl svému bratru: ‚Ráka!‘

bude vydán veleradě, a kdokoli by řekl: ‚Blázne!‘ bude vydán pekelnému ohni.“

Slyšeli jste, že předkům bylo řečeno: ‚Nezabiješ,‘ a kdokoli by zabil, bude vydán soudu. Já vám však říkám, že každý, kdo se bezdůvodně zlobí na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by řekl svému bratru: ‚Ráka!‘ bude vydán veleradě, a kdokoli by řekl: ‚Blázne!‘ bude vydán pekelnému ohni.

(pozn.: u hlavního citátu je použit překlad Nové Kralické Bible, ale všechny ostatní otázky vzhledem k tomu, že jde i o Starý zákon, který Nová Kralická Bible nemá, jsou použity z ekumenického překladu Bible.)

A) Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Nezabiješ!“

5. Boží přikázání zní: Nezabiješ! Zlé myšlení, spojené s podvodem a manipulací a vyúsťující v nenávist, je kořenem vraždy. Je vražda fyzická, ale i duševní a duchovní. Za všemi třemi formami vraždy je duch lži a smrti. Člověk se nechá zmanipulovat buď vlastním sebeklamem, nebo je oklamán druhými, kterým uvěřil, anebo přímo sugestivními myšlenkami, za kterými je ďábel. Do 5. přikázání patří i ubližování si na zdraví. Dnes je na každé krabičce cigaret napsáno: „Kouření zabíjí!“ I narkotika zabíjejí i alkohol i nemorální život (AIDS, sexuální vraždy, pomsta ze žárlivosti…) i hazardování se zdravím, svým či druhého. Hříchem zabití jsou i aborty, eutanázie…

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

MOHLA SOM BYŤ UŽ NA VEČNOSTI

Pred dvoma rokmi v lete som sa pred desiatou hodinou večer vracala z modlitbového spoločenstva. Bolo ešte šero, ale napriek tomu som sa ponáhľala, pretože som v duši mala akýsi zvláštny nepokoj. Potichu som sa modlila. Cestou som prešla popri nejakej skupine mužov. Nevedela som prečo, ale po chrbte mi behal mráz a triasli sa mi kolená. Keď som prišla domov, ešte som sa chvíľu modlila, kým neprišiel do môjho srdca pokoj. Bolo to zvláštne.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

NAJLEPŠÍ LEKÁR

V noci som nemohla spať, pretože ma bolel zub, a k tomu sa ešte pridalo krvácanie po vytrhnutí druhého zuba. Pretože som zdravotná sestra, brala som ako samozrejmosť, že to musím nejakým spôsobom zastaviť sama a ani mi nenapadlo sa za to modliť. Nepomáhali však ani chladné obklady, a dokonca ani utišujúce lieky. Napadlo mi, že keď už nemôžem spať, budem si čítať životopisy svätých, kým bolesť a krvácanie neprejdú. Čítala som tak asi 2 hodiny o tom, ako svätí mučeníci trpeli a modlili sa…

„PÁN JEŽIŠ ZOMREL ZA TEBA“

Dlhší čas som bola v nemocnici kvôli zlému zdravotnému stavu. Jedného dňa ku mne podišla pani, ktorú som vídavala, ako navštevuje v nemocnici mladú ženu. Prosila ma, aby som zašla k jej dcére a „prehovorila ju“, aby šla na sv. spoveď. Jej dcéra mala 28 rokov a umierala na rakovinu. Matka zavolala kňaza, ale pretože dcéra odmietala spoveď, zostal stáť na chodbe a čakal. Poprosila som najprv Ducha Svätého, aby mi dal svetlo, čo mám v tejto situácii hovoriť. Potom som pristúpila k posteli mladej ženy a snažila sa jej vysvetliť, že by bolo dobré vyspovedať sa, pretože nevieme dňa ani hodiny, kedy nás Pán povolá na večnosť.