Vážený pane prezidente,

obracíme se na Vás s prosbou o pomoc a ochranu našeho monastýru ve Lvově-Brjuchoviči, protože životy sester jsou opakovaně v ohrožení!

Dne 13. 7. 2017 ve 23:30 došlo k útoku na náš monastýr. Neznámá skupina mužů hodila do oken koktejly molotova. V klášteře spalo 30 sester a 5 hostů. Jen Božím zázrakem nedošlo ke katastrofě a z kláštera se nestal hromadný hrob.

 Dnes je svátek všech svatých ukrajinského národa. Tito svatí a mučedníci – to nejsou jen ti nám známí z daleké minulosti, ale je také mnoho hrdinných svědectví víry z poslední doby…

Jedna svědomitá, věřící žena z Ukrajiny, které bylo už více než 85 let, vyprávěla: Když mi bylo 16 let, vyváželi naši rodinu na Sibiř. Ve vagónu byla s námi ještě naše známá, která měla s sebou v tašce své dvouměsíční dítě. Velmi se bála, že zemře. Měla jen jednu starost: Jak dítě zachránit? Ve vagóně tedy všichni společně přemýšleli, co dělat, pomáhali jí a modlili se. Ještě než se vlak dal do pohybu, zahlédli, že jde kolem jiná žena, kterou znali. A tu jim přišla myšlenka, co udělat. Matka vzala tašku s dítětem a šla k policistovi se slovy: „Moc vás prosím, dejte tuto tašku té ženě.“ Žena nevěděla, co je v tašce, ale přijala ji, a tak bylo dítě zachráněno.

„Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům.

Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem,

silám a všemu,co ovládá tento věk tmy,

proti nadzemským duchům zla.“

„Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete,

abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří;

nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé.“

7.6.2017

Státnímu sekretariátu Vatikánu

Vatikán má usilovat o spásu věřících skrze pokání a o obrácení nevěřících skrze misie. Vatikán má bojovat za pravověrné učení proti herezím „pekelných bran“ (Mt 16,18). Pokud se ještě dnes odvolává na autoritu apoštola Petra, je povinen ho následovat v pokání!

K čemu dnes Vatikán mlčí a co podporuje?  

Celosvětově probíhá proces skryté a cílevědomé změny myšlení – antimetanoia. Zasahuje de facto všechny oblasti života.

„A to jsou dary: jedny povolal za apoštoly,

jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia,

jiné za pastýře a jiné za učitele,

aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby,

k budování Kristova Těla.“

30.5.2017

Ve svátek přenesení ostatků sv. Mikuláše, 22. května, byla v chrámu Krista Spasitele v Moskvě patriarchou Kirillem slavnostně uvítána delegace apostatického Vatikánu, která přivezla světcovo žebro. Bylo o něm sugestivně řečeno, že je daleko mocnější než jiné ostatky, které už pravoslavná církev dávno vlastní. Delegaci vedl sekretář papežské rady pro jednotu křesťanů (v herezi), Mons. A. Palmieri a jejími členy byli i představitelé ekumenického institutu v Bari. Prezident RF V. Putin byl nucen papeži Františkovi za propůjčení žebra poděkovat. Kirill podaroval medaile 1., 2. a 3. stupně vatikánské delegaci, která manipulací se svatými ostatky sleduje otevření dveří ekumenismu a pak vytvoření globalizační jednoty s heretickým Vatikánem.

27.5.2017

Katolíci, modleme se před Letnicemi, aby Duch svatý v den Letnic (4. 6. 2017) zavanul a slepý a odpadlický Vatikán prohlédnul! Kéž nastane vzkříšení katolické církve skrze pravdivé pokání!

Islamizaci Evropy otevřely dveře už hereze II. vatikánského koncilu (1965) tvrzením, že máme stejného Boha s muslimy. Je pravdou, že je jen jeden Bůh, ale islám tohoto pravého a jediného Boha neuznává! Islám uznává krvežíznivého Alláha, nejvyššího z 360 pohanských bůžků Mekky. Důkazem toho, že křesťané a muslimové nemají stejného Boha, jsou nepřetržité teroristické útoky na křesťany a rituální odřezávání hlav za víru v křesťanského Boha. Rovněž včera došlo k masovému atentátu na křesťany v Egyptě (28 mrtvých, z toho 2 děti, 22 zraněných).

27.5.2017

V Egyptě bylo včera při atentátu na křesťany, kteří cestovali na bohoslužby, zamordováno přímo v autobuse 28 obětí, z toho 2 děti, a dalších 22 je zraněných.

Kdo je vinen? Bezprostředně islámští teroristé, kteří vykonávají příkazy Koránu.

Kdo vytvořil podmínky? Pokoncilní Vatikán i s Františkem! Přestali hlásat evangelium a začali hlásat lež o stejném Bohu a mírovém islámu.

Dnes František tyto teroristy táhne do každé farnosti v Evropě!

Český národ volá: Stop genocidní islamizaci! Stop 29 tisícům potencionálních teroristů!

Při své pouti do Fatimy 13. května 2010 předpovídal Benedikt XVI., že o stoletém výročí zjevení (2017) spatří svět triumf Neposkvrněného Srdce Panny Marie.

Ale 12. května 2017 papež Bergoglio v podstatě zlikvidoval Fatimu a poselství Matky Boží.

Ve své homilii, díky nebi, četl normální text připravený teology Svatého stolce pro kanonizaci pasáčků, kde je dokonce letmá zmínka o pekle (podle bergogliánské strategie).

Ale když dnes proslovil svůj pravý bergogliánský projev, stalo se něco trapného. Přišel do Fatimy snad přesně proto, aby pronesl slova, která jsou v protikladu ke všemu, co bylo dosud v této svatyni proneseno jinými papeži, kteří sem přišli jako poutníci.

25.5.2017

Podstatou islámu je násilí a nenávist vůči křesťanům a nevěřícím. V koránu je 349 nenávistných příkazů, a proto nelze dělit islám na mírový a džihádistický. O tom svědčí krvavá historie i teroristická současnost.

Pokud by v minulosti papežové nevybízeli k vojenské obraně proti invazi islámu, dnes by už Evropa byla pod vládou půlměsíce, džihádu a šaríi. Současný papež František ale koná opak. Prosazuje sebevraždu křesťanství i Evropy. V Česku to činí kněz T. Halík.

Vláda podepsala kvótu k přijetí 29 000 muslimských imigrantů. Uvědomme si: To není konečné číslo! To je jen počáteční průlom nekontrolovatelné laviny.

Požadavek záchrany národa, a tím i křesťanství, stojí před každým představitelem vlády! Buď bude hrdina, nebo zrádce! Proč? Dnes jde o život nebo postupnou genocidu národa. Kéž je v tomto boji příkladem maďarský premiér a jeho vláda.

Pane, učiň v nás revoluci, kvalitativní změnu myšlení, abychom dokázali, když přijde pokušení k hříchu, říci: „Ne! Já mám strach! Bůh všechno vidí.“ Boží slovo říká: „Nic není skryto, co nebude odkryto.“ Kéž se otevřeme Duchu pravdy, aby nám mohl dát užitečný strach – bázeň Boží! Jinak naše přirozenost reaguje přesně opačně – když máme plnit vůli Boží, přijdou deprese a pak je třeba člověka tlačit doslova buldozerem, dávat pádné argumenty, ukázat, že nic neztratí, naopak mnoho získá – a stejně se nepohne. Například – vybídli jsme církevní hierarchii, aby se postavila za víru, za národ – nikdo z nich to neučinil.

„Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás,

je to Boží dar, není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“

Je třeba si toto Boží slovo správně vysvětlovat. Především: naše spása není z našich skutků. Bůh nám dal milost spasení, je to Boží dar, jak říká Písmo. Takže se nikdo nemůže chlubit. To ale neznamená, že když jsme přijali záchranu, spásu v Kristu, že už nemáme dělat dobré skutky. Máme je dělat ve spolupráci s Boží milostí a ve spojení s Kristem. Ale ten základ – záchrana – ta nám byla dána zdarma. Proto je také třeba, abychom konali misii modlitby. Vyprošovali Boží milost k obrácení konkrétních lidí, a především je třeba prosit, aby na Ukrajině nastalo duchovní vzkříšení.

Ukrajina je ve stavu vnitřního zápasu, zda si uchováme poklad víry v našeho Spasitele Ježíše Krista, anebo zda takzvané náboženství New Age, které je propagováno duchem tohoto světa, nás okrade o živé spojení s Ježíšem, tedy o spasitelnou víru. Tomuto tlaku není vystavena pouze Ukrajina, ale všichni křesťané a všechny křesťanské národy.

Dnes dochází k satanizaci, démonizaci jedince i celé společnosti. Ti duchové manipulují lidmi, ovládají je, jakoby jim posílali maily, sms, či přímo k nim hovořili. Lidé jsou na ně tak napojeni, že ani nemusí mít ještě čipy a už z nich dělají bio-roboty, pochodující duchovní mrtvoly. Pane, co máme dělat? Kdo může tento stav zachránit? Vlastní silou člověk nezachrání ani sám sebe. Ježíši, ale Tys za nás zemřel na kříži a dal jsi nám svého Ducha. Jedině Duch Boží může udělat změnu. Jak potřebná je modlitba jednoty a moci a také prorocká modlitba za vzkříšení národa. V této situaci je opravdu nutné dát Bohu v modlitbě prostor, aby ty hory démonů byly Boží mocí zvednuty, a aby to místo pak nezůstalo prázdné, ale aby přišel, zavanul Duch Boží a oživil suché kosti, jak se modlíme v prorocké modlitbě (Ez 37).

8.5.2017

Páter Zahradníček se v časopisu „Milujte se“ dopustil hrubé manipulace čtenářů s cílem morálně likvidovat ty, kdo brání nejzákladnější pravdy křesťanství. Svůj článek začíná odůvodněním: „Jeden ze čtenářů časopisu „Milujte se“ se obrátil na redakci s otázkou, týkající se různých výzev a dopisů, které rozesílá pomocí emailu tzv. Byzantský katolický patriarchát“.

Po uvedení různých citacích vyvodil nepravdivý závěr: „(patriarchát) se snaží o reformu církve, ale vytvořil další sektu“. Slovo „sekta“ se v katolickém prostředí používalo téměř pro všechny nekatolíky. Dnes ale slovo „sekta“ představuje hlavně destruktivní skupiny, které se dopouštějí zločinů, někdy i masových sebevražd. Po navození tohoto dojmu dá výrazný citát: „Koho ďábel nemůže zastavit…“ Tím patriarchát postaví do role spolupracovníka s ďáblem, a pak vloží dlouhý text od Mons. T. Holuba, sekretáře ČBK (2012) pod názvem: „Vysvětlení ke kauze bývalých členů basiliánského řádu“. Hned za citovaný text velkými písmeny dodá: „Satan si dokáže navléct i šaty pokory… (sv. F. Kowalska).“ Pak do černobílé fotografie vloží výrazné odsuzující citace. Rovněž dodá fotografii patriarchy Eliáše a pak jakoby objektivně, ale bez vysvětlení napíše: „Vyhlášení exkomunikace na papeže Benedikta XVI. a Jana Pavla II. (1. 5. 2011).“ Jaký je z toho všeho závěrečný dojem? Čtenář uvěří, že patriarchát, jak navodil autor, je nebezpečná sekta, kterou, podle něho, prý „postrkuje ďábel“ a která prý „si bere šat pokory jako satan“.

Zlo a klam, který vede k rozkladu, starý člověk v nás přijímá a realizuje, ale když se mu poví pravda k jeho dobru a k dobru blízkých, buď pro to nic neudělá anebo ji dokonce odmítne. Můžete mu i vše názorně vysvětlit, ukázat, že jde o rozumné, jasné a logické věci, ale to nic nepomůže. Když někdo chce např. ve škole udělat přednášku proti narkomanii, najde se jeden drzoun, který hodí nějakou poznámku, a všichni se začnou smát, protože uvěří jeho frázím. Když však přednášející poví něco rozumného, to už mládež nebere. Anebo když se rodiče snaží vštípit dítěti rozumné zásady osvědčené životem, aby ho varovali a ochránili před zlem, jeho reakce je: „To je zastaralý názor.“ Když však nějaký frajer udělá úplnou hloupost, všichni ho v tom napodobují. Jak přijde jedno děvče do školy neslušně oblečené, všechna děvčata jej také hned napodobují. Rodiče pak mohou prosit: „Nechoď tak vyzývavě oblečená. Nechoď na diskotéku. Nechoď s tím chlapcem… Můžeš se ještě nakazit AIDS…“ Ale to nic nepomůže.

„V Jeruzalémě u Ovčí brány je rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí. V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých čekajících na pohyb vody. Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí.“ (J 5,2-4) Byl tam i jeden člověk, který byl nemocný 38 let. To je velmi dlouhá doba. Představte si, že byste byli 38 let nemocní. To není půl roku nebo rok, ale 38 let! A on čekal… Měl naději, že bude uzdraven. Nikdy k tomu však nedošlo. Proč? Neměl nikoho, kdo by mu pomohl. Ježíš se ho zeptal: „Chceš být zdráv?“ Nemocný neřekl přímo „ano“; řekl to jiným způsobem. Odpověděl Ježíši: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě donesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde.“ (J 5,7) Jinými slovy řekl: Nemám možnost. Jiní jsou uzdravováni, ale já ne. Ježíš mu nevysvětluje, kdo je. Promluvil k němu jen velmi krátce, jen jednou větou: „Vstaň, vezmi své lože a choď!“ (J 5,8) A co se stalo? „A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lože a chodil.“ (J 5,9)

Toto slovo života bychom mohli nazvat: „Přešli jsme od smrti k životu“. „I vy, kteří jste byli mrtví pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve žili…“ Bez Krista člověk žije ve svých vinách a hříších a je duchovně mrtvý. Je zde určitá síla, která ho drží v systému smrti. Apoštol říká, že je to běh, neboli systém tohoto světa, který člověka vede k tomu, aby poslouchal démonská vnuknutí, tedy vládce nadzemských mocí, o kterém apoštol říká, že je to duch zla. Kde působí tento duch, tento vládce nadzemských mocí? Působí dosud v těch, kteří vzdorují Bohu.

Ve verši 3. se píše: „I my všichni jsme k nim kdysi patřili. Žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy, a tím jsme nutně propadli Božímu soudu tak jako ostatní.“ Ale ve 4. verši je ukázáno východisko: „Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu v Kristu, když jsme byli ještě mrtví pro své hříchy.“