Rozjímání nad Ef 2,1-2

Toto slovo života bychom mohli nazvat: „Přešli jsme od smrti k životu“. „I vy, kteří jste byli mrtví pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve žili…“ Bez Krista člověk žije ve svých vinách a hříších a je duchovně mrtvý. Je zde určitá síla, která ho drží v systému smrti. Apoštol říká, že je to běh, neboli systém tohoto světa, který člověka vede k tomu, aby poslouchal démonská vnuknutí, tedy vládce nadzemských mocí, o kterém apoštol říká, že je to duch zla. Kde působí tento duch, tento vládce nadzemských mocí? Působí dosud v těch, kteří vzdorují Bohu.

Ve verši 3. se píše: „I my všichni jsme k nim kdysi patřili. Žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy, a tím jsme nutně propadli Božímu soudu tak jako ostatní.“ Ale ve 4. verši je ukázáno východisko: „Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu v Kristu, když jsme byli ještě mrtví pro své hříchy.“

Je důležité, abychom se nevraceli pod vládu ducha lži, především, abychom se nevraceli k různým pověrám a věštícím praktikám ani k starým či moderním způsobům magie a věštění, které jsou prosazovány a nabízeny i v masmédiích. Ať už je to propagace zvěrokruhu a s ním spojená víra, která se podřizuje duchu lži, anebo je to víra v různé senzibily či tzv. alternativní léčebné praktiky spojené s jinem, jangem, různými energiemi, či je to feng-šuej – výzdoba bytů, magické předměty a podobně. Člověk tím vším postupně ztrácí spasitelnou víru i důvěru v Boží pomoc.

V evangeliu za Ježíšem přicházeli nemocní a On je uzdravoval, a to nejenom na těle, ale i na duši. A Kristus je stejný, jen je třeba, abychom i my měli stejnou víru, a věděli, že když nás Bůh hned nevyslyší, že to má svůj význam, abychom byli trpěliví. Bůh i skrze utrpení sleduje naše vyšší dobro, i když to nechápeme. Pokud dokážeme být ve zkouškách věrní, On nám pak ukáže, anebo přímo zjeví, k čemu bylo potřeba tak dlouhé zkoušky víry. Žádná modlitba a důvěra v Něho není zbytečná. Čím déle musíme prosit, tím bude jednou větší požehnání. Vzpomeňme na sv. Moniku, která se modlila za obrácení Augustina 18 let, a jsou i jiní, kteří se modlili za obrácení dokonce 60 let. Tím větší pak ale byla Boží milost, která jim byla dána.

Stáhnout: Rozjímání nad Ef 2,1-2