Pět částí Svěcení neděle: Část 2.

Druhá hodina

Zjevení andělů

a) Zamyšlení nad Božím slovem

V neděli, brzo ráno, ještě za tmy, přichází Maria Magdaléna a druhá Marie do zahrady, kde byl Ježíš pochován. Nedaleko od hrobu je vyděsí prudké zemětřesení. Zjevuje se jim anděl Páně. Vidí ho, jak sestupuje z nebe, odvaluje od vchodu do hrobu velký kámen a sedá si na něj. Ženy s údivem hledí na andělovu tvář. Jeho obličej je jako blesk a rovněž roucho je zářivě bílé jako sníh třpytící se na slunci. Svědky tohoto oslnivého zjevu jsou i vojáci strážící Ježíšův hrob. Teď však leží na zemi jako mrtví, poraženi hrůzou z přítomnosti anděla. I ženy jsou vyděšené, ale hledí na nebeské zjevení s nadějí.

Teď jim anděl zvěstuje: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl.“ (Mt 28,5-7)

Po nich přišly ke hrobu i jiné ženy, které nesly masti. Vešly do hrobu a tělo Pána Ježíše tam nenalezly. Viděli zde však dva muže v zářivě bílém rouchu. Ti jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tu, byl vzkříšen…“ (Lk 24,5-6)

I já často hledám živého mezi mrtvými, když zůstávám v duchu nevěry, sebelítosti či jiného klamu. V tomto duchu však Ježíš není. Skrze pokání musím z tohoto ducha vyjít, abych se setkal s živým Ježíšem.

b) Citování Božího slova (5 minut):

Všichni opakujeme: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen.“

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Společně řekneme: „Je-ho-šu-á-á-á [*]“ a jeden dodá: „Ty jsi vstal z mrtvých! Ty jsi ve mně a já v Tobě!“

d) Zpěv (5 minut):

Osobně prožívám radostnou zvěst anděla: „Ježíš vstal z mrtvých!” Píseň: „Zmrtvýchvstal Ježíš náš Pán“.

Zjevení Marii Magdaléně

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Kristus se nejdříve ukázal Marii Magdaléně. Ona byla svědkem momentu, kdy anděl ráno odvalil kámen a oznámil, že Ježíš v hrobě není, neboť vstal z mrtvých. Oznámila to apoštolům, ale pak se vrátila k hrobu, a tu se podruhé setkává s andělským zjevením. Anděl jí řekl: „Proč pláčeš?“ Ona odpověděla: „Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.“ Když to řekla, obrátila se a vidí, že Ježíš tam stojí, ale nevěděla, že je to On. Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš, koho hledáš?“ Myslela, že je to zahradník a odpověděla: „Pane, jestli jsi ho vzal ty, řekni mi, kdes ho položil.“

Nepoznala Ježíše, dokud jí neotevřel oči a dokud ji neoslovil jménem. Teprve tehdy vykřikla: „Rabbuni!“, což znamená: „Mistře!“

Ježíš osvobodil Magdalénu od démonů a odpustil ji všechny hříchy. Ježíš se ptá i tebe: „Koho hledáš?“ Své potěšení, hřích? V něm štěstí nenajdeš. Hledáš Ježíše? Hledáš na modlitbě Jeho tvář? Kde je Ježíš? On odpovídá: „Já jsem s tebou po všechny dny tvého života.“ (srov. Mt 28,20)

b) Citování Božího slova (5 minut):

všichni opakujeme: „Ježíš řekl: ‚Proč pláčeš? Koho hledáš?‘“ (J 20,15)

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Uvědom si z jaké konkrétní závislosti tě Ježíš vysvobodil: z alkoholismu, nečistoty, strachu, kariérismu, okultismu…

Společně řekneme: „Rabbuni“ a jeden dodá: „Tebe hledám! Tys mě osvobodil z hříšné závislosti.“

d) Zpěv (5 minut):

Osobně prožívám, že Ježíš je tu a oslovuje mě jménem. Zpívám píseň: „Ježíš, nejkrásnější ze všech jmen…“ a klaním se až k zemi. Děkuji Ježíši, že mě osvobodil z konkrétní závislosti.

(pokloním se)

Zjevení ženám

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Ženy, které nesly drahé masti, byly svědky toho, že hrob je prázdný. Poté viděly dva mladíky (srov. Mt 27,52-53). Ti jim řekli, že Ježíš vstal z mrtvých, aby to zvěstovaly apoštolům. Slova žen však apoštolům připadala jako blouznění (srov. Lk 24,9-11).

Znovu se vrátily ke hrobu, a když odtamtud odcházely, sám Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny!“ Ženy se vrhly k Jeho nohám, objímaly je a klaněly se mu. Ježíš jim řekl: „Nebojte se!“ (Mt 28,9-10)

Ďábel i jeho lidé užívají celou řadu psychologických metod k zastrašování těch, kdo chtějí žít s Ježíšem a svědčit o Něm.

Ježíš je pravý Bůh. On přemohl hřích i smrt. Ženy se mu klaní – jedinému pravému Bohu. Ježíš je povzbuzuje: „Nebojte se!“

Komu a čemu se klaním já? Penězům? Hmotným věcem? Kariéře? Falešným filosofiím? Moderním psychologiím? Veřejnému mínění? Duchu nečistému? Hříchu či pohanským praktikám? Koho, anebo čeho se bojím? Zesměšňování? Psychologických tlaků? Lidí? Ježíš i tobě nyní říká: „Neboj se!“

b) Citování Božího slova (5 minut):

Prožívám setkání žen s Ježíšem, a nyní i své setkání s Ním.

Všichni opakujeme: „Ježíš se zjevil ženám a řekl: ‚Nebojte se!‘“

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Uvědomuji si, že musím změnit myšlení: Čeho se konkrétně bojím? Teď dávám tento strach Ježíšovi a vyznávám, že právě v tomto Mu důvěřuji.

Společně řekneme: „Je-ho-šu-á-á-á“, а jeden dodá: „Nebojím se, důvěřuji Ti.“

d) Zpěv (5 minut):

Osobně prožívám, že vzkříšený Ježíš je teď tady. Při zpěvu „Adoramus te Domine“, což znamená „Klaníme se Ti, Pane“, se klaníme. Děkuji Ježíši za to, kdy mi pomohl.

 (pokloním se)

_________________________________________________________________________________________________________________