Pět částí Svěcení neděle: Část 4. – pravdy k Duchu svatému

Čtvrtá hodina – pravdy k Duchu svatému

Křest Duchem svatým

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Ježíš řekl: „I vy dostanete sílu Ducha svatého, a budete mými svědky.“ (Sk 1,8) Podmínkou přijetí Ducha svatého je pokání: „Obraťte se… a přijmete dar Ducha svatého. Neboť to zaslíbení platí vám i všem kteří jsou daleko …“ (Sk 2,38-39)

Je třeba skrze neustálé pokání znovu a znovu přijímat Ducha svatého! Znamená to vycházet z temnoty hříchu a vcházet do Božího světla, ze lži do pravdy, ze smrti do života! Každé postavení se do světla vyžaduje zapření sebe.

Vždy, když konáme pokání, tedy vcházíme do Boží přítomnosti a zde vyznáváme svůj hřích a víru v sílu Ježíšovy krve, znovu přichází Duch svatý a dává světlo a sílu k poznání a k realizování Boží vůle! „Duch svatý se za nás přimlouvá vzdechy nevyslovitelnými.“ (Ř 8,26) Pokud přijímáme Ducha svatého v plnosti, duch světa musí z naší duše ustoupit!

Abychom byli Kristovými svědky, máme přijat sílu Ducha svatého. Bez této síly budeme ne svědky, ale zrádci. Proč? Protože v nás je otrávený kořen – hříchem narušená přirozenost – a ta snadno věří lži a na druhé straně zpochybňuje pravdu. Tento tlak temnoty a hříchu je v nás, proto potřebujeme Boží sílu, abychom nezapřeli Krista, ale naopak o Něm svědčili a byli ochotni pro Něj i život obětovat.

Máme přijmout sílu Svatého Ducha, abychom byli Kristovými svědky.

b) Citování Božího slova (5 minut):

Všichni opakujeme: „I vy přijmete sílu Svatého Ducha a budete mými svědky.“ (Sk 1,8)

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Společně řekneme: „Je-ho-šu-á-á-á [*]“ a jeden dodá: „Přijímám sílu Ducha svatého, abych byl Tvým svědkem.“

d) Zpěv (5 minut):

Osobně prožívám, jak na apoštoly sestupuje Duch svatý a v tuto chvíli Ho s vírou a v plnosti přijímám.

Modlitba v jazyku (srov. Sk 2,4).

Křest ohněm

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Ježíš řekl: „Oheň jsem přišel hodit na zem, a co chci, ať hoří.“ (srov. Lk 12,49-50) O jaký oheň jde? O oheň čisté Boží lásky – agapé – který hoří touhou po Bohu a záchraně nesmrtelných duší. O Ježíšovi je řečeno: „On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.“ (Mt 3,11) Tento očistný oheň, který je také spojen s Duchem svatým, spaluje už zde na zemi strusku našeho egoismu a hříšných závislostí. Ať očišťuje i náš rozum, vůli, paměť, pocity, srdce, vzpomínky, představy, plány… Ať nás uvádí do plné pravdy.

Nad apoštoly se ukázaly ohnivé jazyky. Sám Ježíš tento oheň hodil na zem a chce, ať hoří. K tomu dodává komentář, že nepřinesl na zem falešný pokoj, ale rozdělení. Je to tak proto, že mnozí hrdě odmítnou Boží království a tvrdě se postaví i proti členům vlastní rodiny.

Tento oheň působí duševní bolest, ale zároveň očišťuje duši!

Boží vůlí je, aby byl tento oheň hozen a aby hořel. Nepřátelé Krista se ho snaží uhasit! Já ale chci, aby hořel. Ať ve mně hoří! Už hoří!

b) Citování Božího slova (5 minut):

Všichni opakujeme: „Ježíš řekl: ‚Oheň jsem hodil na zem, a co chci, ať hoří!‘“ (srov. Lk 12,49-50)

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Neviditelný oheň ve mně nyní spaluje sílu hříchu. Společně řekneme: „Je-ho-šu-á-á-á“ a jeden dodá: „Ať ve mně hoří!“

d) Zpěv (5 minut):

Osobně prožívám tuto pravdu a vírou si uvědomuji realitu: „Už hoří!“ Neviditelný oheň ve mně nyní spaluje sílu hříchu. Píseň: „Duchu Boží“ (viz vysvětlující text níže a na str. 43)

Dar proroctví

a) Zamyšlení nad Božím slovem

V listě ke Korinťanům je napsáno: „Usilujte o lásku a dychtěte po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali.“ (1Kor 14,1-3) Apoštol Pavel dále vysvětluje: „Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, povzbuzení a útěše.“ Tedy při prorokování nejde o nějaké věštění, ale o budování, povzbuzení a útěchu.

Dnes každý obrácený křesťan musí nejvíce dychtit po daru proroctví. Proč? Protože společným pramenem jak Písma, tak i daru proroctví je týž Duch svatý! Duch pravdy!

Dnes ale Písmo svaté vysvětlují heretičtí teologové, a to přes brýle takzvané historicko-kritické metody. Za touto metodou je „pseudodar“ antiprorocký a duch lži.

Ovocem Ducha pravdy je věčný život. Ovocem ducha lži je věčná smrt.

Model, jak vysvětlovat Písmo svaté, dává apoštol Petr ve svém kázání v den Letnic. (Nejprve reaguje na to, co se stalo: Apoštolé jsou naplněni Duchem svatým a vnějškově se to projevuje tak, že mluví novými jazyky a prorokují. Petr odcituje proroka Joéla 3,1-5: „I na své otroky a na své otrokyně v oněch dnech vyleji ze svého Ducha, a budou prorokovat.“ (Sk 2,18) Potom hned jde k podstatě, a tou je Ježíš Kristus a Jeho vykupitelská smrt i Jeho zmrtvýchvstání. Ukazuje, že pravda zmrtvýchvstání je obsažena v Žalmu 16,8-11: „Neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj svatý rozpadl v prach.“ (Sk 2,27) Petr řekl: „Zde mluví prorok David ne o sobě, ale o vzkříšení Krista.“ Pak cituje Žalm 110,1: „Řekl Pán mému Pánu: ‚Usedni po mé pravici.‘“ K tomuto Petr dodává: „Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem.“ (Sk 2,36))

Jaké bylo ovoce tohoto prorockého kázání? „Byli zasaženi ve svém srdci a řekli: ‚Co máme dělat?‘“ Petr jim odpověděl: „Obraťte se … A dostanete dar Ducha svatého.“

b) Citování Božího slova (5 minut):

Všichni opakujeme: „Dychtěte po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali.“ (1Kor 14,1)

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Společně řekneme: „Je-ho-šu-á-á-á“, a jeden dodá: „Teď přijímám dar proroctví!“

d) Zpěv (5 minut):

Osobně prožívám tuto pravdu, zůstávám ve vděčnosti: „Děkuji za dar proroctví.“ Píseň: „Sláva, sláva, Aleluja.“

Vysvětlení ke zpěvu v jazycích: (v druhé části při modlitbě „Křest ohněm“) jeden drží melodii a zazpívá se dvakrát píseň „Duchu Boží“ spolu s ostatními táhlým způsobem a potřetí už jen jeden tiše zpívá základní melodii a ostatní začnou preludovat improvizovaně různé melodie, ale duchem si uvědomují, že teď jsou před Bohem, svůj osobní vztah k Němu a chválí Boha, už ne slovy, ale jen zpěvem. Je dobré si při tom například uvědomit obraz, že stojím před Kristem, On mě svou krví zbavil všech hříchů a já Mu za to teď děkuji, anebo si uvědomit moment své smrti, jak vcházím do světla před Krista, s vědomím, že On mi odpustil hříchy a svou smrtí mě zachránil. Jde vlastně o modlitbu v Duchu, v tu chvíli „se za nás Duch Boží přimlouvá vzdechy nevyslovitelnými“ (viz Ř 8,26). A pokud přijdou někomu i nějaká neznámá slova, tak je může klidně zapojit do zpěvu a být si vědom, že v tu chvíli je Duch Boží skutečně přítomen a působí.

Ve 3. části modlitby k Duchu svatému, když se opakují slova: „Teď přijímám dar proroctví“ ať si každý uvědomí konkrétní situace, o kterých ví, že ho ten den, popřípadě budoucí týden, čekají. Bude třeba, aby v nich Duch svatý dával světlo a moudrost a už nyní, daných 5 minut, o to každý prosí a potom dalších 5 minut při zpěvu děkuje. Tedy jde o konkrétní záležitosti.

_________________________________________________________________________________________________________________