Rozjímání nad Ř 8,2

„Neboť zákon Ducha života v Kristu Ježíši,

vysvobodil mne od zákona hříchu a smrti.“

My žijeme v čase. Fyzickou smrtí vcházíme do věčnosti. Apoštol nám připomíná: „Vykupujte čas!“ Jak ho máme vykupovat? Tak, že chodíme ve víře, tedy v Božím Duchu, a tím zůstáváme v Kristu. Kdo zůstává v sobě, tedy ve svém rozumu, ve své vůli a ve svých citech, je pod mocí zákona hříchu. Kdo je v Kristu Ježíši, pod mocí zákona hříchu není. Celé tajemství vítězného života je vcházet ve zkoušce vírou v Krista a zůstávat v Něm. Pokud ztratíš jednotu s Kristem, podlehneš zákonu hříchu a zhřešíš. Co máš dělat? Uvědom si svou ubohost a hned konej pokání. Jak? V duchu se postav pod Kristův kříž a vyznej svůj hřích. Vírou v moc Kristovy krve přijmi odpuštění. To je první krok. Tím ale ještě nejsi v Kristu Ježíši. Musíš se vírou sjednotit s Kristem ukřižovaným tak, že Mu vydáš svou vůli. Pak už působí zákon Ducha. V tu chvíli ani hřešit nemůžeš, protože jsi svou vůlí plně ztotožněn s Kristovou smrtí, kterou On přemohl moc hříchu i v tobě.

Tento poklad, kterým je Kristus v nás, máme v hliněných nádobách. Je proto třeba pokory, bdělosti a opatrnosti. Probíhá boj, „kdo stojí, hleď, abys nepadl“ (1Kor 10,12). Člověk padá, protože je klamán vlastní porušenou přirozeností, tedy tělem, démony i duchem světa. Proč ho klamou? Proto, aby ztratil spojení s Kristem. My ale naopak musíme stále sledovat poslední cíl, kterým je spása své vlastní duše. Neznáme den ani hodinu své smrti, proto musíme být stále připraveni, jak nás k tomu vybízí samotný Ježíš. Ze svých zklamání a proher nepropadejme beznaději, ale učme se životní moudrosti.

Například: Věřící žena má časté konflikty se sousedkou. Stále si dává předsevzetí, že už se s ní nebude hádat. Přijde ale úplně nová situace a zase prohraje. Nechce se hádat, má dobrou snahu, svou myslí slouží zákonu Božímu, svědomí jí říká, že hádat se je zlé. Nechce to, ale vždy své předsevzetí poruší. Proč? Protože tělem, tedy svým egem, slouží zákonu hříchu. První stupeň pokory je, že si alespoň přizná, že to tak je. To je první krok na cestě k osvobození. Co musí dělat dál? Na modlitbě musí probojovat vztah k sousedce a povýšit nad osobní hořkost vztah k Ježíši. Zde dostane světlo. Možná důvodem hněvu sousedky je dřívější křivda, které se vůči ní dopustila a kterou si před modlitbou vůbec neuvědomovala. Třeba ji svou pýchou a přehlížením provokovala. Takže musí vědět, že pro svou hříšnost trpí spravedlivě a že určitou pravdu sousedka má, i když ne ve všem. Musí si stanovit, že když ji bude sousedka s emocemi a nespravedlivě obviňovat, že kvůli Ježíši vypne obranný systém svého ega a trpělivě se nechá pokořovat. V této kritické chvíli se bude snažit uvědomovat si Ježíšovo utrpení. Bude zůstávat s Ním a v duchu myslet na Jeho ponížení a utrpení, které Mu zavdala i svými hříchy v minulosti. A k ponížení, které jí působí sousedka, se v tu chvíli bude stavět jako k spravedlivému očistci za své minulé hříchy. V duchu vidí, jak Ježíše bičovali, vrazili na hlavu trnovou korunu a přitom Mu plivali do tváře a zesměšňovali Ho. Kriticky si přitom uvědomuje, že Ježíš trpěl nevinně, ale ona ne. Trpí nyní za své minulé hříchy. Svou bolest a pokoření však spojuje s Ježíšovou bolestí. Pak na slova sousedky nebude reagovat obranným způsobem, ani sebelítostí či nenávistí a pomstou. Pokud bude stát v jednotě s Kristem a zároveň v pokoře vůči sousedce, zvítězí a pomůže k vítězství i své sousedce a k navázání přátelských vztahů. Pak není pro ni těžké se omluvit. Tento princip je v duchu Kristova evangelia. Takto vyjít z konfliktu, to už je chození v Duchu Božím a je spojeno s vítězstvím nad zákonem hříchu.

Závěr:

Pamatuj, že bez pokání a modlitby i sebelepší rady svatých otců i zaslíbení Písma budou pro tebe neúčinné.

Stáhnout: Rozjímání nad Ř 8,2