Rozjímání nad Mt 5,16

„Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky

a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“

Minulé dva týdny jsme se zamýšleli nad Božím slovem Sk 1,8: „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“ Tedy máme svědčit lidem, jak jsme probrali v krátkém biblickém kurzu na téma svědectví. Máme svědčit, tedy být martyres, i za cenu pronásledování, zesměšňování, či dokonce za cenu ztráty vlastního života jako apoštolové. Máme být svědky živého Ježíše, který byl ukřižován a vstal z mrtvých! Čtyřicet dní se po svém zmrtvýchvstání zjevoval, a to nejen apoštolům, ale i několika stům lidem a dokazoval tím své božství.

Nyní máme dva týdny pokračovat v myšlence na svědectví. Můžeme si znovu oživit některé pravdy z předcházejícího rozjímání nad slovem života, které je bohaté na citáty z Písma svatého. Obsahuje i poučení o tom, jak máme konkrétně svědčit slovem i životem. Nyní se zamyslíme nad svědectvím životem. Ježíš nás k tomu vybízí: „Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“

Jaké světlo má svítit před lidmi? Světlo Kristovy pravdy, kterou jsme vnitřně přijali a kterou v konkrétní situaci realizujeme a dáváme tak dobrý příklad lidem. Rodiče vychovávají své děti ani ne tak slovem jako svým příkladem. Říká se: „Slova povzbuzují, ale příklady táhnou.“ Někdo dovede pěkně mluvit o víře, o Pánu Ježíši, ale svým životem i svými zlozvyky de facto popírá to, co říká. A to je velká škoda. Proto je třeba si uvědomit, jak důležité je dávat dobrý příklad našim bližním, a to svou trpělivostí, odpouštěním, ochotou pomoci, poradit, povzbudit, sdílet s nimi bolest, dát jim dobrou radu. Ukázat jim na svém životě, že my vážně počítáme s Bohem a s Jeho zákony, které se snažíme zachovávat a respektovat. Lidé mají pro náš dobrý život velebit našeho Otce. My svým svědectvím života děláme vlastně našemu nebeskému Otci reklamu. Ti, kteří mají slabou víru, mohou být povzbuzeni k důvěře v Něho. Ti, kteří nevěří, jsou vedeni k zamyšlení, aby hledali cestu k Bohu. Bez Boha člověk na zemi není šťastný a nešťastný je pak po celou věčnost. I když nás nikdo nechválí, neuznává, ba naopak zesměšňuje, my máme o Bohu svědčit svým životem. Ano, je svědectví slovem a je svědectví životem. Obojí je potřebné.

Stáhnout: Rozjímání nad Mt 5,16