Rozjímání nad 2 Kor 5,21
Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem,
abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.
Před tímto slovem jsou související verše, počínaje 14. veršem: „Vždyť nás má ve své moci láska Kristova – nás, kteří jsme pochopili, že jeden zemřel za všecky, a že tedy všichni zemřeli; a za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal. A tak od nynějška už nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek. Ačkoli jsme dříve viděli Krista po lidsky, nyní ho už takto neznáme. Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem!“
Ježíš skutečně nepoznal hřích, ale kvůli nám vzal dědičný hřích, ložisko zla, které narušilo naši lidskou přirozenost, na sebe. Doslova jako by se ztotožnil s hříchem, a to z lásky k nám, abychom v Něm dosáhli Boží spravedlnosti, tedy ospravedlnění od hříchu. Ježíš spravedlivě zaplatil za hřích a my, kteří v Něho věříme a jsme Mu věrni, Mu dáváme své hříchy, a to nejlépe hned, když jsme se jich dopustili. Úkon lítosti můžeme vyjádřit i gestem – pravou rukou se mírně udeříme do hrudi a nejlépe třikrát potichu poprosíme: „Hospody, pomiluj!“
Je velmi užitečné rozjímat o tom, co za nás Ježíš vytrpěl, když se jakoby ztotožnil s hříchem, tedy vzal na sebe ložisko zla, hřích, ale také všechno zlo, které z tohoto ložiska, tedy z dědičného hříchu, vychází. K rozjímání slouží svatý růženec, nebo když se modlíme rozjímání nad sedmi slovy z kříže.
Tedy slovo života, které si budeme opakovat dva týdny, nám má připomínat: Za mě a za mé hříchy jsi, Ježíši, trpěl v Getsemanech, při bičování, na křížové cestě i na kříži, abych já skrze Tvoji oběť získal Tebe, Beránka neposkvrněného, a tím i odpuštění hříchů, tedy Boží ospravedlnění.
Stáhnout: Rozjímání nad 2 Kor 5,21
