Rozjímání nad Ž 9,16
„Národy klesly do pasti, již udělaly,
v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha.“
Křesťanské národy, které odpadly od Boha, skutečně padly do pasti, kterou si tím udělaly. V síti, kterou nastražily, uvízla jim noha. V žalmu je ukázáno na člověka, který je věrný Bohu, ale i na nepřátele Boží a na nepřátele toho, kdo Bohu slouží.
V 6. verši je řečeno: „Okřikl jsi, Bože, národy, do záhuby jsi svrhl svévolníka…“ Jaký bude konec těch, kdo se stali nepřáteli Boha? V 7. verši: „Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky, vyvrátil jsi jejich města a památka po nich zašla.“
Žalm ukazuje na Hospodina, který je nejvyšším Vládcem, Jemu patří všechno, co On stvořil. V 8. verši je řečeno, že Hospodin bude trůnit věčně. V 9. verši, že rozsoudí svět spravedlivě. A co se týče toho, který se drží Hospodina, tak v 10. verši stojí: „Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným.“ A verš 11.: „V Tebe nechť doufají, kdo znají Tvé jméno! Vždyť ty, kdo se doptávají po Tvé vůli, neopustíš, Hospodine.“ Pak je řečeno, co čeká svévolníky a co ubožáky – ty, kteří nechodí v pýše, ale chodí před Bohem v pravdě. Verš 18.: „Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny národy jež na Boha zapomněly, ubožák však nikdy neupadne v zapomenutí.“ A poslední dva verše žalmu: „Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci! Ať už národy stanou před Tvým soudem! Hospodine, zdrť je strachem, ať si národy uvědomí, že jsou jen lidé!“
V současné době vidíme, že národy byly zdrceny strachem, ale ne ze smrti a z Božího soudu tak, aby je to vedlo k pokání, ale propadly umělé panice. Pokání však nekonají. Odstrašujícím případem je odpadlý Vatikán s pseudopapežem Bergogliem. Zde není ani kapka pokání. Buďme vděčni Bohu, že nám uchoval pravou víru, víru otců a pradědů. Gender a hereze, líbání nohou transsexuálům, rušení morálních a Božích zákonů, zavádění sňatků sodomitů v chrámě (viz Německo), Amazonie s démonem Pačamamou a její intronizace v chrámu sv. Petra, to není víra našich otců a praotců ani apoštolů, ani svatých.
Díky patří všem misionářům, kteří v minulosti s nasazením života hlásali evangelium národům. Všem, kteří dokonce i jako mučedníci obětovali své životy při svědectví evangelia. Dnes stojíme ve vážné situaci. Koronavirus, vakcinace, čipizace, redukce lidstva a pak realita Božího soudu, smrti a věčnosti. Poslední slovo má Bůh, i když se zdá, jako by ti, kteří se postavili proti Bohu a skrze lež prosazují smrt, byli vítězi. V nikom jiném ale není spásy, než jedině v Ježíši Kristu. Náš život na této zemi je jenom krátkou poutí, naším domovem je věčný život, který nám připravil Ježíš. Je jen jedna starost, abychom tento věčný život, toto místo v nebi, které On nám připravil, neztratili. My, kteří jsme dostali milost poznání Krista, odpuštění hříchů v Jeho jménu, musíme bojovat boj víry do konce.
Když budeme opakovat toto slovo života, uvědomujme si ke svému poučení, jaký je konec jedinců či národů, kteří odpadnou od Boha.
Stáhnout: Rozjímání nad Ž 9,16
