Rozjímání nad 1Kor 6,19-20
Tomuto verši předchází 18. verš, kde je napsáno: „Varujte se smilstva, žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, se netýká jeho těla, kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.“ Boj proti smilstvu – morální nečistotě – vyžaduje hrdinství, zvláště u mladého člověka. Můžeme ho nazvat přímo nekrvavým mučednictvím. Svatí radili několik principů. Např. in fuga salus – v útěku je záchrana. Druhým heslem bylo: principiis obsta – odpírej v začátku. Ježíš na toto téma říká: Pohoršuje-li tě tvá pravá ruka, usekni ji, pohoršuje-li tě noha, usekni ji, pohoršuje-li tě tvé oko, vyloupni jej a odhoď od sebe. Lépe je vejít do Božího království s jedním okem či s jednou rukou, než s oběma být uvržen do pekelného ohně.
V dnešní přesexualizované době, kdy duch světa zamořil prostředí natolik, že už malé děti mají svou čistou mysl a obrazivost systematicky znečišťovanou a jsou přímo nuceny, aby se staly otroky nečistoty, mluvit o čistotě – této andělské ctnosti – vypadá jako utopie. Samozřejmě, jednostranně povědět požadavky evangelia a nedat vhodné prostředky k boji, může vést až k psychickému zhroucení. Výchova mladé generace k čistotě je v dnešní době největším problémem lidstva. Proto také mládež v pubertě, i když vyšla z dobrých křesťanských rodin, masově prodělává krizi a mnozí ztrácejí víru v Boha, kterou měli v dětství. Důvodem není rozum, ale to, že člověk nechce nazvat hřích hříchem, nechce proti němu bojovat, a proto ve své pýše odhodí Boží zákon a začne Boha zesměšňovat. Tváří se při tom, že je na vědecké úrovni. Tak tomu bylo v době tzv. vědeckého atheismu, jak jste to mnozí z vás ještě zakusili. Dnes se nebojuje proti Bohu tímto způsobem, ale jiným. Člověku jsou vnucováni jiní bohové – různé energie, věštění, magie, pohanské praktiky, které dovolují otvírat se v meditacích nečistým démonům, tvářit se na tzv. duchovní úrovni a mluvit o duchovních zkušenostech.
V tomto boji za čistotu dnes kromě klasických prostředků, které v minulosti sloužily – jako úcta k Panně Marii, svátosti, pravidelná modlitba a pravdivé společenství (nebýt sám) – je třeba ještě dnes připojit vědomé vyhýbání se nečistotám, které jsou v internetu.
Boží slovo říká tři pravdy: 1) naše tělo je chrámem Ducha svatého, 2) Duch Boží v nás přebývá, 3) nepatříme sami sobě. K tomu dodává, že za nás bylo zaplaceno výkupné. Tím je Kristova smrt na kříži! Máme proto svým tělem oslavovat Boha. Jinde Písmo říká: „Tělo není pro smilstvo, ale pro Pána.“ (v. 13) Život je krátký, navíc nevíme dne ani hodiny, proto máme být stále připraveni na odchod z tohoto světa, na Boží soud a věčnost. Když přijdou různé nemoci, slepota, ochrnutí, gangréna spojená s uřezáním nohou, cukrovka, alergie, rakoviny, infarkty, mozkové mrtvice…, uvědomme si, že jsme živým chrámem Božím, že Duch Boží v nás přebývá a že jsme byli vykoupeni za nejvyšší cenu. Ne zlatem ani stříbrem, ale krví našeho Pána Ježíše Krista. Proto i své životní utrpení a kříže máme spojovat s Kristovým křížem, s Jeho smrtí a stávat se smírnými oběťmi za spásu nejen svou, ale i našich bližních.
Stáhnout: Rozjímání nad 1Kor 6,19-20
