Rozjímání nad Mt 6,22-23

Ježíš říká: „Světlem tvého těla je oko.“ Některé překlady uvádějí: „Lampou tvého těla je oko.“ Dále Ježíš mluví o oku, které je prosté, neboli čisté, a ovocem je, že je pak celé tělo ve světle.

Je třeba si uvědomit, že člověk má oko fyzické a má oko vnitřní – duchovní. Duchovní oko je výrazem vnitřního života. Buď člověk žije podle Božích zákonů, a tedy je moudrý, má světlo moudrosti; anebo žije ve hříchu, dopouští se zla, a pak je v temnotě – duchovně slepý. Toto duchovní oko je vnitřním pohledem na Boha, respektování hlasu svědomí, vnímání, že Bůh všechno vidí a že nic není skryto, co nebude odkryto. Člověk bude ze všeho skládat účty. Pokud člověk počítá ve svém životě s Bohem i s Božími přikázáními a snaží se je realizovat, jeho vnitřní oko je zdravé. Bojuje proti závisti, bojuje proti nenávisti, bojuje proti žárlivosti, bojuje s chamtivostí a s touhou po majetku, bojuje také i s morální nečistotou, bojuje s egoismem a snaží se konat dobro a plnit vůli Boží. Tento vnitřní obraz či tato vnitřní náplň duše se promítne i do fyzického pohledu. V lidském oku je možné uvidět, zda je člověk zlý, zda touží po majetku druhého, zda chová nenávist, zda má nečistý úmysl – takové oko je v temnotě.

„Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?“ Jestliže světlo svědomí, které Bůh dává, člověk ubíjí a stává se tmou, čeká ho jednou věčná tma zavržení. Co tedy máme dělat? Máme se snažit skrze stálé pokání vcházet do světla, kterým je Kristus a Jeho slovo. Máme se oddělovat od lži a milovat Pravdu, kterou je sám Kristus.

Máme chodit ve světle, abychom si na modlitbě uvědomovali, že Bůh nás vidí, abychom ve světle dávali Ježíši ukřižovanému své hříchy, jak říká Písmo: „Jestliže chodíme ve světle, Krev Kristova nás očišťuje od každého hříchu.“ (1J 1,7) Tedy máme milovat pravdu, kterou je samotný Kristus. On je zároveň Světlo světa. Pokud jsme v Kristu, jsme ve světle. Pokud jsme mimo Něho, jsme ve tmě.

Stáhnout: Rozjímání nad Mt 6,22-23