Rozjímání nad J 16,9-11

„Hřích je v tom, že ve Mne nevěří, spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již Mne nespatříte,

soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.“

Jsou lidé, kteří tvrdí: Já žádný hřích nemám, nikoho jsem nezabil, nikoho neokradl, já jsem čestný občan, já nepotřebuji Boha. Jenže to je lež. A navíc, takový člověk má velký hřích, že odmítá Krista. Nevěra v Krista, Božího Syna a Spasitele, je hřích! Spasitelná víra je víra v Krista, Božího Syna, který zemřel za naše hříchy, ale i víra v Něho – že On je s námi.

„Spravedlnost, že odcházím k Otci.“ Bylo nespravedlivé, že On, nevinný, byl odsouzen. Spravedlivým je, že už je v Boží slávě.

„Vládce toho světa je již odsouzen.“ Je odsouzen, ale tam, kde mu dáme prostor skrze hřích, má právo působit. Pokud jsme v aktuální jednotě s Kristem, tam je toto odsouzení reálné! Na kříži, v Kristově smrti, je kníže tohoto světa, ďábel i hřích odsouzen i přemožen, ale ne jinde. Vcházejme svým duchem do jednoty s Kristovým duchem na Golgotě. Tam je vítězství. Doba postní má být dobou obnovy naší víry, vydanosti a jednoty s Kristem ukřižovaným, a pak, v době velikonoční, také s Kristem vzkříšeným! Jsme poutníci. Naše vlast je v nebesích. Cesta do nebe je úzká. Je to cesta Kristova utrpení a Jeho smrti na kříži. Touto úzkou cestou máme už nyní vcházet před Boží tvář a jednou i fyzicky přejít, abychom už stále byli s Pánem, který za nás zemřel a otevřel nám nebe.

Stáhnout: Rozjímání nad J 16,9-11