Zprávy 12.2.2015
► V Norsku během pěti let odebrali rodičům 61 000 dětí
► Už mi neříkají „mámo“. Matka odebraných synů se bojí adopce
► Slovenští odborníci odmítající vnášení genderové ideologie do škol, se obrátili na prezidenta, premiéra i vládu
V Norsku během pěti let odebrali rodičům 61 000 dětí
Za posledních 5 let v Norsku odebrali rodičům (Norům i přistěhovalcům) 61 000 dětí, z nichž 40 tisíc se už nikdy nevrátí domů. A to je uveden pouze počet dětí, které byly umístěny do pěstounských rodin. Tento údaj byl zveřejněn 2. února v litevském rozhlasovém vysílání Žinių radijas poté, co další litevské rodině v Norsku odebrali děti.
Místní politici uvažovali o tom, zda Litva může ochránit práva svých občanů. Podle člena Sejmu Algirdas Sisase prý není na efektivní práci velvyslanectví dostatek peněz. Avšak člen Sejmu Rimantas Dagys řekl, že Litva ve skutečnosti neudělala vše pro ochranu práv svých malých občanů. „Toto není první případ. I já sám jsem se musel v zájmu litevských dětí obracet na různé instituce. Ale ty se zatím zabývají pouze konstatováním situace. Pokud chcete něco udělat, je potřeba včas a účinně reagovat, což se v tomto případě nestalo. Také je potřeba zavést pořádek, jak a jaké instituce mají reagovat. Možná jsou nutné i změny v našich vnitrostátních zákonech. Nakonec i naše soudnictví nám umožňuje bránit občany Litvy. Existují dvoustranné dohody. Možná je v nich něco, co jsme opomenuli,“ řekl Dagys.
Jak dříve zveřejnila informační agentura Regnum, dvě litevské rodiny, kterým norské sociální služby odebraly děti a umístily je do „pěstounských rodin“, se uchýlily ke krajním prostředkům, a své syny unesly. Matka s jedním dítětem se šťastně dostala do Litvy, druhé dítě s matkou bylo zadrženo ve Švédsku. Švédské služby vrátily pak dítě do Norska, aniž o tom informovaly Litvu.
Zdroj: http://www.regnum.ru/news/polit/1890911.html#ixzz3Qn5txr2T
Už mi neříkají „mámo“. Matka odebraných synů se bojí adopce
Praha/Oslo – Adopce svých dětí se stále více obává Eva Michaláková, které norské úřady téměř před čtyřmi lety odebraly oba syny. Jednání o případné trvalé adopci chlapců, kteří zatím setrvávají u pěstounů, norskými rodinami začalo v úterý, zatím je bez výsledku. Eva Michaláková však v rozhovoru pro ČTK upozornila, že vztahy mezi ní a potomky ochladly. Děti už ji oslovují křestním jménem, a ne „mámo“.
„Norské úřady se snaží udělat všechno pro to, aby děti byly dány do adopce. Veškeré překážky, bariéry, to, že mi neumožní se s nimi bavit o našem společném životě, fotit je, říct jim, že je mám ráda, obejmout je, to mezi námi způsobuje propast, která se časem víc a víc prohlubuje,“ řekla ČTK v telefonickém rozhovoru Michaláková. Podobně se vyjádřila také senátorka a zakladatelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová, která v České televizi vyjádřila přesvědčení, že Norsko děti vrátit nechce.
Eva Michaláková popsala, že v prvním roce po odebrání dětí, které zdůvodnil Úřad pro ochranu dětí podezřením ze sexuálního zneužívání a týrání, byla všechna setkání se syny, která měla povolená, srdečná. „Děti se ptaly, kdy půjdou domů. Kreslily mi obrázky a nosily květiny, mám to schované,“ popsala Michaláková. Dnes již je situace docela jiná a děti ji již ani neoslovují jako maminku. „Těsně po odebrání mi děti normálně říkaly ‚mámo‘. Sociální služba se ale podivovala nad tím, že mi tak říkají a nevědí, jak se jmenuji. Teď mi říkají ‚Evo‘. To je nepřirozené,“ řekla. Dodala, že vánoční dárky pro syny se jí dnes vrátily poštou nerozbalené.
V průběhu soudních řízení, kdy soudy potvrzovaly rozhodnutí dítě odebrat a Eva Michaláková se stále odvolávala, byl kontakt matky s dětmi omezován. Zprvu probíhala setkání každý týden, později pouze čtyřikrát za rok, v poslední době pouze dvakrát ročně. Eva Michaláková měla dokonce kontakt s dětmi na rok a půl zcela zakázán, změnu přineslo až úspěšné odvolání k soudu. Zatímco matka se nadále odvolávala a dosáhla alespoň částečného obnovení styku s dětmi, otec v té fázi rezignoval, platí proto pro něj rozhodnutí o úplném zákazu. Rodiče odebraných chlapců jsou rozvedení kvůli tlaku norského úřadu.
Slovenští odborníci odmítající vnášení genderové ideologie do škol, se obrátili na prezidenta, premiéra i vládu
Genderová ideologie není předmětem medicínského ani vědeckého zkoumání, ale nástrojem politicko-sociálního experimentu, uvádějí odborníci.
Bylo zveřejněno „Vyjádření a výzva lékařů, psychologů a jiných odborníků ke vlivu genderové ideologie na duševní zdraví dětí“, v němž odborníci žádali vládu, aby zabránila vstupu rovnosti ideologie do edukačního procesu.
Přední experti ve svém vyjádření poukázali na rizika genderové ideologie na duševní a psychosexuální vývoj dětí a mládeže. Obzvláště upozornili na riskantní postupy tzv. rodového zcitlivování a odstraňování genderových vzorců chování (stereotypů), které se stále častěji zavádějí do školní výchovy pod záminkou „boje proti předsudkům a diskriminaci“.
Odborníci z medicínské, vědecké a akademické obce vydali svůj odborný posudek k tomuto tématu, poukazujíce na to, že rovnost ideologie není předmětem medicínského ani vědeckého zkoumání, ale nástrojem politicko-sociálního experimentu: „… jde o sociální experiment metodou ‚pokus a omyl‘, kde až budoucnost může ukázat, že šlo o omyl tragický … Z odborného, medicínského i psychologického hlediska je experimentování s duševním vývojem dítěte nepřípustné.“
„Zpochybnění sexuální identity dětí představuje nezanedbatelné riziko vyvolání poruchy pohlavní identity, která je vlastně duševní poruchou a je v mezinárodní klasifikaci nemocí,“ uvedla lékařka a vysokoškolská pedagožka Eva Grey.
Samotná výzva, odmítající vnášení genderové ideologie do škol, byla doručena státním činitelům – konkrétně prezidentovi Slovenska, premiérovi a jeho vládnímu kabinetu. Poslanci NR SR obdrželi výzvu e-mailem.
Zřízena byla i oficiální webová stránka www.rodovescitlivovanie.sk, která obsahuje plné znění výzvy. Její součástí je i aktuální seznam signatářů, který je pravidelně aktualizován.
Představitelé z oblasti medicíny, psychologie či pedagogiky plánují poslat výzvu všem ředitelům mateřských, základních a středních škol.
