Rozjímání nad J 14,21
„Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje.
A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec;
i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“
Ježíš tuto pravdu zdůrazňuje i ve verši 23. Pravdivá láska k Němu není spojena jen s přijetím slova, ale je tu i podmínka: zachovávání Jeho přikázání. Ve skutečnosti jde o následování Krista, což je spojeno se ztrátou duše pro Něho: „Kdo ztratí svou duši pro mě a pro evangelium, ten ji zachrání.“ (Mk 8,35) Pokud učedník zachovává Kristova přikázání, bude milován Otcem i Ježíšem a Ježíš se mu dá poznat (viz v. 21). „Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek“ (v. 23). Tím se stáváme živým svatostánkem, podobně jako svatá Bohorodička. Tedy poznání Krista nám nezprostředkuje studium teologie, filosofie či psychologie, ale jen a jen láska – agapé – která se projevuje, ne frázemi, ale následováním Krista, tedy zachováváním Kristových přikázání.
Rozdíl mezi přikázáními Desatera a Kristovými přikázáními spočívá v tom, že Desatero je možno zachovávat jen formálně, a přitom srdcem zůstat v saduceismu (liberální teologii) či obřadovosti, zákonictví a farizeismu, jak to vidíme na odstrašujícím příkladu církevníků – současníků Krista. Ve jménu Božím odmítli Krista a ukřižovali Ho!
Kdo zachovává Kristova přikázání, ten má zároveň i Ducha Kristova. „Kdo nemá Ducha Kristova, ten není Jeho“ (Ř 8,9) Kristova přikázání jsou zvlášť vyjádřena v horské řeči (srov. Mt 5-7). Jde v podstatě o postoj srdce, nitra. Ježíš se dává poznat na modlitbě, ne vždy stejným způsobem. Podobně i v utrpení a v konkrétních zkouškách učedník pozná, že nešlo o náhodu, ale že vše bylo podivuhodně řízeno Ježíšem. V hodině smrti se nám dá poznat mimořádným způsobem.
Na více místech Ježíš zdůrazňuje nutnost zachovávat Jeho přikázání: „Milujete-li mě, zachovávejte má přikázání.“ (J 14,15) „Zachováváte-li má přikázání, zůstáváte v mé lásce.“ (J 15,10) „To je moje přikázání, abyste se navzájem milovali, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele“ (J 15,12-13) Slovo milovat je v řeckém originálu vyjádřeno slovem „agapé“. To znamená nezištnou, obětující se lásku, v níž není egoismus či nějaká nečistota. Písmo svaté zde pro lásku nepoužívá slovo „filia“, které označuje lásku k rodině, národu. Když nějaká žena ze zástupu blahoslavila Bohorodičku, Ježíš zdůraznil pravdu: „Blahoslavení jsou, kteří slyší slovo a zachovávají je.“ (Lk 11,27) Snažme se i my žít a naplňovat Boží slovo a Boží vůli jako Bohorodička.
Stáhnout: Rozjímání nad J 14,21
