Rozjímání nad J 4,23

J 4,23: „Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy praví modlitebníci se budou k Otci modlit v Duchu a v pravdě. Neboť takové Otec hledá, aby se k Němu modlili.“

Ježíš ukazuje na ty, kteří opravdu uctívají Boha v Duchu a v pravdě. Co to znamená oslavovat, uctívat Boha v Duchu? Znamená to, že křesťan musí nejprve přijmout Ducha svatého. „Kdo nemá Ducha Kristova, ten není Jeho“. (Ř 8,9) Jen v Duchu svatém můžeme vyznat, že Ježíš je Pán. (1Kor 12). Proto pokud jsme přijali Ježíše Krista a stali se Božími dětmi, musíme s vírou přijmout i Ducha svatého, podobně, jako Ho přijali apoštolé. Ježíš říká: „Až na vás sestoupí Duch svatý, budete mými svědky.“ (Sk 1,8) Tím, že svědčíme o Ježíšovi, lidé mohou přijmout skrze sílu Ducha spasitelnou víru a být zachráněni. My máme svědčit o Kristu, tedy konat pravdivou misii:

a)    skrze modlitbu: Duch svatý se zde za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyslovit (Ř 8,26).

b)   skrze svědectví slova: Duch Boží v nás svědčí spolu s naším duchem, že jsme Boží děti a Boží dědici (Ř 8,16). Jde o misii mezi 4 očima, jde o záchranu nesmrtelných duší. To není jen úkolem kněze, ale každého křesťana.  Ovce plodí ovce, ne pastýř. Pastýř pase ovce.

c)    skrze svědectví utrpení: pro Krista a Jeho evangelium přichází utrpení duševní a mnohdy i fyzické. U mučedníků to bylo i svědectví krve.

Modlitba v Duchu je tedy spojená s misií. Modlitba v pravdě znamená, že máme být sjednoceni s Kristem. My jsme s Ním sjednoceni skrze křest, ale tuto jednotu máme aktualizovat skrze neustálé pokání, to znamená vycházení ze lži do pravdy. Ježíš je Pravda, Cesta i Život. Naším úkolem je přijat Krista a skrze Ducha svatého aktualizovat Jeho život ve svém životě, abychom mohli s apoštolem povědět: To už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. (Gal 2,20)

Stáhnout: Rozjímání nad J 4,23