Zprávy 16.11.2013
►Státní velvyslanectví jsou vůči sociálním službám Velké Británie bezmocná
►Hřích jako obor – v Německu bylo založeno první odborové hnutí prostitutek
►V Lotyšsku se rozmáhá pedofilie
Státní velvyslanectví jsou vůči sociálním službám Velké Británie bezmocná
Laila Britz je občankou Lotyšska, která už několik let bojuje o své dítě. V dubnu 2011 jí britská sociální služba odebrala nejmladší dítě a začal soudní proces. Během této doby se občanka Lotyšska obracela o pomoc na své vlastní velvyslanectví, ale opakovaně dostala odmítavou odpověď nebo ji jednoduše ignorovali.
„Prosila jsem lotyšské velvyslanectví o konzultaci, aby mi řekli, jak zachránit dítě, prosila jsem, aby uplatnili svůj vliv na diplomatické úrovni na základě mezinárodních dohod. Ale mé žádosti o konzultaci odmítali s odvoláním na neomezenou moc britské SS a na Haagskou úmluvu,“ říká Laila.
Lotyšské velvyslanectví je tak bezmocné vůči britskému systému odebírání dětí z rodin, že opakovaně vyzvalo Lailu svůj boj vzdát, protože „není jedinou občankou Lotyšska, která se dostala do této situace“.
Soudní proces, jemuž musela čelit sama, trval 13 měsíců. Podle slov Laily je v Británii již natolik zdokonalená technologie odebírání dětí emigrantům, že vyhrát v rodinném soudu je prakticky nemožné.
V jednom z bodů obvinění se říká, že matka je osamělá, pracující cizinka, a proto nemůže vychovávat dítě.
„Nemohu pochopit, čím jsem se provinila před tímto státem … a co udělaly mé děti? V čem spočívá vina mé malé dcerušky, která během více než tří let prošla tímto strašným utrpením, kdy jí vzali mámu a zacházeli s ní jako se zločincem?“
Zdroj: http://politikus.ru/events/7857-ukradennye-deti.html
Hřích jako obor – v Německu bylo založeno první odborové hnutí prostitutek
Prostitutky v Německu vytvořily odborové hnutí, aby mohly chránit svá „pracovní práva“. Zakladatelka nového sdružení, které se oficiálně nazývá Profesionální asociace erotických a sexuálních služeb, Johanna Weber, popsala, jak bude bojovat za práva žen lehkých mravů: „Každý, kdo pracuje v tomto odvětví, se může stát naším členem. Majitelé nevěstinců se k nám mohou také připojit.“
Komentujíc mínění o tom, že stovky žen v Německu jsou nuceny k prostituci, předsedkyně sdružení prohlásila: „Tato tvrzení mě šokují. Existuje mnoho ‚dobrých‘, ‚čistých‘ nevěstinců a většina žen tam pracuje ze své vlastní iniciativy a dobrovolně.“
A právě to je to nejtragičtější, že si člověk dobrovolně vybírá hřích, a ještě vyžaduje ochranu svých práv na státní úrovni.
Připomeňme, že prostitutky v Evropě se už dlouho snaží hrát aktivní roli ve společnosti. V červnu 2011 prostitutky v Paříži vyšly na demonstraci na podporu svých zákazníků. Jejich protest byl namířen proti návrhu francouzské vlády zavést pokuty až do 3000 eur pro příjemce sexuálních služeb. V roce 2006 majitelé nevěstinců v Amsterdamu „District Red Light“, podali žalobu proti vládě města v souvislosti s rozhodnutím o uzavření některých z jejich zařízení.
Všechny tyto jevy svědčí o celkovém poklesu morálky v bývalé křesťanské Evropě, která uzákoňuje hřích, a tak odsuzuje samu sebe k zániku.
V Lotyšsku se rozmáhá pedofilie
Baltské země jsou na počátku evropské „pedofilizace“. Příběhy sexuálního zneužívání dětí doslova neustupují ze stránek lotyšských novin. V této malé evropské zemi bylo v posledních letech více než 500 lidí odsouzeno za pedofilii. Aby se příliv tohoto šílenství nějak zastavil, Sejm zpřísnil tresty za pedofilii na doživotí. Nicméně statistika trestné činnosti se nezlepšila. Navíc se v posledních letech řady místních zvrhlíků začaly doplňovat „sexuálními turisty“ z EU.
Před 13 lety Lotyšskem otřásl pedofilní skandál. Poslanec Janis Adamsons z pódia Sejmu oznámil jména těch, kteří „se mohli podílet na pedofilii“: premiéra Andrise Skele, ministra zahraničních věcí Valdise Birkavse a generálního ředitele služby státních příjmů Andrejse Soncikse. Aby byl případ co nejdříve smeten ze stolu, celá vláda odstoupila.
Zdroj: http://hvylya.org/
