Zprávy 1.11.2013
► Ráj EU: Britové hladovějí
► „Čeká nás neviditelné břidlicové peklo“: rozhovor s kandidátem geologických věd, docentem geologické fakulty lvovské Univerzity Ivana Franka
► Četné případy odebrání dětí polským matkám německým „Jugendamtem“ se staly hlavním tématem polských masmédií
Ráj EU: Britové hladovějí
Sociální úpadek se týká i bohatších evropských zemí. „Červený kříž zahájí v Británii tuto zimu – poprvé od druhé světové války – sběr a distribuci potravinové pomoci pro potřebné,“ upozornil server deníku Telegraph, podle nějž začíná skutečný boj o to sehnat jídlo.
Chris Johnes, ředitel Humanitární organizace Oxfam, k tomu řekl, že je katastrofální situací „hluboce šokován“. „Skutečnost, že Červený kříž začíná s touto akcí (…) je jasný signál, jak vážné věci se staly,“ řekl listu The Independent.
Labouristická stínová ministryně životního prostředí Mary Creaghová uvedla, že Británie čelí „rostoucí epidemii skrytého hladu“.
Průzkum spotřebitelské skupiny Which? ukázal, že pětina britských domácností si musí půjčovat nebo sahat na úspory, aby měla na jídlo. Z úspor nebo na dluh například prostřednictvím kreditek nakupuje potraviny zhruba pět miliónů domácností.
„Finanční situace mnoha domácností je vypjatá do krajnosti… Je prostě šokující, že tolik lidí musí čerpat úspory či půjčky k placení tak nezbytných věcí, jako jsou potraviny,“ shrnul situaci šéf Which? Richard Lloyd.
„Čeká nás neviditelné břidlicové peklo“: rozhovor s kandidátem geologických věd, docentem geologické fakulty lvovské Univerzity Ivana Franka
Pracuji jako geolog více než 40 let, avšak termín „břidlicový plyn“ je pro mě nový, tak jako pro většinu výzkumníků. To znamená, že Ukrajinci vědí o tomto plynu málo, a proto nastal čas dozvědět se o tom víc.
Kdysi jsem si myslel, že tento plyn – metan – se hromadí v pórovitých horninách. Takový názor má většina lidí, ale není tomu tak. Revoluce v těžbě břidlicového plynu začala na začátku roku 2000. Břidlicový plyn se získává z rudy, která se skládá z břidlice a kerogenu. U nás je ho velmi málo. Co se týče plánované těžby břidlicového plynu při Olesku, podle environmentální legislativy Ukrajiny, přesněji řečeno, podle státních sanitárních norem týkajících se zpracování průmyslového odpadu, je potřeba místo pro stovky tun odpadu.
Na proražení vrtu je potřebný roztok s činidly II. a III. třídy nebezpečnosti, v množství více než 20 000 tun. Po vytěžení břidlicového plynu se tento použitý chemický roztok musí zlikvidovat. To vyžaduje skládky, kde pásmo hygienické ochrany nesmí být blíže než 3 km od obydlených oblastí. U nás je taková hustota zalidnění, že není kde takové místo vytvořit.
Na západní Ukrajině, a to zejména v oblasti Oleska, se nacházejí stovky odvodňovacích vrtů i vodních přehrad, vedoucích do Lvova. Podle rozhodnutí kabinetu ministrů č. 2024 z roku 1994 o právním režimu zón vodních objektů, se v jejich blízkosti nesmí nacházet skládka odpadu ani chemikálií. Proto u nás prostě nikde nelze dělat vrty.
Zástupci firem, které mají provádět těžbu, přišli loni v létě do obce Zděné Starosambirského regionu a udělali speciální průzkum, zvláště seismický – metodou vibrace. Známý mi zavolal a řekl: „Všichni jsou vyděšení, země se třese.“ Obrovské stroje hučely za obcí, ale bylo je slyšet v každém dvoře.
Také je zde vážná hrozba pro lidské zdraví. Během těžby břidlicového plynu budou podzemní vody (studny, vrty, vodní nádrže) i povrchové vody kontaminovány chemickými látkami, všechny budovy a stavby budou zničeny v důsledku výbuchů, které mohou způsobit zemětřesení o velikosti více než 5 stupňů Richterovy stupnice a vzduch bude kontaminovaný metanem.
Pokud budou vrty hluboké, bude se muset provést jaderný výbuch, a to je ještě horší. Například v Anglii byly výbuchy slabé, ale přesto vzniklo hnutí odpůrců těžby břidlicového plynu. Někdy se vrtná díra zapálí, tedy metan po výbuchu uniká skrze praskliny, proto ho zapalují, aby neznečišťoval ovzduší. Plamen vzniká zapálením vrtu, když se v něm nacházejí průmyslově nepoužitelné (lehké) plyny. Toto palivo se nehodí pro průmyslové použití, je levnější ho spálit než těžit.
Nazval bych to břidlicovým peklem, které má tu zvláštnost, že je neviditelné. Abychom zjistili, zda je v blízkosti vrtu kontaminovaná voda, je potřeba udělat analýzu a zjistit maximální přípustnou koncentraci chemických látek. Připomínám, že do vrtu napumpují 20 000 tun roztoku, který obsahuje 2 % (400 tun) benzolu. Je to obrovská koncentrace, takže se nachází i ve studnách. Nemá žádnou chuť, tedy tak to nezjistíte, pouze prostřednictvím chromatografie, a takových přístrojů není mnoho. A nejstrašnější je, že státní sanitární normy nevyžadují od hygienických stanic zjišťovat jeho přítomnost a hladinu (norma – 0,5 na litr). Proto nebezpečí nadále trvá.
Zdroj: http://www.gazeta.lviv.ua/ecology/8330
Četné případy odebrání dětí polským matkám německým „Jugendamtem“ se staly hlavním tématem polských masmédií
V Německu žijí v současnosti statisíce Polek, které přichází do Německa za prací, lepšími platy, lepším životem a přicházejí… o děti. Jugendamt, německá vládní organizace, která se zabývá „ochranou práv dětí“, přitom postupuje vůči polským párům velmi razantní a nevybíravě. Polský server Onet informoval dnes o případu Polky žijící v Německu, které v minulých dnech Jugendamt odebral hned tři děti.
„Ve dveřích stáli dva policisté a dvě ženy. Bez ukázání jakéhokoli soudního rozhodnutí, dokumentů, doslovně ničeho, se ty ženy jen představily, řekly z jakého jsou úřadu a oznámily mi, že mi přišly odebrat moji dcerku,“ popsala odebrání dítěte Monika Novosad, která bydlela v malém západoněmeckém městě Neuwied. Další dvě děti, které byly v té chvíli ve škole, byly pracovnicemi Jugendamtu odebrány před svým návratem domů.
Jugendamtem byla obviněna z toho, že bere drogy a chová se k dětem násilně. Když se zeptala, jak na to úřad přišel, bylo jí sděleno, že od několika osob. Přestože příští den byla na drogovém testu, který byl negativní, nebyly jí děti vráceny. Místo toho jí dal Jugendamt podepsat dokumenty o tom, že souhlasí se spoluprací s tímto úřadem. „Bylo jí řečeno, že když nepodepíše, tak své děti už neuvidí,“ uvedla její přítelkyně Adrianna Skura.
Navíc, když chtěla napsat dopis dětem, musela ho nejdříve napsat německy. Teprve další dopis, po dalších dvou dnech, mohl být napsán polsky. Úředníci Jugendamtu nechtěli sdělit polské sekci rádia Deutsche Welle, proč byly děti ženě odebrány. Prý „kvůli dobru dětí“. Vráceny prý budou až ve chvíli, kdy úřad vyhodnotí podmínky pro jejich výchovu jako vyhovující, žena se však prý může obrátit na německý soud.
Ještě více než tento případ, šokovala Polsko kauza páru ze Slezska, kterému v Berlíně odebrali šestitýdenního novorozence, poté co se kvůli okradení od zaměstnavatele ocitl pár bez prostředků. Neměli také právo na sociální pomoc. Kojenec byl rodičům odebrán a jen díky pomoci Polské společnosti rodičů proti diskriminaci dětí v Německu a dalších Poláků se jim podařilo vrátit do Polska i s dítětem.
Ještě více znepokojivý případ se stal loni, když byla devětadvacetileté Polce odebrána dcera bez jakéhokoli vysvětlení. Podařilo se jí dceru získat zpět až po několikerých urgencích po osmi dnech.
Podle odborníků Jugendamt své právo k „preventivním zásahům pro dobro dětí“ mnohdy využívá až příliš. Zvláště mnozí cizinci mají pocit, že Jugendamt nerozumí kulturním zvláštnostem rodin z neněmeckého prostředí a mnohdy postupuje velmi necitlivě a diskriminačně.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/polsko-nemecko-deti-04n-/zahranicni.aspx?c=A131018_185853_zahranicni_pul
