Zprávy 1.1.2013
► „Ve jménu svobody, ztrácíme svobodu,“ socioložka Gabriele Kuby o kultuře života a antikultuře smrti
► Harvardská univerzita podporuje sado-masochismus
► Indonésie: svědectví vězeňkyně propuštěné na svobodu
„Ve jménu svobody, ztrácíme svobodu,“ socioložka Gabriele Kuby o kultuře života a antikultuře smrti
Německá socioložka Gabriele Kuby je autorkou jedenácti knih, v nichž se věnuje tématům jako ochrana života, podpora rodiny, vztahy mezi mužem a ženou, kultura života a antikultura smrti. V nich představila svůj pohled na globální sexuální revoluci: „Ve jménu svobody ztrácíme svobodu… Svoboda je nejvyšší hodnotou naší společnosti. Když se zeptám mladých lidí, co je svoboda, obvykle řeknou: můžeš dělat, co chceš. Je však snadné ukázat, že společnost, dokonce ani člověk nemůže fungovat, pokud dělá jen to, co chce. Pro lidskou osobu neexistuje neomezená svoboda. Ani v naší osobní zkušenosti, ani – pokud jsme křesťané – v řádu stvoření. Musíme respektovat zákony tohoto řádu. Pokud to neuděláme, budeme trpět. Svoboda potřebuje měřítko toho, co je správné a co ne.“
Hovoří též o ideologii rovnosti pohlaví. Poukázala na to, že cílem této ideologie je prosadit zničení polarity mezi mužem a ženou. To vede k likvidaci rodiny, zpochybňování její přirozené formy a poslání přivádět na svět děti. Homosexuální partnerství ve své podstatě nemohou být skutečným manželstvím. Chtějí adoptovat děti, počít je umělým oplodněním, a nikdo se neptá, co to způsobí samotným dětem.
Zdroj: http://www.magnificat.sk/2012/12/tv-orol-totalita-v-mene-slobody/
Harvardská univerzita podporuje sado-masochismus
Harvardská univerzita je nejstarší a nejprestižnější školou v USA. Nedávno však šokovala zprávou, že začala podporovat studentskou fetišistickou organizaci. Na Harvardu existuje neobvyklá skupina, která se neschází na tajných fórech nebo ve sklepech či klubech. Organizace je oficiálně podporována univerzitou. Důvod: „Vytvořit pozitivní a správné pochopení alternativní sexuality a sado-maso praktik na škole, a poskytnout prostory, v nichž se budou studenti setkávat. Klub má již 30 členů. Neomezuje se jen na sado-maso praktiky, ale oslovuje i osoby se speciálními sexuálními touhami všeho druhu“, jak stojí ve stanovách sdružení. Tím, že je organizace oficiálně podporována Harvardskou univerzitou, bude dostávat i finanční příspěvky a může se scházet v prostorách školy.
„Prohlašují se za moudré, ale stali se blázny. … Ačkoliv poznali Boží ustanovení, že ti, kdo dělají takové věci, jsou hodni smrti, nejenže je činí sami, ale dokonce to schvalují i jiným, kteří je dělají.” (Ř 1, 22.32)
Indonésie: svědectví vězeňkyně propuštěné na svobodu
Bývalá studentka biblické školy Ribur a její křesťanský přítel Roy byli 29. května zadrženi a obviněni z hanobení islámu. Krátce před zatčením oba křesťany fyzicky napadl a zajal dav vesničanů v Acehu (poblíž Sumatry), kde se Ribur začala jednou týdně scházet s místní křesťanskou rodinou a společně zvěstovat evangelium muslimům. Bezprostředně před zajetím se nacházeli ve vesnici, když se kolem „nevítaných“ návštěvníků srotili místní lidé a začali je mlátit a švihat bičíkem na dobytek. Následoval výslech vesnickým stařešinou, další vyčítavé otázky a další bití. Ribur se modlila, aby ji Duch svatý naplnil silou, aby mohla neochvějně vydávat svědectví o Pravdě. Následujících 60 dní strávila Ribur na samotce, mohla si však číst Bibli a modlit se. Dozorce, který si jí všiml, řekl, že je vůbec prvním křesťanem, kterého kdy viděl, jak se modlí a čte si Bibli. Protože místní orgány nedokázaly shromáždit proti Ribur a Royovi žádné důkazy, byli oba křesťané propuštěni na svobodu. „Po propuštění jsem cítila, že mi stále pomáhá stejný Bůh, který mi pomáhal i ve vězení.“ – spomíná Ribur s vďečností. Přestože je práce jejího týmu v Acehu pozastavena, pokračuje ve službě místnímu křesťanskému společenství a nepřestává snít o zakládání sborů na Sumatře.
Zdroj: http://www.hlas-mucedniku.cz/
