Zprávy 24. 10. 2012
►Zrušení částí zákona omezujících svobodu náboženského vyznání v Indii
►Čínští křesťané se radují v Pánu navzdory těžkostem
►Sociální patronát – prostředek zotročování dětí a rodičů
Zrušení částí zákona omezujících svobodu náboženského vyznání v Indii
Vrchní soud v indickém Himáčalpradéši rozhodl o zrušení paragrafu, podle něhož museli zájemci o změnu náboženského vyznání o svém úmyslu v třicetidenním předstihu informovat okresní magistrát. Rozhodnutí v tomto významném sporu se týká samotného himáčalpradéšského zákona o svobodě náboženského vyznání z roku 2006 i prováděcích pravidel z roku 2007.
Soud rovněž zrušil požadavek, podle něhož musely státní orgány povinně prošetřovat každý jednotlivý případ náboženské konverze. Pravidla dostatečně jasně nespecifikovala, jak dlouho by podobné prošetřování mělo probíhat a dokonce ani kdo by ho měl provádět. Mnoho dalších omezení svobody náboženského vyznání žel zůstává v platnosti.
Zdroj: http://www.hlas-mucedniku.cz/index.php?datum=2012-10-03
Čínští křesťané se radují v Pánu navzdory těžkostem
Křesťané z pekingského společenství Šou-wang jsou stále plní radosti a chvály, přestože se již 17 měsíců musejí účastnit bohoslužeb pod širým nebem. Křesťané se scházejí venku od doby, kdy úřady začaly mařit jejich snahy o pronájem jakýchkoli prostor.
Při nedávném již 38. venkovním shromáždění v letošním roce bylo 22 věřících zatčeno. Deset jich bylo záhy propuštěno, zbytek byl zadržován na policejní stanici a propuštěn až odpoledne.
China Aid, partnerská organizace Hlasu mučedníků, spolupracuje se zástupci domácích církví a týmy křesťanských právníků ve snaze nalézt způsob, jak v rámci platných zákonů hájit práva křesťanských společenství a jednotlivých křesťanů. Zástupci společenství Šou-wang podali oficiální žádost o přezkoumání opakovaných případů obtěžování a zadržování křesťanů, kterými se jim úřady snaží zabránit v pořádání i těchto venkovních shromáždění.
Připojme se ke křesťanům ze společenství Šou-Wang, kteří se modlí: „Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na tebe s důvěrou čekáme!“ (Žalm 33,22).
Zdroj: http://www.hlas-mucedniku.cz/index.php?datum=2012-10-05
Sociální patronát – prostředek zotročování dětí a rodičů
Pro zahraniční adoptivní rodiče je lahůdkou Rusko, kde podle zákonů je možné odebírat děti z rodin pouze v krajních případech, a proto i výběr pro adopci zatím ještě není velký. Možná i kvůli tomu se zrodil návrh zákona o sociálním patronátu, uzavírají se mezinárodní dohody o adopci dětí do zahraničí a startuje projekt „Rusko bez sirotků“, který má za cíl vymýtit všechny dětské domovy.
V návrhu zákona o sociálním patronátu se uvádí, že „sociální patronát se stanoví sociálními orgány… podle výsledků průzkumu životních podmínek, výchovy a rozvoje nezletilé osoby provedeného sociálními orgány“. Takovým způsobem budou pracovníci sociálních služeb moci legálně vstupovat do domů lidí, proti nimž není zahájeno trestní stíhání, jimž nebyla dokázána žádná vina, a sledovat rodinu, sepisovat protokoly o životních podmínkách, výchově a vývoji dítěte. Tedy orgány péče a opatrovnictví budou moci samy zkoumat životní podmínky, samy stanovovat patronát, samy plánovat rozdělení státních finančních prostředků, ale co je nejdůležitější – jedna osoba bude moci rozhodovat o osudu rodiny.
Navíc budou úředníci při vstupu do rodiny odhrnovat oponu tajemství rodinného života, a tak se jim otevře ještě širší škála možných nároků na rodinu (např.: dům v momentu jejich návštěvy nebyl uklizen – to může být považováno za opodstatnění pro závěr, že v rodině nejsou podmínky pro normální vývoj dítěte). Vzhledem k subjektivitě pojmů „normální výchova a vývoj dítěte“, „negativní vliv na chování dětí“ vznikají objektivní možnosti stanovení sociálního patronátu prakticky nad jakoukoli rodinou, což také může vyvolat narůst zneužití pravomocí ze strany úředníků.
Plán organizace sociálního patronátu zahrnuje v souladu s ustanoveními návrhu zákona také sledování jeho provedení. To znamená, že rodině budou dány nejen povinné předpisy týkající se dodržování práv dětí na zabezpečení, výchovu a rozvoj podle představ sociálních pracovníků, ale bude se provádět kontrola jejich vykonání. Jakým způsobem se plánuje rodiny sledovat, to z návrhu zákona není jasné. Ale mohli bychom uvést příklad ze zahraniční praxe. Například v Austrálii, sociální orgány (které zahrnují i státní patronát nad rodinou) pochybujíc o důvěryhodnosti rodičů pouze z toho důvodu, že na kolenou jejich dvou dětí – chlapců v předškolním věku – byly nalezeny modřiny a škrábance, zavázaly rodiče umístit kamery pro celodenní sledování v celém bytě, včetně WC a koupelny na dobu jednoho roku. V průběhu stanoveného termínu pracovníci juvenilní justice sledovali život rodiny a vzájemné vztahy jejích členů, aby se přesvědčili o nepřítomnosti násilí ve vztahu k dětem a udělali závěr, zda mohou rodiče sami vychovávat své děti. To vytváří široké pole pro porušování lidských práv.
Z uvedeného tedy vyplývá, že návrh zákona o sociálním patronátu je na hony vzdálen dokonalosti a je pro společnost nebezpečný. Stanovení sociálního patronátu nad rodinou je donucením členů rodiny pouštět cizí lidí do svého domu, znamená odebrání dětí z rodiny bez soudu na základě široké škály důvodů vymezených výhradně sociální orgány, a to vše je hrubé porušení lidských práv a svobod člověka i občana. Podobná opatření jsou zjevně nemorální a kromě přímého porušení práv rodičů a dětí zakotvených v ústavě mohou vzhledem k charakteru navrhovaných zásahů do rodiny přispět k růstu sociálního napětí ve společnosti, korupce a organizované zločinnosti.
Pokud stát má možnost utrácet peníze na prevenci tzv. sociálního sirotství a kriminality nezletilých, efektivnější a aktuálnější by bylo investovat do rodin a do školy. Dnes by finanční dotace neměly dostávat sociální orgány, které pracují s následky problému ztráty kulturně-morálních hodnot společnosti, ale rodiny a školy, které jsou schopny vychovat člověka v duchu morálky. Stanovené cíle jsou natolik důležité, že stát by neměl na podpoře těchto institucí šetřit.
JUDr. Olena Timošina, starší vědecká spolupracovnice Federální organizace „Celoruský vědecko-výzkumný ústav Ministerstva vnitra RF“
