Zprávy 19. 10. 2012
►Další oběť finské juvenilní justice: Rusce Albíně Kasatkinové odebrali dvě děti
►V Lotyšsku vypukl skandál okolo dětské knihy o změně pohlaví
►Evropa se probudila: protest německých rodičů proti juvenilní službě
►Čínská policie pokračuje v nájezdech proti „domácím“ křesťanským společenstvím
Další oběť finské juvenilní justice: Rusce Albíně Kasatkinové odebrali dvě děti
Vztahy mezi Ruskem a Finskem se opět zaostřili. A znovu kvůli zničeným rodinám. Již po x-té ruským ženám, které žijí ve Finsku odebrali děti.
Tentokrát přišlo neštěstí do domu Anastásie Zavgorodné a Albíny Kasatkinové. Orgány péče zničily jejich rodiny, které byly až do té chvíle úplně harmonické. 29leté Anastásii Zavgorodné vzali čtyři děti, včetně týdenního(!) nemluvněte, a její vrstevnici, Albíně Kasatkinové, dvě. Důvod byl stejný: údajně jsou děti doma bity. Obě matky kategoricky popírají, že by na své děti pozvedly ruku.
6letého syna Lukasa a 5letou dceru Vivian odebrali Albíně Kasatkinové… na základě telefonického udání manželky jejího ex-manžela. Nová „milá“ ex-manžela řekla, že Albína trestá své děti řemenem. To však bylo ještě v prosinci loňského roku. Proč orgánům péče trvalo devět měsíců, než se rozkývaly, nikdo nechápe. A samotní sociální pracovníci nic vysvětlují.
Nicméně jednali velmi rychle: přišli do školky, vzali Vivian (5) a Lukase (6) a okamžitě je předali do pěstounské rodiny. Zpočátku na měsíc, ale brzy termín prodloužili na dalších třicet dnů. Nová finská „máma“ už měla dvě své děti a dvě adoptované. Teď má tedy již čtyři „cizí“, za něž jí stát platí hodně peněz.
Podle oficiálních doporučení finského Ministerstva zdravotnictví z roku 2010 jsou ruští rodiče označeni ve Finsku jako nebezpeční pro své děti. Ministerstvo zdravotnictví Finska se domnívá, že v Rusku se dokonce „doporučuje systematické tvrdé bití dětí“, které se údajně v Rusku netrestá. Proto v případě stížnosti sociální službě, když matka nebo otec rodiny jsou Rusové, Ministerstvo zdravotnictví Finska DOPORUČUJE všechny děti z takové rodiny odebrat okamžitě a automaticky. Bez soudu i vyšetřování.
Rozhodnutí o odnětí dětí a jejich izolaci od ruské matky Albíny Kasatkinové přijala sociální pracovnice Helsinek Tarja Pelkonen sama, bez šetření nebo soudního řízení, pouze na základě toho, že matka dětí je Ruska.
Rozhovor Kasatkinové s pracovnicemi sociálních orgánů se odehrál v kuchyni.
– Ptali se mě jenom na jednu věc: jestli biji děti – řekla Albína. – Odpověděla jsem, že nic takového jsem nedělala. A řemen jsem v ruce nikdy nedržela.
Rozhovor se sociálními pracovníky trval krátce. Na policii, kam Albínu předvolali, byla vyslýchána důkladněji.
– Tam se mě ptali, jaký postoj mám k dětem, co dělám, když se nechovají správně, jak je trestám apod. Odpovídala jsem, že je nebiji. Synovi, například zakážu několik dní jezdit na kole, to ho vždy rozesmutní. S dcerou to je jednodušší: na chvíli se urazí, a pak na všechno zapomene.
– Podařilo se vám přesvědčit policii a sociální pracovníky?
– Domnívám se, že ano, protože mě už více nepředvolali.
– A jaké byli jejich další kroky?
– Budou mít ještě další rozhovor s mým synem, bude to potřetí. A pak rozhodnou, co budou dělat dál. Prognóza není žádná, pobyt dětí v pěstounské rodině prodloužili na třicet dní, ale jsem ráda, že mohu vidět děti nejen pod dozorem, ale také o víkendech.
Albína s dětmi žije na okraji Helsinek, téměř na předměstí. V jejím nejbližším okolí jsou obecní budovy, kde se usadilo mnoho Rusů. Podle finských standardů jsou byty skromné, ale v Rusku by byly považovány za luxusní. Kasatkinová žije v prostorném domě se dvěma ložnicemi, obývacím pokojem odděleným od kuchyně zdí, a s velkým balkonem. Světlé a útulné. V přízemí je prádelna a sauna, které užívají všichni obyvatelé podle harmonogramu.
Mnoho sousedů brzy zjistilo, že Albíně odebrali děti. Byli velice překvapeni: Kasatkinová na ně nikdy nedělala dojem neadekvátní ženy.
V Rusku se k tragedii Kasatkinové postavili různě. Na internetových fórech ji začali obviňovat, že odešla do Finska za sladkým životem a zradila vlast. Našli se takoví, kteří byli v překvapeni, že manžel Albíny byl z Indonésie.
Ve skutečnosti Kasatkinová přišla do Helsinek před osmnácti lety, když jí bylo teprve jedenáct. Rodiče ji přivezli s bratrem do Finska, protože jejich otec byl ruský Fin. Albína se učila ve finské škole, pak v obchodní akademii a stala se ekonomkou. Plynule mluví finsky a její způsob života se prakticky neliší od obvyklého způsobu života v této zemi. Pouze pasy má dva – ruský a finský. Stejné je to s jejím synem Lukasem, ale Vivian Albína chtěla vyhotovit ruské občanství 27. října, kdy dceři bude pět let. Nestihla to.
Byt Albíny je prázdný. Na postelích leží plyšové hračky: U Vivian sluníčko, u Lukase medvídek. V matčině ložnici je malá kytara, na které se syn učil hrát. Stůl a parapety jsou přeplněny hračkami, na zdi na chodbě jsou obrázky. Jenom dětské hlasy tu není slyšet…
Takových srdcervoucích případů je na tisíce. Budeme k jejich bolesti lhostejní? Zítra to může potkat i nás! Budeme čekat pomoc a soucit, ale dočkáme se jich? Každý takový případ je výkřikem a výzvou: „Vyjděme ze svého individualizmu!!! Postavte se za Boha a za děti!“
V Lotyšsku vypukl skandál okolo dětské knihy o změně pohlaví
V Lotyšsku vypukl skandál kolem dětské knizy o rovnosti pohlaví. Příručka nabízí děvčatům, aby se na nějaký čas staly chlapci a naopak. Úředníci mají v úmyslu šířit literaturu tohoto druhu mezi předškoláky. Občanské organizace se tvrdě postavily proti iniciativě vlády s tím, že to může nepříznivě ovlivnit křehkou psychiku dětí.
Zářivý obal, pestré ilustrace – aby se kniha dětem zalíbila; jim byla také určena. Na titulní straně je poznámka: „Vydáno na pokyn ministra sociálních věcí, aby se vyvolala diskuse o roli a rovnosti pohlaví ve školce“. Debaty se v Lotyšsku skutečně rozhořely. A hned vyústily v pobouření mezi dospělými.
Příběhy v dětské knize se nazývají: „Den, kdy Karlis byl Carlin“ nebo „Den, kdy Ruta byla Richardem“.
Dívenka se probudí v místnosti s autíčky, po celý den ji volají mužským jménem, berou ji na fotbal.
Chlapci se vede hůř, v ženských záležitostech je nezkušený: ráno je obklopen panenkami, v mateřské školce Karlise (nebo je to Carlin?) zvou, aby hrál ve hře „matky a dcery“ roli „starší sestry“. Vystupovat v roli tatínka z jakéhosi důvodu není dovoleno.
Takové příběhy, které ničí psychiku dítěte, jsou prvním krokem k vnucování gender ideologie dětem a v budoucnosti i homosexuality a jiných zvráceností. Z dětí, které budou takové knihy číst, nejenže nevyrostou dobří rodiče, ale stanou se z nich vyvrhelové společnosti. A nejbolestivějším a nejostudnějším je, že to všechno oficiálně propaguje vláda.
Zdroj: http://news.mail.ru/society/10502997/
Evropa se probudila: protest německých rodičů proti juvenilní službě
Lidstvo se zbláznilo: státy ve všech koutech světa soutěží v technologiích kradení dětí těm, kteří jim dali život – rodičům. Hlavní hesla naší doby? „Práva dítěte“, „přátelský k dětem“, „právo dítěte na rodinu“. Mohlo by se zdát, co lepšího může být?
Ale pod lákavě vypadajícím obalem zámořského ovoce se skrývá prach, a nyní už se projevuje pravý smysl klamných frází: „právo dítěte“ = „teď už rodiče o ničem nerozhodují“, „přátelský k dětem“ = „stát ví lépe, co dítě potřebuje“, „právo dítěte na rodinu“ = „dítě musí žít v rodině, která je ho hodna, proto je potřebné pro něj rodinu vybrat“.
Falešné pojmy mění realitu tím, že nás přenášejí do světa iluze, kde se vše „píše jinak, než se slyší“. Na prvním místě je zničena rodina, za ní země, a pak svět, ale to všechno je „pro dobro dítěte“, aby bylo „všechno dobře“.
Dokud je nebezpečí daleko, týká se někoho jiného. Ale když se kruh zužuje a jakmile se slzy a utrpení oddělených dětí a rodičů dotýkají nejbližšího okolí, stávají se hořkými, ale vystřízlivujícími léky, které nás vracejí zpět do kruté reality.
V západním světě, vypěstovaném na hodnotách individualismu, člověk jen stěží přechází od vnímání svých osobních těžkostí k uvědomění si společných těžkostí. Ale i když si je uvědomí, nemá odvahu jednat.
Naděje však nikdy nezklame, a tu se stal zázrak: Němečtí rodiče vyšli do ulic Mnichova, aby protestovali proti juvenilní službě „Jugendamt“.
„Jugendamt“ je jednou z nejvíce zhoubných juvenilních služeb světa, se níž se v Německu bojí vejít do kontaktu i kriminální policie.
Pedantství národního charakteru jí umožnilo dovést svou činnost k úplné totalitě: právě „Jugendamt“ se stal inspirátorem módy odebírání novorozenců „nehodným“ rodičům přímo v porodním sále po odříznutí pupeční šňůry spojující matku s dítětem.
Ale láska je silnější než cokoli jiného. A hrdinství lidí, kteří vědí, že tento protest zdvihne juvenilní meč, který nad nimi visí, znamená jedno: nastává ozdravení světa. Sice pomalu a těžko, ale přesto všechno už jde jiným směrem. Zuřivé křeče a poslední jed jsou znakem nastupující agonie nenávistné chiméry s názvem „juvenilní justice“. Samozřejmě, bez boje se nevzdá, ale „druhá fronta“ se již otevřela. Bojujme všichni společně, a vyhrajeme!
Bez Boží pomoci a vytrvalé modlitby je však nemožné tohoto juvenilního Molocha přemoci.
Za Boha a za děti!
Zdroj: http://ruskline.ru/news_rl/2012/10/6/video_vyzdorovlenie_tyazhelobolnogo_mira_nachinaetsya/
Čínská policie pokračuje v nájezdech proti „domácím“ křesťanským společenstvím
Čínská vláda nadále pronásleduje domácí církve. China Aid Association se dozvěděla o nájezdu 13. září na jedno z 10 stávajících „domácích“ společenství ve městě Kupa.
Zaměstnanci místní policie z agentury pro občanské záležitosti a náboženské otázky vtrhli na bohoslužby, provedli prohlídku, zkonfiskovali Bible, materiály pro studium Bible, počítače a mobilní telefony.
Čtyři z 30 členů společenství byli odvezeni na policejní stanici, kde byli zadržováni po dobu několika hodin.
Zdroj: http://www.word4you.ru/news/17036/
