„Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem Božím.

Vidím však jiný zákon v mých údech, který bojuje proti zákonu mé mysli

a činí mě zajatcem zákona hříchu, jenž je v mých údech.“

„Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro.

Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.

Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.

Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já,

ale hřích, který ve mně přebývá.“

„Jejich ústa jsou samá kletba a hořkost,

jejich nohy spěchají prolévat krev, zhouba a bída je na jejich cestách;

nepoznali cestu pokoje a úctu před Bohem nemají.

Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem,

aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.“

„Kdo zachovává Jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm;

že v nás zůstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha.“

„Oč bychom ho žádali, dostáváme od něho,

protože zachováváme jeho přikázání a činíme, co se mu líbí“

„Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratři.

Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe,

ale služte v lásce jedni druhým.

Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově:

Milovati budeš bližního svého jako sebe samého! “

„Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků,

když položil na oltář svého syna Izáka? Nevidíš, že víra působila

spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti? “

„Vždyť žádost těla je proti Duchu a žádost Ducha proti tělu;

ty věci jsou ve vzájemném rozporu, abyste nečinili, co byste chtěli.

Jestliže jste však vedeni Duchem, nejste pod Zákonem.“

«Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.

Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě,

abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.»

«Jestliže však to, co dělám, je proti mé vůli,

pak souhlasím se zákonem a uznávám, že je dobrý.

Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná špatně, ale hřích, který je ve mně.»

„Víme, že zákon je svatý – já však jsem hříšný, hříchu zaprodán.

Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci,

nýbrž to, co nenávidím.“

„Když jsme byli v moci hříchu, působily v nás vášně podněcované zákonem

a nesly ovoce smrti. Nyní, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli spoutáni,

byli jsme zproštěni zákona, takže sloužíme Bohu v novém životě Ducha,

ne pod starou literou zákona.“

„Právě tak jste se i vy, bratří moji, stali mrtvými pro zákon

skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu,

který byl vzkříšen z mrtvých, a tak nesli ovoce Bohu.“

«Pokud je tedy její muž naživu, bude prohlášena za cizoložnici,

oddá-li se jinému muži. Jestliže však manžel zemře,

je svobodná od zákona, takže nebude cizoložnicí,

když se oddá jinému muži.»

„Což nevíte, bratři, že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ?

Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu manželovi;

když však muž zemře, je zproštěna zákona manželství.“

„Mzdou hříchu je smrt,

ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.“

„Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími,

máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný.“

„Mluvím názorně z ohledu na vaši lidskou slabost:

Jako jste se dříve propůjčovali k službě nečistotě a nepravosti k

bezbožnému životu, tak se nyní dejte

do služby spravedlnosti k posvěcení.“

„Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu,

ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení,

které vám bylo odevzdáno. A tak jste byli osvobozeni od hříchu

a stali jste se služebníky spravedlnosti.“

„Nevíte snad, že když se někomu vydáváte za služebníky,

abyste ho poslouchali, pak jste služebníky toho,

koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti,

nebo poslušnosti ke spravedlnosti?“

„Také nevydávejte své údy hříchu za nástroje nepravosti,

ale vydejte se Bohu jako ti, kdo ožili z mrtvých

a své údy vydejte Bohu za nástroje spravedlnosti.“