Lvov, Ukrajina, 7.7.2011

Členům biskupské konference USA

Vážení biskupové USA,

žijeme v době, kterou můžeme nazvat dobou antikrista. Cílevědomě se používají pozitivní pojmy, za kterými se skrývá pravý opak. V církvi se tento duch antikrista vtělil skrze historicko-kritickou teologii, která pod vznešenými frázemi, že je třeba lépe poznat a pochopit podstatu Písma svatého, ve skutečnosti zapříčinila pravý opak – popření Božího slova jako Božího slova. Tato ideologie popřela inspiraci Písma svatého, hřích, jedinečnost spásy darované Kristovou smrtí na Golgotě, Kristovo vzkříšení a všechny zázraky.

Lvov, 3.7.2011

Poslancům Parlamentu Ukrajiny

Vážení poslanci,

znovu se na vás obracíme s velmi alarmující záležitostí, která se bytostně týká každého občana Ukrajiny, jeho rodiny, ale především vás, vašich dětí a vašich vnuků. Lobbyisté juvenilní justice získali podvodem podpis prezidenta. Dřívější dokument pod názvem „O zavedení juvenilní justice“ prezident odmítl. Udělali proto určité úpravy, zamaskovali, že jde o zavedení juvenilní justice a předložili ji znovu k podepsání pod názvem „Koncepce rozvoje kriminální justice pro nezletilé na Ukrajině“. Po tom, co ji prezident 24.5.2011 podepsal, zůstává jen jediná šance, že vy, poslanci parlamentu, se postavíte kategoricky proti, a tím zabráníte zavedení zločinné juvenilní justice na Ukrajině.

Lvov, Ukrajina, 2.7.2011

Představitelům a členům

presbyteriánské církve (USA)

Vážení církevní představitelé,

dozvěděli jsme se, že jste 10. května 2011 odhlasovali změnu vaší ústavy, a tak umožnili aktivním homosexuálům a lesbám svěcení na pastory, starší a diakony. Tomuto kroku veřejné apostaze předcházela diskuze trvající 33 let.

Už jen diskutovat a hlasovat o tom, jestli je anebo není homosexualita hříchem a ohavností, je zradou Krista a Jeho evangelia. Boží slovo má k této ohavnosti naprosto jednoznačný postoj, diametrálně odlišný od vašeho.

Bůh tento hřích trestá vyhlazením konkrétního území: „Také města Sodomu a Gomoru (Bůh) odsoudil k záhubě a obrátil v popel. Tím dal výstrahu budoucím bezbožníkům.” (2Pt 2,6)

Lvov, Ukrajina 31.5.2011

Věřícím katolické církve

Od 1.5. 2011 až do té doby, dokud nebude obnoveno pravověrné učení, pravověrná hierarchie a zvolen pravověrný papež, je církevní právo afunkční. Nikoho proto ve svědomí nezavazuje. Stalo se jen strašákem na oklamané katolíky. Věřící jsou dnes proto povinni řídit se zachováváním Božích zákonů a apoštolské tradice!

Církevní právo bylo v průběhu 2000 let ustanoveno k tomu, aby v první řadě chránilo Bohem zjevené pravdy, které zaručují věčný život těm, kteří v ně věří a žijí podle nich. Dosvědčuje to i nejvyšší zákon církve salus animarum, to je spása nesmrtelných duší.

Lvov, Ukrajina, 1.7.2011

Luteránská evangelická církev v Itálii

Luteránská evangelická církev v Itálii přijala na svém zasedání 14. května 2011 dokument 2011/XX pod názvem „Požehnání hetero- a homosexuálních osob v různých formách životního svazku“. Tento dokument popírá autoritu Božího slova a Boží přikázání.

Citace: „Životní svazek homosexuálů, pokud je dobrovolný, trvající, zodpovědný, … získává rovnost … s manželstvím.“

Tato formulace je absurdní, ruší základní morální hodnoty a základní kategorie rozlišování dobra a zla. Životní svazek homosexuálů nikdy v historii lidstva, v žádné kultuře, v žádné společnosti nebyl brán jako manželství. „Bůh stvořil člověka jako muže a ženu… a proto muž opustí svého otce a matku a přidruží se k své ženě a budou jedno tělo. Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“ (Mt 19,4-6) Tedy manželství jednoho muže a jedné ženy je Boží a přirozené ustanovení.

Řeholnice kláštera sv. proroka Eliáše, které založil metropolita Šeptický v roce 1925, zákonně koupily polorozbořenou kapli ve Lvově na Pluhové 6, která už sloužila jako skladiště. Redemptoristé poštvali několik svých farníků a vyvolali nenávistnou kampaň proti sestrám s cílem – ukrást jim kapli. Protože už v kapli probíhají pravidelné bohoslužby, redemptoristé zorganizovali manifestaci před Městskou radou. Cílem jejich mítinku bylo přinutit poslance, aby se stali nástrojem jejich loupežných úmyslů. Věřící UPHKC se o této akci dozvěděli, a proto také přišli před Městskou radu, a to v mnohonásobně větším počtu s korouhvemi i s transparentem, na němž bylo napsáno: „Redemptoristé kradou sestrám kapli – Pluhová 6“.

Kristova smrt a vzkříšení (kontemplativní modlitba)

Stáhnout: Modlitební brožurka ke svěcení neděle

formát doc ,        formát pdf (verze pro tisk)

Sledujte všechny videa na kanálu  YouTube 

Úvod

Duchovní vzkříšení církve nastane skrze obnovené svěcení dne vzkříšení – neděle.

První křesťané měli tyto čtyři základní duchovní pilíře: a) apoštolské učení, b) bratrské společenství (koinonia), c) společné modlitby, d) eucharistie (viz Sk 2,42). Všechny tyto čtyři prvky je třeba realizovat v den, který je cele zasvěcený Bohu. Nestačí pouze navštívit chrám (eucharistie), ale je třeba i setkání v malých společenstvích (buňkách). Rovněž jsou nám v tom vzorem apoštolové a první křesťané. Oni navštěvovali chrám, ale také se setkávali po domech.

Zde předkládáme modlitební modely nejen svěcení dne vzkříšení, ale zpočátku rozjímání nad utrpením a smrtí našeho Pána a Spasitele.

Lvov, Ukrajina, 29.6.2011

Daniel

Patriarcha rumunský

Ctihodný patriarcho,

zasíláme vám list, který se týká události v Rumunsku.

V roce 2005 rumunský pravoslavný klášter v Tanaku navštívila 23-letá Marica Irina Cornici. Marica vyrůstala od raného věku v ústavu pro opuštěné děti v Aradu. Trpěla těžkou schizofrenií. Poněvadž našla v klášteře útočiště, požádala sestry, aby ji tam ponechaly.

Brzy se začalo projevovat silné narušení psychiky, skrze které snadno působí démonické síly. V průběhu třetího měsíce pobytu v klášteře vyvrcholily záchvaty do takového stupně, že byly doprovázeny stavy agresivity, takže byl ohrožen nejen její vlastní život, ale i život sester.

Lvov, 29.6.2011

Drazí křesťané a lidé dobré vůle Ruska,

žijeme v době celosvětové duchovní revoluce. Mění se staletími osvědčené morální a duchovní principy, které činí člověka člověkem, dobro nazývají dobrem a zlo zlem. Jde o systematickou demoralizaci a démonizaci mládeže i obyvatelstva, která vede k pozvolné morální, duchovní a fyzické genocidě. Téměř před 100 lety bylo ve Fatimě dáno skrze Bohorodičku prorocké slovo, které se týkalo Ruska: „Jestliže se Rusko obrátí, nedojde k celosvětové katastrofě“ (13.7.1917) V evangeliu Ježíš vybízí každého jedince i celé národy: „Čiňte pokání (změňte myšlení) a věřte evangeliu“. (Mk 1,15) Řecké slovo metanoia znamená změnu myšlení, což je podstata pokání. „Jestliže nebudete činit pokání, zahynete“. (Lk 13,1) Pokání má svůj základ ve změně myšlení a je dovršeno přijetím zdravého životného stylu. Dnes je myšlení postaveno na lži a egoismu. Životní styl je konzumní, založen na klamném požitku, který vede ke ztrátě zdraví, k psychickým poruchám a zkracuje život.

Lvov, 28.6.2011

Vážení členové zastupitelstva lvovského městského úřadu!

Dne 30.6.2011 se měla na zasedání městského úřadu řešit otázka, jaká se týká kaple řeholních sester na ulici Pluhová 6. Jsme si vědomi toho, že za poslední tři týdny jste byli vystaveni velkému psychologickému tlaku ze strany hierarchie UHKC. Nejprve to byl list vladyky Vozňaka a potom další žádosti osobního charakteru na základě jednostranných tendenčních a klamných informací. Jako pastýři Byzantského katolického patriarchátu, do kterého náleží Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev, se cítíme vázaní ve svědomí reagovat na danou situaci.

Poslední večeře

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Ve čtvrtek večer je Ježíš spolu s apoštoly ve večeřadle. Velikonoční svátky jsou spojeny s obřadem obětování beránka a s velikonoční večeří. Tyto svátky vyjadřují vyjití Izraele z otroctví egyptského faraóna. Ježíš přišel, aby vysvobodil lidstvo z otroctví hříchu a ďábla.

Na počátku Ježíš umyl apoštolům nohy. Tím jim dal jim příklad pokory a lásky. Varuje je před zradou, za níž je ďábel.

Dále Ježíš mluví o lásce: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo dá život za své bratry.“

Ježíš mluví o Duchu svatém: „Ještě bych vám měl mnoho mluvit, ale nesnesli byste to nyní. Až přijde Duch svatý, On vás uvede do plné pravdy.“

Rozjímání

(Jedna sloka postní písně)

1. Ježíš umývá apoštolům nohy: Ve čtvrtek večer je Ježíš spolu s apoštoly ve večeřadle. Velikonoční svátky jsou spojeny s obřadem obětování beránka a s velikonoční večeří. Tyto svátky vyjadřují vyjití Izraele z otroctví egyptského faraóna. Ježíš přišel, aby vysvobodil lidstvo z otroctví hříchu a ďábla.

Na počátku Ježíš umyl apoštolům nohy. Tím jim dal příklad pokory a lásky. Varuje je před zradou, za níž je ďábel. Ježíš dal příklad pokory. Nad ďáblem může zvítězit jen člověk pokorný. Pokora je pravda a ta osvobozuje. Ježíš řekl: „Učte se ode mne, neboť jsme pokorný srdcem.“ Máme se učit od Něho. Máme Jeho následovat, tedy v drobných gestech a skutcích se máme učit pokoře, pravdivosti vůči Bohu i lidem.

(Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou! /3x/ *)

a) Zamyšlení nad Božím slovem úvod

Zatčení: Apoštol zrádce přivedl do Getsemane vojáky a chrámovou stráž s pochodněmi. Přistoupil k Ježíši a zrádně Ho políbil. Vojáci se pak Ježíše zmocnili.

Před Annášem: Přivedli Ho k veleknězi Annášovi. Ten se Ho vyptával na mnohé. Jeden ze strážců udeřil Ježíše do tváře.

Před Kajfášem: Annáš poslal spoutaného Ježíše k veleknězi Kaifášovi. Kaifáš řekl: „Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží“. Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl.“ Velekněz roztrhl svá roucha a zvolal: „Rouhal se!“ Zástup začal křičet: „Hoden je smrti!“ Začali Ježíšovi plivat do obličeje a bít Ho po hlavě.

Zapření Krista: Petr seděl venku na nádvoří. Zde třikrát zapřel Krista s přísahou: „Neznám toho člověka.“ Když kohout zakokrhal, vyšel ven a hořce plakal.

Golgota – sedm slov z kříže

a) Zamyšlení nad Božím slovem

„Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici. Ježíš řekl: ‚Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.‘“ (Lk 23,32-34)

„Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej…“

Smrt ukřižováním byla nejkrutějším a nejpotupnějším trestem. Když přišli na místo, rozkázali Šimonovi z Kyrény složit kříž, který nesl. Ježíš pak byl sražen pozpátku na zem, rameny na dřevo. Voják – kat – nahmatal na přední straně zápěstí důlek, vložil naň čtyřhranný železný hřeb a udeřil kladivem. Hřeb protrhl kůži, vedl místem, kde se nachází nerv, který ovládá pohyby palce a signalizuje bolest. Bolest způsobená probodnutím v tomto místě je ukrutná. Cévy byly roztrženy a rána silně krvácela. Další údery kladivem přibily ruku k dřevu kříže. Podobně byla přibita i druhá ruka a obě nohy. V těchto hrozných bolestech Ježíš s vypětím pronesl slova: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Lk 23,39-43: „Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ Tu ho ten druhý okřikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen ke stejnému trestu. A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“ A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

„Ježíši,…“ lotr se zadíval do ztrýzněné Ježíšovy tváře: rána způsobená palicí přes nos a pravou tvář, na očních víčkách a obočích odřeniny, opuchlina na jařmovém oblouku, krvácení z nosu, pohmožděniny a poranění kůže, tvář se zalévá krví z cév na hlavě, které propíchly ostny. Z Jeho ran na rukou a nohou teče krev. Lotr slyší posměch a rouhání vojáků, i druhého zločince visícího na kříži. Slyší rouhání zpupné hierarchie. On se však, vědom si vlastního hříchu, zadíval Ježíšovi do očí, uvěřil v Něho a s vírou vyslovil: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“ Tímto zároveň vyznal veřejně před všemi, že Ježíš je opravdu Boží Syn, který odpouští hříchy a dává účast v Božím království. Bylo to slavné a veřejné vyznání Ježíše před Jeho nepřáteli, kteří se Mu posmívali.

a) Zamyšlení nad Božím slovem

J 19,25-27: „U Ježíšova kříže stály jeho matka … Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: ‚Ženo, hle, tvůj syn!‘ Potom řekl tomu učedníkovi: ‚Hle, tvá matka!‘ V tu hodinu ji onen učedník přijal v sebe.“

„U Ježíšova kříže stála jeho matka…“ vidí Jej ukřižovaného, ztrýzněného, všude po těle stopy ran. Zvláště Mu působí obrovskou bolest trnová koruna na Jeho hlavě. Celou hlavu má sevřenu ostrými trny, které se zarývají do hlavy a způsobují bolestné krvácení. Viděla, jak několikrát upadl na tvář, když nesl kříž, jak silně má odřená kolena z pádů na křížové cestě. Když se tam s Ním setkala, byl to jen zlomek času, teď stojí pod křížem. Ježíš ji znovu uviděl. Dívá se na ni – Maria zde stojí v dokonalé duchovní jednotě, ukřižovaná spolu s Ním. Vedle ní je učedník Jan. Když ho Ježíš uviděl, řekl své matce: „Ženo, hle, tvůj syn.“ Učedník plně nechápe, jak hluboce se uskutečňuje tajemství jeho znovuzrození. Dívá se na Ježíše, pro kterého opustil všechno a Ježíšovo slovo ho zasahuje až do nejhlubšího nitra. Sem duchovně přijímá Ježíšovu matku, která se stala i jeho matkou.

Toto video je možné zhlédnout i zde: 
https://rumble.com/v4kmgzu-v.-slovo-z-ke-znm.html   
https://cos.tv/videos/play/51511542741504000   

a) Zamyšlení nad Božím slovem

J 19,28-29: „Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce naplnilo Písmo, řekl: ‚Žízním.‘ Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.”

Ježíš visí na kříži a žízní. Kruté bičování rozdrásalo jeho svaté tělo a ztratil mnoho krve. Bič tvořily tři řemínky s kovovými hroty. Při bičování se nejprve objevily silné podlitiny a potom biče prosekávaly kůži, zařezávaly se čím dál hlouběji a vytrhávaly svalstvo až na kost. Tělo se změnilo v jednu krvavou ránu. Dva kati ze všech sil bičovali Ježíše. Údery bičů dopadaly na záda, ruce, nohy nejprve ze zadu, ale potom i zepředu. Žádnou část těla, ani hlavu a tvář neušetřili. Kůže visela dlouhými pásy ze zad a celé tělo se změnilo k nepoznání na masu rozedrané krvácející tkáně. Když byl Ježíš už na pokraji smrti, bičování bylo zastaveno. Pak ho polomrtvého odvázali a nechali klesnout na kamenné podlaze do kaluže Jeho vlastní krve. Náhlá ztráta velkého množství krve způsobila zrychlení tlukotu srdce, zemdlení a velkou žízeň. Obrovská bolest otevřených ran a silná žízeň mučila Pána Ježíše i během Jeho křížové cesty. Teď na kříži prožívá ještě palčivější žízeň. Jeho rty jsou suché, popraskané, jazyk přisedl k patru.

V. slovo z kříže: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ (Мk 15,34),

což znamená „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil“

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Mk 15,34: „O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: ‚Eloi, Eloi, lema sabachtani?‘, což přeloženo znamená: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?‘“

Ježíš umírá na kříži. Jeho tělo je plné ran, pohmožděnin, kůže je pokryta studeným, lepkavým potem. Není možné najít žádnou polohu, která by poskytovala alespoň chvilkovou úlevu. Hřeby v zápěstí tlačí na velký pažní nerv a těžce poškozený nerv způsobuje nesnesitelnou trýzeň. Když se tlačí vzhůru, aby se těmto mukám vyhnul, plnou vahou se opírá o hřeby v chodidlech. Opět trýznivé bolesti, když hřeby protrhávají nervy mezi kostmi chodidel. Při každém pohybu se obnovuje krvácení. Ruce umdlévají, silné záchvaty křečí začínají probíhat svaly, které se stahují v prudkých neúprosných záchvěvech bolesti. Křeče svírají citlivá nervová zakončení ve svalech. Vzduch stěží může být do plic vdechnut a nemůže být vydechnut. Ježíš zápasí, aby se mohl pozvednout a ještě aspoň trochu se nadechnout. Nakonec se do plic dostává vzduch, částečně se obohacuje krev a křeče trochu polevují. Je schopen se křečovitě pozvednout, aby vydechl a znovu nabral životodárný kyslík. Prožívá nesmírně bolestivé stupňující se cykly křečí. Při každém posunutí se Jeho rozdrásaná záda odírají o sukovité dřevo kříže. Horečka stoupá, každý náraz temena hlavy na břevno zarývá trny hlouběji a natrhává dřívější rány.

a) Zamyšlení nad Božím slovem

„Když Ježíš okusil octa, řekl: ‚Dokonáno jest.‘“

Ježíšovy ruce umdlévají, ztrácejí sílu. Silné záchvaty křečí stahují svaly v neúprosných záchvěvech bolesti. Přichází cykly dušení a prudkých bolestí. Svaly hrudníku jsou ochromeny a neschopny činnosti. Ježíš zápasí, aby se mohl alespoň trochu nadechnout. Vnímá hlubokou svíravou bolest v hrudníku. Perikard se pomalu naplňuje sérem a tlačí na srdce, čímž omezuje jeho pohyby. Srdce nepravidelně bije. Ztráta krve a nesnesitelná žízeň způsobují, že stlačené srdce se namáhá pumpovat těžkou, hustou krev do tkání a zmučené plíce se zoufale snaží vdechnout alespoň malé množství vzduchu. Ježíš cítí, jak se mu chlad smrti vkrádá do údů. S posledním vypětím sil vzpírá svá rozedraná chodidla na hřeby, napřimuje nohy, nadechuje se. Je slyšet Jeho slovo: „Dokonáno jest!“

Od okamžiku, kdy umírající Ježíš na kříži zvolal: „Dokonáno jest!“ zachvěla se nejen země (srov. Mt 27,51), nýbrž zachvělo se i peklo ve svých základech, neboť obětí Beránka bylo nepříteli lidského pokolení odňato právo na lidské duše a odňat dlužní úpis (srov. Kol 2,14). Zároveň byla odňata moc smrti (srov. 2Tim 1,10).

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Lk 23,44-46: „Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce. Chrámová opona se roztrhla v půli. A Ježíš zvolal mocným hlasem: ‚Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha!‘ Po těch slovech skonal.“ Мt 27,51.54: „… země se zatřásla, skály pukaly,… Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: ‚On byl opravdu Boží Syn!‘“

Po smrtelně bledé Ježíšově tváři tečou potůčky krve, která je čím dál tím tmavší. Líce plné ran se prodlužují. Rty jsou modré a stažené. Hlava se sklání k hrudi, Ježíši přestává bít srdce. Uvědomuje si, že je na prahu smrti. Z posledních sil se vzpírá na nohy a mocným hlasem volá: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha!“ Jeho ruce předtím sevřené se teď otevřely a klesly. Kolena se vyhnula na jednu stranu. Hlava se bezvládně sklonila k hrudníku. Pán Ježíš vydechl naposled. Byla třetí hodina odpoledne.