Author Archive
Květen – měsíc Přesvaté Bohorodičky
„Když Ježíš viděl matku a učedníka vedle stojícího, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ Potom řekl učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ A od té hodiny ji ten učedník přijal do svého vlastního“ /J 19,26-27/.
„Ž e n o, …“
Ježíš uviděl svou matku. Copak ji a rovněž svého učedníka předtím neviděl? Fyzicky ano, ale zatím se ještě nenaplnil čas, kdy se na oba podívá a sdělí jim Boží vůli, která byla od věčnosti a nyní, ve svůj čas, se má naplnit.
Zprávy 10.5.2014
Ježíš se ptá i tebe: Za koho mě pokládáš?
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
Slovo života – J 11,23-25 (11. 5. – 25. 5. 2014)
Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“
Řekla mu Marta: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“
Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život.
Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít“.
Rozjímání nad J 11,23-25
Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Řekla mu Marta: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít“.
Tato slova jsou částí rozhovoru v Betánii před tím, než Ježíš vzkřísil Lazara, který byl už čtvrtý den mrtvý. Lazarově smrti předcházela nemoc. Ježíš byl tehdy s apoštoly mimo Judsko. Marie i Marta, Lazarovy sestry, poslaly Ježíši vzkaz: „Pane, ten, kterého miluješ, je nemocen.“ Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven.“ Po dvou dnech Ježíš řekl: „Pojďme do Judska, náš přítel Lazar usnul, ale jdu ho probudit.“ Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, uzdraví se.“ Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni si mysleli, že mluví o pouhém spánku. Tehdy jim Ježíš řekl přímo: „Lazar umřel.“ Když Ježíš přišel, shledal, že je už čtyři dny v hrobě. Betanie byla blízko Jeruzaléma, necelou hodinu cesty, a mnozí z Židů přišli k Marii a Martě, aby je potěšili v jejich zármutku nad jejich bratrem. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Marie zůstala doma. Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel. Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá.“ Pak pokračuje část dialogu, který si budeme sedmkrát na den po dva týdny opakovat.
Služba prorocká – služba Božích bojovníku
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
Obracení se na Ježíšovu matku
I nevěřící člověk, je-li zaskočen těžkou situací, podvědomě zavolá jako malé dítě: „Maminko!“ Na Marii se máme obracet jako na svou matku. Ježíš nám ji dal za matku. Eva je matkou lidského pokolení. Maria se stala naší duchovní matkou. Matka nemá jen úkol rodit děti, přijímat je, ale jejím úkolem je živit je a vychovávat. Maria doprovázela Ježíše na jeho křížové cestě. Nikdo z lidí Ho tak důvěrně neznal a netvořil s Ním tak hlubokou jednotu jako Jeho matka. A svou matku dal Ježíš za matku nám, svým dětem. Máme společnou matku: ty i já a Ježíš.
Obracet se na ni v životních situacích není, jako když se obracíme na Boha, ale na někoho staršího a zkušenějšího – jako na matku. My jsme v duchovním životě nezkušené děti. Máme se na ni obracet především tehdy, když nás zavalí starosti a slabosti natolik, že nejsme schopni obrátit se přímo na Ježíše. Je to zvláště tehdy, když jsme vydáni různým pokušením a jsme jako opilí: říkáme hříchu „ne“ a vlastně bytostně s hříchem souhlasíme a v naší duši je jakýsi zmatek.
Spolu s Kristem jsme byli vzkříšeni /Motivace k modlitbě v době Velikonoční/
Ve křtu svatém jsme byli ponořeni do Kristovy smrti a také se nám dostalo nového života, života Krista vzkříšeného. Tato realita je vyjádřena v Božím slově v listě ke Kolosanům: „S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých.“ (Kol 2,12)
Skrze víru se máme otevřít realitě Kristovy smrti, která přemáhá hřích a ďábla. V okamžiku své smrti Ježíš dává svého Ducha do náruče Otcovy. V tomto momentu se projevuje největší Boží moc, která vítězí. Kristova smrt, to je totální vydání se Otci.
