Rozjímání nad Ř 8,5
„Ti, kdo jsou podle těla, totiž myslí na věci těla,
ale ti, kdo jsou podle Ducha, na věci Ducha.“
Uplynulé dva týdny jsme opakovali slovo života z listu Římanům. Pravdy, které jsou zde zjevené, jsou klíčové. Život nemáme k tomu, abychom si vyhledávali jen nějakou zábavu, ale má se stát cestou následování našeho Pána Ježíše Krista. Probíhá v něm boj o to nejdůležitější, o život věčný! Náš život v čase je pouze zkouškou, zda obstojíme ve věrnosti Pánu Ježíši ve střetu se svou pýchou, tedy s prosazováním si své vůle, což nám nakonec brání v dosažení posledního cíle – života věčného. Ve křtu nám Bůh dal plnost Ducha svatého, ale i my sami jsme přijali téhož Ducha jako apoštolové a ostatní křesťané, zvláště ti, kteří chodili v Duchu a dosáhli svatosti. Svatosti máme dosáhnout i my v těch podmínkách, ve kterých žijeme. Bůh nám k tomu dal pomoc Ducha svatého a umírající Ježíš svou matku.
Pýcha je slepota a temnota. Pokora je světlo a vidění, vidění Božích věcí. V 8. kapitole Římanům se stále staví do protikladu Duch a tělo a nejen zde, také v 5. kapitole listu Galaťanům. Biblický termín tělo neznamená jen naše fyzické tělo, ale jde i o projevy tělesného smýšlení jako je nezřízená žádostivost, nečistota, projevy egoismu. V listě Galaťanům apoštol jmenuje skutky těla či lidské svévole jako necudnost, nečistota, modlářství, čarodějnictví, okultní praktiky, rozbroje, hádky, žárlivost, podlost atd. To vše je spojeno s naším myšlením a s naší vůlí, tedy s naší duševní činností. Žádný člověk se to nemusí učit. Vychází to přímo z otráveného kořene v naší duši, z dědičného hříchu, který i s jeho negativní činností můžeme nazvat starý člověk, tedy porušená lidská přirozenost. Toto je v nás zakódováno, a pokud odhodíme ochrannou bariéru, kterou je Boží zákon a Ježíšova přikázání, starý člověk skrytě ovládne naše myšlení a duchovně nás oslepí. Ztratíme živou víru a živý vztah k Ježíši Kristu, aniž si to vůbec stačíme uvědomit.
Kromě starého člověka, těla hříchu, je v nás ale i Duch svatý, pokud jsme v milosti Boží a pokud jsme ho nevěrou či těžkým hříchem nevyhnali. Spíše můžeme říct, že Ho vyhání starý člověk, do jehož otroctví se dostáváme, když mu dáváme svou vůli i rozum. V tomto boji mezi Duchem a tělem jde nakonec o život věčný.
Připomeňme si první dva verše z 8. kapitoly listu Římanům:
„Není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši.“
„Neboť zákon Ducha života v Kristu Ježíši osvobodil mě od zákona hříchu a smrti.“ Tento verš jsme si opakovali celé dva týdny a verš předtím rovněž dva týdny. Dali jsme k tomu i výklad, ale to nestačí. Věřím, že Duch Boží vašemu rozumu či srdci zjevil při zůstávání v tomto slově tuto pravdu hlouběji.
Nyní si všimněme 5. verše: „Ti, kdo jsou podle těla, totiž myslí na věci těla, ale ti, kdo podle Ducha, na věci Ducha.“ Můžeme dát volný překlad či výklad: Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné, ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní.
Na mnoha místech Písma svatého je zmínka o duchu, duši a těle. Mohutnostmi duše jsou rozum a vůle. Následkem prvního hříchu rozum těžko poznává podstatu pravdy a vůle je oslabena konat skutečné dobro. Tato infekce prvního hříchu zasahuje i srdce člověka a působí v něm disharmonii. Důsledkem je, že nezřízené žádosti si podmaňují srdce egoismem a sebeláskou. Písmo svaté proto o lidském srdci říká, že je nejlstivější ze všeho (Jer 17,9) a že je kamenné (Ez 36,26). Bůh zaslíbil, že nám dá nové srdce (Ez 36,26).
Pokud pečlivě čteme Boží slovo a zároveň upřímně sledujeme ve svém životě nuance mezi duševními a duchovními projevy, vidíme, že mnohdy těžko rozlišujeme jednotlivé hranice. To ale není vždy ani tak potřebné. Potřebnější a užitečnější je znát rozdělení mezi tělem a duchem a jejich projevy. A to Boží slovo k našemu užitku činí na několika místech zcela jasně, zvláště v 8. kapitole listu Římanům a v 5. kapitole listu Galaťanům. Z řeckého originálu Písma je někdy těžké poznat, kdy je míněn lidský duch a kdy Boží Duch v nás.
Citace z listu Římanům 8 a Galaťanům 5 týkající se protichůdnosti ducha a těla a jejich ovoce:
Ř 8,4-9: 4, 5… přečti po verš 9
Gal 5,16-25: 16, 17… přečti až po verš 26
Stáhnout: Rozjímání nad Ř 8,5










