Vlna sexuálních zločinů začíná od školních učebnic

Výzva všem rodičům, pedagogům, státním úředníkům,

vládním představitelům i všem nelhostejným občanům Ukrajiny.

Nyní Ukrajinu otřásají závažné perverzní sexuální zločiny. Staly se ve městech Mikolajev, Čerkasy, Simferopol, Umaň, Slovjansku a jinde. My, jako rodiče, nemůžeme zůstat v této situaci lhostejní a mlčet. V těchto zločinech utrpěli všichni: i znásilněné oběti i násilníci sami. I jedni i druzí budou poznačenш na mnoho let, někteří se nikdy nevzpamatují z utrpěných zranění, prožité hrůzy, a někomu prožít skutečnou hrůzu za zlo, kterého se dopustil, jenom náleží. Já osobně lituji všechny: i jedny, i druhé. Tak či onak, na všech těchto strašných příbězích se podíleli něčí děti, jejichž rodiče by si ani v nejstrašnějším snu nemohli představit, že se něco takového stane jejich dětem.

Žádná matka ani žádný otec si nepřeje, aby z jejich dětí vyrostli násilníci nebo aby byly někdy znásilněny, tím spíš, aby je někdo zabil nebo se staly vrahy. Ale z nějakého důvodu dnes máme, co máme a čeho jsme všichni svědky. Je zbytečné zjišťovat, kdo je opravdu vinen: jestli rodiče, škola, výrobci alkoholických nápojů, ulice, pokles morálky v naší společnosti, internet nebo banální ztráta duchovnosti – všechno toto má obrovský vliv na naše děti. V této výzvě se zaměřím pouze na jedno z důležitých témat – sexuální výchova.

Já osobně mám čtyři syny. V naší rodině se nekouří, nepije, nemluví se vulgárně, a pro nás s manželkou je strašné si jen představit, že by se naše děti mohly stát zločinci, a ještě k tomu sexuálními zločinci. Ale když analyzujeme vše, co se dnes děje v naší zemi a stavíme se na místo rodičů, jejichž děti přestoupily zákon, jsme si plně vědomi toho, že absolutní záruku za své děti nemůže dát nikdo, žádní rodiče. Zvlášť když stát, a zejména vzdělávací systém, určitým způsobem podporuje kladení hlubokých základů pro budoucí sexuální delikventy.

Četba mnohých vědeckých studií a elementární mnohaletá pozorování mě přivedly k přesvědčení, že násilníkem, vrahem, narkomanem, alkoholikem, homosexuálem apod., se člověk nestane za jednou noc, a už vůbec se tak nenarodí (jak se to učí ve školách o homosexuálech). Lidé se dostávají do zmíněných kategorií obvykle v důsledku destruktivní výchovy a vzdělávání a také kvůli amorálnímu sociálnímu prostředí i z řady jiných důvodů. Chtěl bych však čtenáře upozornit na jednu věc: mnoho trestných činů sexuálního charakteru se děje v důsledkem předčasné sexualizace člověka. A právě to se dnes děje všude: v televizi, internetu, stejně tak v mnoha vzdělávacích institucích Ukrajiny na tzv. „hodinách sexuální výchovy“, které probíhají obvykle bez vědomí a souhlasu rodičů. Tyto zvrácené „základy zdraví“ se vštěpují našim dětem již ve škole. Například instrukce ke znásilnění lze najít v učebnici „Základy zdraví“ pro 8. třídy (nakladatelství Alaton). V gymnáziu, kde se učí naše děti, jsou prezervativy v průhledném obalu pověšeny přímo na zdech ve třídách. A v prosinci každého roku je naplánován 16 denní skandální program, během něhož jsou prezervativy vnucovány dětem už od 1. třídy.

Drazí přátelé, jestliže rozumná část obyvatel našeho státu nebude čelit totální sexualizaci našich dětí prostřednictvím vzdělávacího systému a nevyžádá si úplné odstranění všeho, co provokuje naše děti k předčasným sexuálním vztahům, pak za pár let bude takových „mikolajevských“ nebo „umaňských“ násilníků mnohem více.

Jakékoli „hodiny sexu“ v dětství a dospívání vyvolávají v našich dětech předčasnou aktivaci hluboko spících reflexů, které jsou odpovědné za sexuální pudy, a s časem má dospívající mládež, která prošla „vymýváním mozků“ na těchto hodinách, velké předpoklady k poškození druhých lidí a též velikou šanci, že se dostane za mříže.

Lidé, nemlčte, teď, po tolika znásilněních, která se staly v poslední době na Ukrajině, je čas o tom hovořit. Nyní je nejvhodnější čas ukázat na jednu z hlavních hlubokých příčin těchto zločinů.

S úctou, Andrej Pravický, představitel „Rodičovského výboru“ ve městě Barvenkovo Charkovské oblasti.

Zdroj: http://sovest.dnepro.org/2012/4541.html