Jak reagujeme, když přijde zkouška?
Naše hříchem porušená přirozenost je v postoji vzpoury vůči Bohu i bližním. Jak se projevuje, když přijde zkouška?
Podívejme se na několik příkladů ze svatého Písma. Izraelité, kteří prošli suchou nohou přes Rudé moře a byli očitými svědky jednoho z největších zázraků kromě mnoha jiných v Egyptě, se za pár dní postavili proti Bohu, ulili si zlaté tele a řekli: „Toto je náš bůh, který nás vyvedl z Egypta.“ Je to nepochopitelné, a přesto je to tak. To je starý člověk v nás se svou zradou. Nebo příklad z Nového zákona: Apoštolové, kteří jen týden předtím viděli na vlastní oči vzkříšení Lazara, nepřišli na Golgotu. Nestáli pod křížem, jenom Jan. Byli paralyzováni strachem, přestože viděli mnoho zázraků uzdravení, osvobození od démonů, ba i vzkříšení.
A nakonec, mezi apoštoly byl i Jidáš, který Ježíše zradil. Co chtěl mít z těch 30 stříbrných? Vždyť je to kupní cena jenom za kousek pole nebo cena otroka. Když mu šlo o peníze, mohl si vzít ty, které měli, a utéct pryč. Ale proč šel zrazovat Krista? Nakonec je stejně odhodil v chrámu a šel se oběsit.
Co to jen je v lidském srdci? Je to tajemství hříchu v nás, tzv. starý člověk (dědičný hřích), který se projevuje nevěrou zejména tehdy, když přijde zkouška, a to i přesto, že člověk viděl Boží zázraky, ba zažil Boží pomoc i ve svém vlastním životě.
Stáhnout: Jak reagujeme, když přijde zkouška?
