V Norsku chtějí zrušit instituci rodiny

Norská vláda se chystá zasadit další ránu instituci tradiční rodiny. Ministr pro záležitosti rodiny, dětí a sociálních věcí Norska Audun Lisbakken připravil soubor opatření, jejichž cílem je „ještě více zlepšit situaci dětí v Norsku“. Bylo zjištěno, že hlavní překážkou k tomuto zlepšení jsou sami rodiče. Proto Lisbakken navrhuje zrušit jejich prioritu ve všech záležitostech týkajících se dětí. „Pokud je vztah mezi rodiči a dětmi překážkou pro rozvoj dítěte, mělo by to být důležitější než biologický princip…“, řekl ministr.

Ministerstvo také určilo termíny, v nichž by měl být problém adopce dětí vyřešen. Pokud se jedná o nemluvňata od 0 do 18 měsíců – musí být dána k adopci během jednoho roku, pro děti od 18 měsíců do 4 let je limit dva roky od doby, co byly vzaty od svých rodičů. Pokud by se chtěli biologičtí rodiče obrátit na soud, aby jim děti vrátil, otázkou zda odpovídají „normám rozvoje“ bude řešit „sdružení adoptivních rodičů“.

Tyto události vyvolaly prudké protesty v norské společnosti, i když se inovace týká zatím jen přistěhovalců, a ne Norů. Objevují se oprávněné obavy, že to povede k nárůstu nešťastných dětí, které budou vyrůstat bez vlastní rodiny. Jak Norové komentují řešení vlády? „Se strachem a hrůzou se dívám na tvrdá opatření vlády. To znamená, že barnevarn („služba ochrany dětí”) zničí ještě více rodin.“ „Hrubé zacházení s dětmi ze strany vlády se každým dnem zhoršuje, rodiče musí zachránit své děti!“ „Je absolutně nepřijatelné, aby stát určoval budoucnost nevinných dětí!“ Mnoho lidí také připomínalo nedávný případ indických dětí, které místní sociální služby odebraly rodičům.

Norští rodiče, kterým vláda za bílého dne doslova krade děti, už nechtějí mlčet. Služba sociálního zabezpečení hromadně bere děti z rodin migrantů ignorujíc multikulturní elementy života nových občanů Norska. Podle utrop.no, v roce 2011 mnoho národnostních menšin protestovalo proti akcím barnevarn („služby ochrany dětí”). Protesty byly vyvolány nespravedlivým odebíráním dětí jejich rodičům.

Nejmasovější protest se konal v dubnu loňského roku. Stovky somálských žen prošly ulicí vládní čtvrti v Oslo, a dožadovaly se navrácení svých dětí. To na místní úřady zapůsobilo. Vedoucí organizátorku protestu ihned zvolili do městské rady v Oslu, kde se stala jediným zástupcem všech migrantů.

Zdá se, že místním úřadům je stále obtížnější zavírat oči před požadavky, které před ně kladou národnostní menšiny. Celá záležitost nespočívá v politické korektnosti, ale v počtu těchto „menšin“. Utrop.no uvádí působivé statistiky: v roce 2011 ze 151 822 dětí a mládeže v Oslu ve věku od 0 do 22 let bylo více než 48°000 zástupci jiných národností (přibližně 30%). Jak je uvedeno v článku, úředníci před touto skutečností dlouho zavírali oči. Ale cožpak je možné ignorovat ty, kterých je již třetina, a zítra to už může být většina?

V roce 2010 bylo více než 11°300 dětí odebráno z vlastních rodin. Zejména vzrostl počet podobných případů od roku 2004. Mezi obětmi barnevarn („služby ochrany dětí”) je i mnoho ruských dětí. Dvě ruské matky – Jelena Bakanovová a Taťána Bitkinová, kterým pečovatelská služba odebrala syny, se obrátily ke všem Rusům s prosbou o morální podporu. Jeleně již 10 měsíců nedovolují ani zákonné měsíční návštěvy svých synů, kteří trpí těžkou mozkovou obrnou. Všechny její žádosti jsou ignorovány.

Zdroj: http://www.pravda.ru/society/family/pbringing/09-02-2012/1107475-Norway-0/

http://ruskline.ru/monitoring_smi/2012/03/08/v_norvegii_hotyat_otmenit_semyu/