Kázání otce patriarchy Eliáše na Neposkvrněné početí Panny Marie
Dnes ve svátek Neposkvrněného početí Panny Marie nás musí proniknout radost: „Jsme ne syny otrokyně, ale syny svobodné.“ (Gal 4,31) V historii lidstva byly dvě ženy:první ženou byla Eva a druhou Maria. Skrze první přešel na lidstvo hřích a otroctví ďáblu, skrze druhou přichází Boží milost a pravá svoboda. Proto také poslední slovo Ježíšovo na kříži k nám, k budoucí církvi, kterou reprezentoval apoštol Jan, zní: „Hle tvá matka!“ Potom Boží slovo říká: „A od té chvíle ji ten učedník přijal k sobě.“ Přijmout Marii je velmi potřebná věc, abychom pak opravdu mohli být syny a dcerami Neposkvrněné – té, která je svobodná a šlape na hlavu ďábla, krutého hada.
Ježíš – Bůh se stal člověkem, aby nás vysvobodil z otroctví hříchu. On nám přinesl milost, skrze kterou k nám přichází vysvobození. Maria byla předem uchráněna dědičného hříchu a tedy i každého jiného hříchu. Bůh ji uchránil, protože se měla stát matkou Ježíše Krista. Ona je kecharitomene – plná milosti. Tak ji pozdravil anděl, jak je napsáno v první kapitole Lukášova evangelia.
Dědičný hřích je ztrátou Boží milosti. Maria byla od něj už napřed uchráněna. My velmi často hovoříme o dědičném hříchu. Proč? Protože je to podstata celé teologie. Když si člověk uvědomuje realitu hříchu, potřebuje osvobození. Avšak liberální teologie a různé psychologie říkají, že hřích neexistuje.
Na druhé straně je však jiný extrém: zákonictví, které znovu jen hází na lidi neúnosná břemena: „To nesmíš, to nesmíš!“ Člověk pod nimi padá a není schopen je unést. Nakonec to vzdá a řekne: „Takové křesťanství je k ničemu.“ První ani druhý postoj není však správný. Máme chodit v pravdě a mít pravdivý postoj k hříchu, který vidíme na každém kroku. Už v malém dítěti je egoismus – stále říká jenom: „Já, já, já…“ a egoismus je v každém člověku nehledě na to, jakého je věku. Avšak na druhé straně Bůh dává do srdce člověka svou milost. Proto v našem srdci je neustálý boj mezi temnotou – infekcí dědičného hříchu v nás, které všichni podléháme – a královstvím Božím, které je také v nás, protože je v nás Ježíš. Můžeme říci, že slova proroka Davida: „V hříchu mě počala má matka“, platí o každém z nás. Dnes se ale masmédia i teologové ze Západu snaží tvrdit, že hřích neexistuje. Jsou to profesionální lháři. Co hlásají a prosazují, je sebevražda nejen křesťanství, ale i morálních a přirozených zásad. Vedou lidstvo ke genocidě. Nemůžeme však budovat svůj život na lži. Proto v našem životě jde o boj proti lži. Ďábel je otec lži a také vrah. Přesvatá Bohorodička mu však šlape na hlavu. Boží slovo říká: „Kdo je z pravdy, slyší Boží slovo.“(viz J 18,37) Kdo z pravdy není, neslyší ho. Jsou lidé, kterým můžete i říct pravdu, jakmile však přijde první pokušení, hned ji odhodí. Nevydrží být věrni pravdě. Jiní lidé však mají střízlivé myšlení a dovedou rozlišovat pravdu od lži.
Jestliže se otevřeme Ježíšovi, a známe pravdu, pak také dovedeme rozlišovat lež, kterou Boží nepřítel stále opakuje. On a jeho služebníci lžou, lžou a lžou. Všechno překroutí a postaví na hlavu; to je ďáblova technologie. Ví, že lidé na tu lež naletí a uvěří jí. Kdo není z pravdy, Boží slovo neslyší. My však jsme povinni bojovat za pravdu. Jsme syny a dcerami svobodné, a ne otrokyně. Naší matkou je Přesvatá Bohorodička. Na ni spoléháme. Ona nám dala Ježíše Krista, který je naším spasením. Ona šlape na hlavu ďábla, který chce genocidu celého lidstva, a to skrze lež – slibuje hory doly, ale pak zavede lidi do pasti a vysměje se jim. Ježíš je Pravda a Život. V Něm je naše spasení. Nebeský Otec nám dává Ježíše skrze Přesvatou Bohorodičku, tak k nám přichází spása. Znovu si dnes může každý uvědomit, jaký je jeho vztah k ní a může ho obnovit tím, že se postaví v duchu pod kříž a přijme Přesvatou Bohorodičku do svého srdce. Pod jejím vedením se staneme opravdu jejími syny a dcerami. Ona je naší dobrou matkou. Svěřme celý svůj život do jejích rukou.
Stáhnout: Kázání otce patriarchy Eliáše na Neposkvrněné početí Panny Marie
